Evropská centrální banka uvedla, že geopolitické napětí a technologické narušení patří mezi faktory, které zhoršují strukturální zranitelnosti.
Banky v eurozóně se musí připravit na bezprecedentní otřesy, protože „globální nejistoty se vyšplhaly na mimořádnou úroveň“, uvedla 18. listopadu Evropská centrální banka (ECB).
Při nastínění svých dohledových priorit na příští tři roky ECB upozornila, že současné prostředí může vést k vážným narušením s dalekosáhlými důsledky pro finanční systémy na kontinentu.
ECB, která formuluje měnovou politiku Evropské unie a stanovuje klíčové úrokové sazby pro eurozónu, uvedla, že „geopolitické napětí a měnící se obchodní politiky, klimatické a přírodou způsobené krize, demografické změny a technologická narušení zhoršují strukturální zranitelnosti a činí pravděpodobnost extrémních, málo pravděpodobných událostí (tzv. tail risks) bezprecedentně vysokou“.
Banka dodala, že „nejistota je zvýšená“ a tento koktejl faktorů „zvyšuje riziko náhlých a vážných narušení s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiky, finanční trhy i samotné banky“.
ECB již dříve upozornila, že banky čelí častějším otřesům, včetně celních tarifů a kybernetických útoků, což od nich vyžaduje, aby měly strategie pro zvládání široké škály možností, aniž by přesně věděly, jakou podobu bude mít příští krize.
Aby toho dosáhly, ECB vytyčila potřebu zajistit, aby banky udržovaly odpovídající kapitálovou vybavenost, prováděly obezřetné řízení rizik spojených s přírodou, posilovaly robustní schopnosti v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií) a „napravily nedostatky v kapacitách pro vykazování rizik“.
Banka zároveň oznámila plán uskutečnit v roce 2026 zátěžový test, který „posoudí geopolitické rizikové scénáře specifické pro jednotlivé instituce a jejich potenciál výrazně ovlivnit solventnost bank“.
Test rovněž pomůže zjistit, „jak by geopolitické rizikové scénáře, které banky zvažují, mohly ovlivnit jejich financování a podmínky likvidity“, uvedla ECB.
ECB také bankám doporučila, aby sledovaly svou expozici vůči zahraničí – ať už jde o aktivity v zahraničí, poskytování úvěrů vývozcům nebo obchodování v cizích měnách.
Po zveřejnění dohledových priorit sdělila předsedkyně dozorčí rady ECB Claudia Buchová na tiskové konferenci, že „bankovní sektor eurozóny je dobře kapitalizovaný a likvidní“, ale upozornila, že nadále funguje v prostředí „zvýšených geopolitických rizik“.
„Tržní reakce na oznámení nových celních tarifů v dubnu 2025 ukazují, jak rychle se geopolitické napětí může proměnit v konkrétní finanční rizika,“ poznamenala Buchová. „Bankovní sektor eurozóny zůstává doposud odolný, ale plný dopad zvýšených tarifů na podnikový sektor a na rozvahy bank se projeví až postupně.“
Zatímco ECB informovala, že sektor je v tuto chvíli v dobré kondici, zároveň varovala, že tato situace se může změnit.
„Hospodářský výhled eurozóny zůstává obecně příznivý,“ sdělila ECB a jako důvody pro optimismus označila nižší úrokové sazby, zdravější úrovně zadlužení a odolný trh s rezidenčními nemovitostmi.
„Zároveň přetrvávají významná rizika směrem dolů, zejména v důsledku obchodního napětí mezi USA a EU a širších geopolitických rizik.“
Uvedla, že tyto faktory mohou negativně ovlivnit odvětví, jako je automobilový, chemický a farmaceutický průmysl, která všechna silně závisejí na vývozu do Spojených států.
To by mohlo následně vyvolat zhoršení kvality aktiv, varovala ECB.
–ete–
