Německý startup Bluu a belgická společnost Fishway by chtěli během několika následujících let uvést na evropský trh laboratorně vypěstované rybí „maso“, informují média.
Ve Spojených státech jsou laboratorní „ryby“ již několik měsíců na jídelníčku, zatímco v Singapuru se jejich schválení očekává každým dnem. Umělé kuřecí je již v obou zemích povoleno několik let.
Laboratorně vypěstované rybí „maso“ se vytváří z kmenových buněk skutečných ryb, které se vyživují pomocí rostlinných směsí ve velkých nádržích známých jako bioeraktory nebo kultivátory.
„Když si to vygooglíte, vždycky najdete obrázek Petriho misky s filetem. My to neděláme. Nepěstujeme skutečný filet, pěstujeme buňky,“ uvedl Cornelius Lahme marketingový ředitel startupu Bluu pro internetový server Euractiv.
Podle Euractivu plánuje společnost Fishway požádat o schválení laboratorně vypěstovaných „ryb“ v EU do roku 2027. Ředitelka Fishway Annelies Bogaerts očekává, že by se různé rybí produkty mohly v EU prodávat do roku 2030. „Doufejme, že dříve,“ dodala.
Laboratorně vypěstované „maso“ není zatím v EU povoleno. První žádost o povolení v Evropské unii podal v roce 2024 francouzský start-up Gourmey pro laboratorní foie gras (ztučnělá játra, především husí, drahá gurmánská delikatesa – pozn. redakce). Následovala žádost nizozemské společnosti Mosa Meat o schválení laboratorně pěstovaného hovězího tuku v lednu 2025. Obě žádosti aktuálně posuzuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
V některých zemí jsou laboratorním produktům otevřenější
Letos v létě se USA staly první zemí na světě, která schválila prodej laboratoně pěstovaného masa lososa. Tohoto „kultivovaného“ lososa je nyní možné si objednat například v jedné portlandské restauraci ve státě Oregon.
Podle profesorky Vincenziny Caputové z Michigan State University bude úspěch laboratorního masa obecně záviset na regionu.
„Evropská veřejnost je méně ochotna riskovat… Země jako Singapur nebo Nový Zéland mají vstřícnější přístup k inovacím, což může zvýšit jejich akceptaci a posléze normalizovat jejich dostupnost,“ sdělila pro Euractiv.
Co se zmiňovaného Singapuru týče, startup Bluu očekává, že již v příštích několika měsících obdrží od singapurských úřadů povolení dodávat do této země laboratorně vypěstovaný kaviár. Pro singapurské konzumenty poté plánuje rozšířit svůj sortiment o laboratorního pstruha či lososa.
Think tank Good Food Institute Europe odhaduje, že globální trh s laboratorně vypěstovaným rybím masem by mohl do roku 2050 dosáhnout hodnoty 510 miliard eur.
Výhody a nevýhody
Zastánci laboratorně vypěstovaných „ryb“ zdůrazňují, že tyto produkty neobsahují antibiotika a toxické znečištění kovy či mikroplasty, které je typické pro ryby z divokého rybolovu či farmářského chovu.
Pokud by ale došlo v laboratoři ke genetické modifikaci rybích buněk, odborníci varují při následné konzumaci před možnou hrozbou vzniku rakoviny.
Podle expertů je pěstování laboratorních ryb také energeticky náročné, pokud posuzujeme jeho celý proces od začátku až po výstup z výroby.
