Komentář
Slovinsko, členský stát Evropské unie, se přibližuje čínskému režimu. Dne 11. listopadu poskytl předseda Národní rady Slovinska Marko Lotrič rozhovor čínským státem kontrolovaným médiím, v němž podle nich podpořil „hospodářskou spolupráci Slovinska s Čínou“.
Minulý rok jsem navštívil krásné a přátelské hlavní město Slovinska, Ljubljaň. Proto mě zarmoutilo, když jsem si přečetl, že je zřejmě lákána nejen čínskými médii, ale i snadnými penězi z Pekingu. Přibližně dva týdny před Lotričovým rozhovorem informoval deník Financial Times, že Slovinsko se plánuje stát jednou z mála zemí, které si budou na mezinárodních trzích půjčovat v čínských jüanech, neboli renminbi. Většina emisí státního dluhu se vydává v tvrdých měnách, jako jsou dolar, euro, libra či jen, které všechny pocházejí z demokracií.
Plán Slovinska však tuto těžce vybojovanou výhodu demokracií oslabuje. Slovinský ministr financí Klemen Boštjančič chce, aby si země půjčila 700 milionů dolarů (přibližně 16,1 miliardy Kč) prostřednictvím takzvaných „pandích dluhopisů“. Peking vydávání těchto dluhopisů vítá, protože vše, co je půjčeno v jüanech, představuje sázku na čínskou ekonomiku.
„Zintenzivnili jsme bilaterální jednání s čínskými představiteli, protože nemůžeme čekat,“ uvedl Boštjančič pro Financial Times. „Musíme chránit vlastní zájmy.“
A co zbytek světa, pokud Slovinsko tvrdí, že mu na něm skutečně záleží?
Slovinská prezidentka Nataša Pirc Musarová se 13. září setkala s čínským ministrem zahraničí Wang Yim. Mnohé z jejích výroků o mezinárodní politice zapadá do argumentační linie Komunistické strany Číny (KS Číny). Podle čínských státních médií Musarová sdělila, že „Slovinsko vysoce oceňuje Čínu jako odpovědnou velkou zemi za to, že se drží multilateralismu a jde příkladem mezinárodnímu společenství“.
Opravdu?

Deset dní po setkání s Wang Yim pronesla Musarová projev na půdě OSN. Ostře se v něm postavila proti genocidě, avšak nezmínila probíhající genocidu Ujgurů v Číně, nemluvě o potlačování Tibeťanů, křesťanů a Falun Gongu. Protináboženské kampaně KS Číny lze podle definice OSN rovněž považovat za genocidu.
Musarová rovněž neupozornila na téměř 55 000 Američanů, kteří v roce 2024 zemřeli na syntetické opioidy, jako je fentanyl. Většině těchto úmrtí bylo možné zabránit, avšak Peking odmítá plně spolupracovat s americkými protidrogovými úřady. I to lze považovat za další formu genocidy. Namísto vyváženého přístupu k této otázce i k izraelsko-palestinskému konfliktu se současná slovinská vláda rozhodla soustředit svou kritiku na Spojené státy a Izrael, tedy na dvě demokratické země. Její výtky nahrály čínské a íránské propagandě a jejich státní média je následně rozsáhle přejímala.
Částka 700 milionů dolarů, kterou si Slovinsko půjčuje prostřednictvím pandích dluhopisů, bude s největší pravděpodobností použita na nákup čínského dovozu. Peking by však pravděpodobně rád viděl, aby tyto prostředky byly využity i jako devizové rezervy ve slovinské centrální bance. Obojí posílí čínskou ekonomiku a zároveň bude dále narušovat demokratickou výhodu na mezinárodních měnových a dluhových trzích.
Když si Slovinsko půjčuje v jüanech, dává tím měně Komunistické strany Číny evropskou pečeť schválení. To posiluje režim, vystavuje slovinskou suverenitu stavu nejistoty a oslabuje americký dolar. Vzhledem k tomu, že KS Číny je světovým vůdcem diktátorů a teroristů, cokoli, co si Slovinsko půjčí nebo doveze v jüanech, je přínosem pro autoritářství a násilí a ztrátou pro demokracie.
Slovinský ministr financí podle zpráv očekává, že v nadcházejících letech bude vydáno více pandích dluhopisů. Ačkoli tvoří jen malé procento globálního dluhopisového trhu, pandí dluhopisy vydal také Egypt, který je od převratu v roce 2013 autoritářský. Takový dluhopis vydalo i Maďarsko, které se tímto směrem ubírá. Totéž učinilo Portugalsko.
Slovinsko a Portugalsko jsou považovány za zcela svobodné demokracie, avšak podporou režimu v Pekingu prostřednictvím půjček v jeho měně vstupují na nebezpečnou půdu. Dělají tak ze slabé individuální vyjednávací pozice. Slovinská prezidentka se setkala s představiteli Egypta i Portugalska. Egypt je znám tím, že je vůči čínskému režimu mimořádně vstřícný, a Peking by rád zřídil námořní základnu na portugalských Azorských ostrovech, které leží zhruba čtvrtinu cesty přes Atlantik směrem k východnímu pobřeží USA. Tato možnost znepokojuje americké bezpečnostní experty již přibližně od roku 2016. Vazby evropských zemí, jako jsou Portugalsko, Slovinsko a Maďarsko, na Čínu by měly být stále větším zdrojem obav, protože Peking je může využívat jako odrazové můstky pro své škodlivé aktivity.
Slovinsko by mělo jednat s Pekingem z pozice síly prostřednictvím pevných sítí podporujících demokracii, jako jsou NATO a Evropská unie. Režimy v Číně a Rusku se snaží tyto demokratické skupiny rozbíjet metodou „rozděl a panuj“. Raději demokracie zneužívají jednotlivě, než aby s nimi musely jednat společně prostřednictvím jednotného zástupce EU či NATO.
Spojené státy jsou silnou demokracií mimo jiné proto, že mají při jednání s nepřátelskými zeměmi do velké míry jediný vyjednávací bod. Evropská unie naproti tomu zůstává relativně slabá, protože umožňuje národním lídrům zemí, jako jsou Slovinsko a Portugalsko, aby jednali přímo s Pekingem. Podobně některé americké samosprávy, například Los Angeles v Kalifornii, oslabují zahraničněpolitickou sílu USA tím, že se snaží vyjednávat odděleně s čínskými subjekty. Aby tak mohly činit, musí – stejně jako Slovinsko – zpravidla mlčet o různých formách agrese Pekingu.
Slovinsko rovněž vydalo dluhopisy v japonských jenech, dluhopisy v oblasti blockchainu a takzvané dluhopisy vázané na udržitelnost. Poměr dluhu k HDP se pohybuje kolem 67 procent, což je mírná úroveň, takže neexistuje žádná slovinská nouze o nové půjčky. Jako důvody nového zadlužení byly uvedeny americká cla a čínské vývozní kontroly vzácných zemin. Ani jeden z těchto důvodů nedává smysl. Druhý z nich odměňuje Peking za jeho vlastní pokusy o vydírání v oblasti strategických surovin. První by měl být blafem, jehož cílem je vyvinout tlak na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby cla zrušila. To však nebude fungovat, protože přístup Slovinska k Číně z něj činí součást problému. Pokud bude Slovinsko touto cestou pokračovat, může se nakonec stát pro ostatní demokracie vyvrhelem.
Proč je tedy Slovinsko vůči Číně až příliš vstřícné?
Musarová rovněž navštívila hlavy států Kataru, Kazachstánu, Alžírska, Keni a Etiopie, přičemž žádná z těchto zemí není zcela svobodnou demokracií. Slovinsko má nyní navíc napjaté vztahy se Spojenými státy, protože nepřispívá spravedlivým dílem na svou obranu. V roce 2014 se zavázalo vydávat alespoň dvě procenta HDP na obranu. V březnu však zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro speciální mise Richard Grenell upozornil, že Slovinsko vydává pouze 1,29 procenta. To je výrazně méně než pět procent, na nichž se shodli členové NATO v červnu.
Jinými slovy, Slovinsko je nespolehlivým spojencem NATO, Spojených států i demokracie. Pokud chce současná slovinská vláda skutečně hájit lidská práva a svobodu – a říkat pravdu mocným – měla by do své kritiky zahrnout i autoritářský vliv, který uplatňuje KS Číny. Místo toho se však Ljubljaň zřejmě, stejně jako mnozí jiní, přiklání k snadným penězům z Číny.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
