Maďarský parlament zakázal výrobu i prodej laboratorně pěstovaného nebo umělého masa, s cílem chránit zdraví, kulturu a udržitelné zemědělství. Výjimky platí pouze pro lékařské a veterinární účely. Evropská unie varovala, že tento zákaz může bránit volnému pohybu zboží.
Maďarský parlament tak schválil obecný zákaz výroby a prodeje laboratorně pěstovaného masa, tedy masa, které je pěstováno z živočišných buněk mimo živý organismus. Tento týden hlasovalo pro 140 poslanců, proti bylo pouze 10 a 18 se zdrželo hlasování.
Ministr zemědělství István Nagy uvedl na sociální síti: „Pokud oddělíme výrobu potravin od orné půdy, ztratíme naši kulturu. Proto naše země zakazuje výrobu a prodej umělého masa v Maďarsku.“
Maďarsko následuje USA a Itálii
V USA byla Florida v květnu loňského roku prvním státem, který rovněž zavedl tento zákaz. V Evropě vstoupil podobný zákon v platnost v roce 2023 v Itálii. Současně byl v roce 2024 v EU podán první konkrétní návrh francouzského výrobce na povolení laboratorního masa.
Maďarsko se tak postavilo k otázce, která je politicky i zdravotně kontroverzní. Ministr Nagy zdůraznil, že bez zemědělců není možná ani výroba potravin, ani bezpečná budoucnost. Klíčové je, aby se společnost neodklonila od přirozeného cyklu živočišného světa.
Ministr chce nejpřísnější regulaci
Podle autorů je zákon odůvodněn ochranou lidského zdraví a životního prostředí, podporou udržitelného zemědělství a zachováním tradičních venkovských způsobů života. Ministr Nagy zdůraznil, že Maďarsko otázku umělého masa důkladně prozkoumalo a právní úprava byla podrobena potřebným procesům v rámci EU.
Text zákona neuvádí konkrétní zdravotní rizika, jasně však uvádí, že „je třeba učinit vše pro vyloučení nebo snížení možných negativních dopadů na zdraví“. Obecně se upozorňuje, že „umělá jídla, která se dostávají do lidského těla, mohou zároveň představovat velké nebezpečí“.
Podle názoru zákonodárců představují tyto „technologie a výrobní metody, které se odchylují od tradiční výroby“, také potenciální rizika, která „ohrožují naše základní hodnoty“. Text zákona přiznává, že na tyto výzvy „zatím nebyly nalezeny uspokojivé odpovědi“.
Maďarská pozice zůstává i nadále nezměněná: Je nutná nejpřísnější regulace. „Umělé maso je výtvor, a my se držíme naší kultury. Místo inkubačního pěstování masa bychom měli volit bezpečné domácí potraviny,“ prohlásil ministr.
Maďarsko tedy plánuje komplexní zákaz výroby a uvedení laboratorního masa na trh. Výjimky platí pouze pro lékařské a veterinární účely – a to pouze v omezeném rozsahu.
Pilíř evropské kulinářské tradice
Maďarská vláda se důsledně zasazuje za tradiční výrobu a konzumaci masných a mléčných produktů. Rostlinné náhražky masa zůstávají nadále povoleny. Uměle vyrobené maso v laboratoři, které je pěstováno z pravých živočišných buněk, je ale zakázáno.
Při výrobě umělého masa odebírají vědci malý vzorek tkáně – například z kuřete nebo hovězího – a množství buněk se ve výživných nádobách, tzv. bioreaktorech, rozmnožuje mimo živý organismus.
Zákaz v Maďarsku byl již diskutován minulé léto. Podle ministra zemědělství tím maďarská vláda potvrzuje svůj závazek k výrobě potravin, vázaný na ornou půdu a posílení venkovských oblastí.
Minulý rok zahájila vláda Viktora Orbána debatu v Radě EU o možných negativních dopadech nových potravin na kulinářské tradice Evropy.
Budapešť při tom zdůraznila, že maso a mléčné výrobky ze zemědělství i nadále tvoří základ evropské kulinářské kultury. Další země – včetně České republiky, Kypru, Řecka, Lucemburska, Litvy, Malty, Rumunska a Slovenska – ve společném dopise upozornily, že laboratorně pěstované maso představuje hrozbu pro „skutečné metody výroby potravin“.
Porušuje zákaz v Maďarsku právo EU?
I když již byla podána žádost do Bruselu, Evropská unie zatím žádný produkt z laboratorně pěstovaných buněk neschválila.
Zároveň Evropská komise již minulý rok upozornila maďarskou vládu, že navrhovaný zákaz by mohl ohrozit volný pohyb zboží v Unii a pravděpodobně by porušoval předpisy EU pro nová jídla.
Podle zprávy Euractiv také Česká republika, Litva, Nizozemsko a Švédsko vyjádřily obavy a uvedly, že maďarský krok by mohl bránit inovacím v Evropě.
Bruselský think tank Good Food Institute, který se zabývá alternativními proteiny, označil maďarský zákaz za „právně neudržitelný a nesmyslný“. Zda krok maďarské vlády v Bruselu přinese právní důsledky, zatím není jasné.
–etg–
