Uvádí se v něm, že Ujgurové, křesťané, Tibeťané a praktikující Falun Gongu čelí „cíleným represím“.
15 zemí vydalo společné prohlášení, vyzývající k okamžitému propuštění všech osob, které Komunistická strana Číny (KS Číny) nespravedlivě zadržuje za uplatňování jejich základní svobody.
Prohlášení upozorňuje na přetrvávající zadržování, nucené práce, plošný dohled a omezování náboženského a kulturního projevu ze strany KS Číny, a označuje tyto praktiky za důvod ke znepokojení.
„Sdílíme přetrvávající hluboké obavy ze závažných porušování, k nimž v Číně dochází,“ uvádí se v prohlášení vydaném Misí Spojených států při Organizaci spojených národů 21. listopadu.
„Etnické a náboženské menšinové skupiny – zejména Ujgurové a další muslimské menšiny, křesťané, Tibeťané, praktikující Falun Gongu a další – čelily cílené represi, mimo jiné prostřednictvím oddělování dětí od rodin v internátních školách, mučení a ničení kulturního dědictví.“
Země rovněž vyjádřily obavy z „dalšího rozkladu dlouhodobých občanských svobod a právního státu v Hongkongu“, stejně jako z „vydávání zatykačů a vypisování odměn na osoby mimo hranice Hongkongu za uplatňování svobody projevu“.
Potlačování novinářů, obhájců lidských práv a právníků ze strany KS Číny – jak uvnitř, tak za jejími hranicemi – „dále ilustruje atmosféru strachu, jejímž cílem je umlčet kritiku“, konstatovaly.
„Vyzýváme Čínskou lidovou republiku, aby propustila všechny, kdo jsou nespravedlivě zadržováni jen za to, že uplatňují svá lidská práva a základní svobody, které jsou pilíři legitimní správy a mezinárodní důvěryhodnosti, a aby plně dodržovala své závazky podle mezinárodního práva,“ stojí v prohlášení.
Kromě Spojených států toto prohlášení podepsaly také Albánie, Austrálie, Česko, Estonsko, Izrael, Japonsko, Lotyšsko, Litva, Severní Makedonie, Palau, Paraguay, San Marino, Ukrajina a Spojené království.
Tyto státy vyzvaly členské země Organizace spojených národů, aby vyvíjely tlak na KS Číny – aby se ta zabývala porušováním lidských práv a „prosazovala smysluplnou odpovědnost“.
Prohlášení přišlo necelý týden poté, co bylo úřady formálně zatčeno 18 pastorů a vedoucích představitelů církve Zion, jedné z největších podzemních křesťanských církví v Číně. Mezi nimi je i Ezra Jin, zakladatel církve Zion, který byl zadržen na začátku října v rámci koordinovaného zásahu probíhajícího ve více městech. Jeho dcera, která žije ve Spojených státech, vyzývá amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhl a vyvinul tlak na Peking s cílem dosáhnout jejich propuštění.
Pod přísnou kontrolou čínského komunistického režimu smějí v zemi působit pouze církve registrované u státem řízených organizací. Věřící a vedoucí představitelé mimo tyto státem schválené náboženské organizace čelí neustálému dohledu, obtěžování, zatýkání a dalším formám trestání, uvádí zářijový informační přehled vydaný Komisí Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu. Dokument konstatuje, že režim požaduje po tamních duchovních kázání ideologie čínské komunistické strany, nařizuje odstraňování křížů z kostelů a podniká další kroky k „sinizaci“ náboženství – tedy snaze sladit náboženské doktríny s postojem KS Číny.
Výzva patnácti zemí k akci přichází rovněž v době celonárodní kampaně KS Číny zaměřené na vymýcení Falun Gongu, známého také jako Falun Dafa, duchovní praxe založené na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Ve východočínském městě Jinan bylo koncem září zatčeno téměř 40 praktikujících Falun Gongu, uvádí Minghui.org, webová stránka zaměřená na sledování pronásledování Falun Gongu. K 21. listopadu jich podle ní zůstává ve vazbě nejméně 16.
KS Číny zahájila brutální pronásledování v roce 1999 poté, co se tato praxe, která byla v Číně představena veřejnosti v roce 1992, rychle rozšířila ústním podáním a dosáhla odhadovaného počtu 70-100 milionů praktikujících. Od té doby byli mnozí vystaveni zatýkání, zadržování, nuceným pracím, mučení nebo smrti v důsledku násilného odebírání orgánů kvůli odmítnutí vzdát se své víry.
V Hongkongu Peking nadále umlčuje kritiky a omezuje základní svobody prostřednictvím zákona o národní bezpečnosti přijatého před pěti lety, uvedli západní představitelé a organizace na ochranu lidských práv.
Dne 3. listopadu hongkongský Vrchní soud zamítl žádost významné prodemokratické aktivistky o zrušení její obžaloby. Chow Hang-tung, zakladatelka dnes již zaniklé skupiny, která dříve organizovala každoroční pietní shromáždění města na památku obětí masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 ze strany KS Číny, byla v roce 2021 obviněna z podněcování k rozvracení podle zákona o národní bezpečnosti vnuceného Pekingem.
Nejasně formulovaná legislativa kriminalizuje projevy nebo jednání považované za separatistické, rozvratné, teroristické nebo za spolupráci se zahraničními silami proti komunistickému režimu, přičemž tresty mohou dosahovat až výše doživotního uvěznění. K březnu bylo na základě obvinění z porušení bezpečnostního zákona zatčeno nejméně 320 lidí, uvedlo americké ministerstvo zahraničí v nejnovější výroční zprávě o investičním klimatu ve městě, zveřejněné koncem září.
–ete–
