Na úterním setkání velitelů Armády České republiky vyjádřil náčelník Generálního štábu (GŠ) svůj pohled na to, komu voják přísahá loajalitu a komu se zodpovídá. Jeho prohlášení vyvolalo řadu reakcí a diskuse o fungování armády a její podřízenosti civilnímu obyvatelstvu.
„Pamatujme si jedno a pamatujme si to dobře. Vlády a ministři, a to včetně ministra obrany, přicházejí a odcházejí, armáda zůstává,“ řekl na setkání velitelů náčelník GŠ AČR Karel Řehka. „Jediné, komu skládáme účty, je naše vlast a vlajka, kterou nosíme na rameni. Nezapomínejme na to. Nikdo nenosí uniformu proto, aby byl loajální nikomu jinému než vlasti.“
Řehkovo prohlášení vyvolalo diskusi o tom, kdo má v demokratické společnosti řídit armádu.
Vojenská přísaha
Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice.
Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy.
Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení.
Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.
Tak přísahám! (zdroj: Armáda ČR)
Kdo je Česká republika?
Na generálovo prohlášení, mezi řadou dalších, reagoval na sociální síti i bývalý český politik, spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten v minulosti zastával posty ministra financí nebo náměstka ministra obrany.
Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě… Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.
— Zákon o ozbrojených silách České republiky
„Pane generále, já si Vás vážím za všechno, co jste pro vlast vykonal. Ale tohle je hodně nebezpečný výrok, proti kterému se jako občan ostře ohrazuji,“ napsal Kalousek. „Vojáci vlasti slouží a účty skládají politikům. Ty si totiž lidé volí, vojáky si nevolí.“
Politická kontrola nad ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami je podle Kalouska „jedním z důležitých pilířů demokracie“.
Řehkovo prohlášení o „vlasti“ znamená v přísaze Českou republiku, a to znamená občany, kteří financují a řídí chod armády, reaguje Kalousek v dalším komentáři. „Těm slouží a přísahá věrnost. A ti občané tu službu řídí a kontrolují jak? Prostřednictvím politiků, které si volí,“ píše dále a dodává: „Žádná služba nesmí říci: ‚My nikomu účty skládat nebudeme.‘ To už by pak nebyla služba, ale vláda. A u nás vládne vláda, kontrolovaná sněmovnou, ne armáda.“
Vojáci budou skládat účty politikům s jejich legitimitou vzešlou z demokratických voleb, ať už se jim ti politici aktuálně líbí, nebo ne. Vojáci, kteří by tohle železné pravidlo nechtěli přijmout, by mohli pro svoji vlast představovat větší riziko, než nepřítel.
— Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí (TOP09)
Podle Kalouska musí GŠ AČR uznávat demokratické řízení země, v němž vojáci musejí „skládat účty politikům s jejich legitimitou vzešlou z demokratických voleb, ať už se jim ti politici aktuálně líbí, nebo ne“. „Vojáci, kteří by tohle železné pravidlo nechtěli přijmout, by mohli pro svoji vlast představovat větší riziko, než nepřítel,“ míní Kalousek.
„Utržený ze řetězu“?
Kolem některých aktivit a rozhodnutí armádního velení se v posledních letech koncentruje kritická debata. Patří mezi ně například vyšetřování potenciálně nelegálního dovozu bojových dronů na Ukrajinu elitními vojáky Armády ČR. Drony pocházejí ze sbírky, na jejímž organizování se podílel spolek nazvaný Skupina D, v níž figuruje také Řehka.
Mluvčí Vojenské policie v únoru 2025 uvedla, že se prověřuje „možné neoprávněné nakládání s majetkem ministerstva obrany a možné využívání příslušníků armády nad rámec úkolů ozbrojených sil“. Podle informací deníku Aktuálně.cz mělo jít o to, že vojenský materiál provázeli na Ukrajinu příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ale neměli pro to povolení Parlamentu.
V této souvislosti bylo také prověřováno možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Kvůli sbírce na drony svolal v únoru jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, premiér Petr Fiala (ODS).
Řehka míní, že vývoz dronů na Ukrajinu v projektu Nemesis, který zaštítil, byl v pořádku a zákon nikdo neporušil. V České televizi připustil jen „drobná administrativní pochybení“. Někteří bloggeři označili generálovo prolínání soukromých aktivit a vizí s oficiálním armádním postem za „utržení ze řetězu“.
Od této kauzy se objevují neshody mezi armádním generálem a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Dle portálu Aktuálně se jejich vzájemná „výměna“ udála i na již zmíněném setkání velitelů.
Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává.
— Zákon o ozbrojených silách České republiky
Další diskutovanou kauzou je trestní řízení ve věci údajného sběru osobních dat osob a jejich názorů a postojů, který mělo podle informací poslance Pavla Růžičky (ANO) provádět středisko, jež nyní spadá pod 91. skupinu informačního boje Armády ČR. Skupina spadá pod Velitelství informačních a kybernetických sil podřízené náčelníkovi Generálního štábu Karlu Řehkovi.
Kauza, kterou „rozvířil“ místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička, se podle poslance týká možného zneužití armádní kybernetické skupiny pro politické účely.
Řehka odmítl, že by česká armáda sledovala občany nebo politickou opozici. „Kategoricky popírám, že by velení Armády České republiky někdy nařizovalo informačním a kybernetickým silám, aby kohokoliv sledovaly, zakládaly nějaké složky nebo se nějak zapojovaly do ovlivňování našich občanů,“ uvedl armádní generál v rozhovoru pro Český rozhlas, ve kterém popisoval činnost armádních kybernetických sil jako cvičení, na němž se učili analyzovat voličské skupiny.
Podle odpovědi Ministerstva obrany zaslané deníku Epoch Times byla věc kvalifikována Vojenskou policií jako „podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení služební povinnosti vojáka v souvislosti s neoprávněným zadáním úkolů nad rámec služebních činností příslušníků Skupiny kybernetických sil a informačních operací Kybernetických a informačních sil Armády České republiky“.
Předpokládá se, že nová vláda vedená hnutím ANO navrhne změnu náčelníka Generálního štábu. Diskutuje se také o tom, že Vojenská policie může počkat s uzavřením vyšetřování údajného sběru osobních dat vojenským zpravodajstvím do doby jmenování nového Ministra obrany a náčelníka Generálního štábu.
