Spojené království zaznamenalo za poslední rok nárůst vyšetřování ohrožení státu o 35 procent, uvedl ředitel MI5.
Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Ken McCallum 16. října uvedl, že úřad minulý týden zastavil čínskou hrozbu. Jeho vyjádření pro novináře následovalo po projevu, který přednesl v sídle MI5 v Londýně a který se týkal „rychle rostoucích“ hrozeb ze strany cizích států.
„Znovu jsme minulý týden zasáhli v rámci operace,“ řekl podle agentury Bloomberg.
„Představují čínští státní aktéři hrozbu pro britskou národní bezpečnost? Odpověď zní: Samozřejmě ano – každý den.“
McCalluma se novináři zeptali na případ čínské špionáže, který se nedávno zhroutil poté, co žalobci nečekaně stáhli obvinění proti dvěma mužům obžalovaným z předávání citlivých informací čínským představitelům. Žalobci uvedli, že v tomto případě neměli důvod pokračovat v trestním řízení, protože Spojené království neoznačilo Čínu za „nepřítele“.
„Samozřejmě mě frustruje, když se z jakéhokoli důvodu nevyužijí příležitosti k trestnímu stíhání činností, které ohrožují národní bezpečnost,“ řekl.
„Je frustrující, když se tak nestane, ale chtěl bych všechny upozornit, aby nepřehlédli skutečnost, že šlo o zásadní narušení v zájmu národní bezpečnosti Spojeného království.“
Prohlášení svědků v daném případě byla mezitím zveřejněna a odhalila oblasti, v nichž Spojené království považovalo Čínu za hrozbu, stejně jako záměr britské vlády usilovat o „pozitivní“ vztahy s čínským komunistickým režimem.
Ve svém projevu McCallum uvedl, že vztah mezi Spojeným královstvím a Čínou je složitý a že existují „důvody pro udržování podstatných vztahů s Čínou“, které Británii poskytují „silnější pozici, z níž může účinněji čelit tlakům“.
Sdělil také, že zákon o národní bezpečnosti z roku 2023 „odstranil dlouhodobé slabiny“ v britském právním řádu, čímž zřejmě narážel na zhroucení vysoce sledovaného případu špionáže.
Během svého projevu McCallum konstatoval, že údaje ukazují, že „státní hrozby eskalují“.
„Za poslední rok jsme zaznamenali 35procentní nárůst počtu osob, které vyšetřujeme kvůli zapojení do aktivit ohrožujících stát,“ konstatoval.
McCallum poznamenal, že to zahrnuje špionáž zaměřenou na širokou škálu cílů, stejně jako činnosti, které by se obvykle klasifikovaly jako terorismus, a to na denní bázi.
„Mí lidé pravidelně odhalují pokusy státních aktérů zadávat sledování, sabotáže, žhářství nebo fyzické násilí – přímo zde ve Spojeném království.“
Dodal, že ruští aktéři se zaměřují na britské politické představitele a využívají online platformy, aby se pokusili „zasít semínka násilí, chaosu a rozdělení“ ve Spojeném království.
Podle McCalluma stáli íránští aktéři za více než dvaceti „potenciálně smrtelnými“ plány během uplynulého roku.
Čínští aktéři byli podle něj odpovědní za širokou škálu aktivit, které ohrožovaly národní bezpečnost, včetně kyberšpionáže, krádeží technologií, přetahování odborníků, obtěžování a zastrašování kritiků – například prostřednictvím odměn vypsaných na hongkongské prodemokratické aktivisty ve Spojeném království – a skrytých pokusů ovlivňovat politiky.
Na začátku týdne MI5 varovala britské politiky před těmito skrytými operacemi zahraničních státních aktérů a zveřejnila nové pokyny.
V nich politikům doporučila, aby „sledovali podezřelé společenské interakce“ a „přehnané lichocení“.
Ve svém projevu z 16. října McCallum připomněl případ Christine Lee. V roce 2022 MI5 varovala politiky, že právnička Lee „se podílela na činnostech politického vměšování“ jménem čínského režimu a zprostředkovávala finanční dary politikům.
–ete–
