Nedávné referendum bylo vyvoláno poté, co odpůrci shromáždili více než 40 000 podpisů od občanů a vyzvali k dalšímu hlasování.
Slovinští voliči odmítli legislativu, která měla legalizovat asistované umírání pro osoby v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci.
Předběžné výsledky zveřejněné volební komisí ukazují, že přibližně 53 procent voličů návrh zákona v referendu 23. listopadu odmítlo, zatímco 46 procent jej podpořilo.
Výsledky fakticky pozastavují provádění zákona. Slovinský parlament návrh původně schválil v červenci 2024 poté, co jej voliči v tomtéž roce podpořili v nezávazném referendu.
Nedávné referendum bylo vyvoláno poté, co odpůrci shromáždili více než 40 000 podpisů od občanů a vyzvali k dalšímu hlasování o zákonu.
„Zvítězilo soucítění,“ prohlásil po hlasování Ales Primc, aktivista, který vedl kampaň proti asistovanému umírání. „Slovinsko odmítlo vládní zdravotní, důchodovou a sociální reformu založenou na smrti otravou.“
Podle návrhu by nevyléčitelně nemocným lidem, kteří čelili nesnesitelnému onemocnění nebo neměli žádnou naději na uzdravení, bylo přiznáno právo na asistované umírání. Po schválení dvěma lékaři a absolvování konzultačního období by si mohli sami podat smrtící lék. Zákon se nevztahoval na osoby s psychickými poruchami.
Slovinský premiér Robert Golob dříve vyzval voliče, aby legislativu podpořili. Vláda argumentovala, že zákon by umožnil nevyléčitelně nemocným lidem rozhodnout o tom, jak a kdy ukončit své utrpení.
„Nejde o politickou otázku; vždy šlo o důstojnost, lidská práva a individuální volbu,“ uvedl Golob v prohlášení pro zpravodajská média po hlasování.
Mezi odpůrce patřily konzervativní skupiny, některá lékařská sdružení a katolická církev. Podotkli, že zákon je v rozporu se slovinskou ústavou a že stát by měl místo toho usilovat o zajištění lepší paliativní péče.
Před hlasováním slovinská prezidentka Natasa Pirc Musarová zdůraznila význam účasti občanů v referendu. Hlasovalo téměř 41 procent z 1,7 milionu oprávněných voličů, uvedla Státní volební komise.
„Je správné, abychom jako jednotlivci říkali, co si o určitém tématu myslíme,“ prohlásila Musarová. „Je správné, abychom politikům říkali, co považujeme za správné a co považujeme za špatné.“
Nejméně devět zemí v Evropě umožňuje nějakou formu asistovaného umírání pro nevyléčitelně nemocné pacienty, včetně Rakouska, které tuto praxi legalizovalo v roce 2022 poté, co jeho ústavní soud zrušil zákaz.
Eutanazie i asistovaná sebevražda jsou v Česku nezákonné. Téma však otevírají Starostové a nezávislí, kteří jako první politické uskupení zařadili legalizaci do předvolebního programu 2025. K regulované eutanazii se přiklání i senátorka za ANO Věra Procházková, která slíbila, že po volbách představí legislativní úpravu.
V zemích, jako je Anglie, může pomoc někomu při ukončení života vést k trestnímu stíhání, i když je daná osoba nevyléčitelně nemocná, uvádí web neziskové organizace Campaign for Dignity in Dying.
Na této zprávě se podílela agentura The Associated Press. Článek byl redakčně doplněn o český kontext.
–ete–
