Už příští měsíc se sjedou členové ODS, aby si zvolili nového šéfa. Jedním z kandidátů je Radim Ivan, místostarosta Ostravy-Jih, který v rozhovoru pro Epoch Times popsal své plány ODS více otevřít, zdvojnásobit členskou základnu, a představil vize pro ekonomiku, EU a spolupráci s jinými stranami.
Minulý týden z ODS odešel jihočeský hejtman Martin Kuba, přičemž jedno z odůvodnění bylo, že strana již nejde spravit. Proč si vy myslíte, že ano?
Já si myslím, že ji jde spravit, jinak bych nekandidoval. On je přeci jenom ve straně déle, tak ta frustrace u něj možná byla větší. Pro ODS je to samozřejmě ztráta. Myslím si, že by neměla přicházet o takto výrazné osobnosti, bude těžká práce ho v jižních Čechách nahradit.
A myslel jste si, že bude na předsedu ODS také kandidovat?
My jsme spolu hovořili a měl to jako jednu z variant, ale nějak se rozhodl. Říkal, že to má tak padesát na padesát. Já bych mu za práci pro ODS chtěl poděkovat a je potřeba rozhodnutí respektovat a popřát mu hodně štěstí do budoucna. Určitě bude zajímavé, kdo ho nahradí a co přijde za nové lidi. Já se osobně do Českých Budějovic chystám na regionální sněm, takže s nimi budu hovořit o tom, jak to vidí. Jedním z úkolů nového předsedy bude zaměřit se na Jihočeský kraj a ODS tam znovu etablovat a vytvořit, protože potřebuje jednotlivé struktury hlavně na těch oblastech, abychom fungovali.
Všimla jsem si, že Českou republiku naskrz projíždíte, jak vám zatím tahle tour jde?
Fantasticky. Já jsem teď ve fázi představování, kdy říkám svoji vizi, kam chci směřovat, představuji sám sebe jako kandidáta. Setkávám se jak s pozitivní, tak negativní zpětnou vazbou, ale beru to tak, že se každou částí zlepšuju.
Přiblížil byste tu zpětnou vazbu, kterou dostáváte?
Spousta lidí mi říká, že působím mnohem fundovaněji, normálně a rozumnější, než je třeba obraz ze sociálních sítí. To asi odkazuje na to, jak jsem oznámil kandidaturu (Ivan kandidaturu oznámil příspěvkem na X „po ostravsku“ – „JDOU DO TOHO P**O,“ pozn. red.). A co se týká kritiky, ta je většinou založená na nedostatku zkušeností. Já to ale beru jako svou výhodu, nejsem zatížen nějakými předsudky, stereotypy a dalšími věcmi. Problematicky vidí na mně také to, že nesedím v Poslanecké sněmovně. Domnívám se ale, že se strana dlouhodobě orientovala na parlamentní politiku, a teď se musí otočit.
Každodenní politika je především o práci na komunále, práci na krajské úrovni. Politiku neděláte jen v Poslanecké sněmovně, ale i když řešíte něco s nějakou institucí nebo něco odborného, což jsou určitě moje výhody. Myslím si, že mám i dost zajímavé kontakty a že bych to zvládl.
A co se týče nominací, kolik jste jich zatím získal?
Přicházejí mi různě z republiky, především z těch místních sdružení – Valtice, Letohrady a podobně, to je ta nejmenší úroveň. Já jsem na začátku řekl, že chci být kandidátem členů. Já si na těch oblastech neříkám o nominace, protože ty lidi často vidím poprvé. Chci tedy získat jejich zpětnou vazbu.
Řekněme si to otevřeně, začínal jsem na nějakých pěti procentech podpory. Mám to vyzkoumané z pocitu a ze sázkových kanceláří. Dneska je na mě kurz čtyři ku jedné, což je dvacet pět procent. Podobně to odhaduji i podle nálady na jednotlivých sněmech. Za necelý měsíc, co jsem to ohlásil, si myslím, že jsme s tím pohnuli, což beru jako vítězství. Věřím, že do kongresu budeme konkurenčně schopní a budeme moct vyzvat ten stávající establishment k vyrovnanému souboji.
K čemu vlastně jsou ty nominace?
Ptáte se správně, každý se stejně bude rozhodovat sám za sebe a měl by to tak činit. Lidé se stále domnívají, že když si něco přijme sněm, tak se podle toho budou všichni chovat. A to je právě ta naivita a hloupost, kterou prokazujeme dlouhodobě, protože si myslíme, že když nějaký regionální sněm podpoří nějakého kandidáta na lídra, tak to budou všichni následovat.
My jsme ale Občanská demokratická strana a od našich delegátů máme očekávat, že se rozhodnou podle své nejlepší vůle. Takže já sázím na to, že na konci dne se za plentou lidi rozhodnou podle sebe a podle toho, kdo jim je blíže. Já bych do kandidatury nešel, kdybych věřil, že Martin Kupka nebo jiný kandidát spojený se stávajícím směřováním strany ji dokáže posunout a přinést jí novou podporu.
A teď když jste naťukl vaše důvody pro kandidaturu, jaká byla vaše prvotní myšlenka za rozhodnutím do souboje jít?
Mám rád citát Johna Fitzgeralda Kennedyho (bývalý prezident USA, pozn. red.) – „Neptej se, co proto tebe udělá tvoje země, ale co můžeš udělat ty pro zemi.“ Já jsem byl konstruktivně kritický poslední dva roky, s kolegy jsme upozorňovali na problémy, které v ODS vidíme. To ale nebylo vyslyšeno, krajské volby jsme prohráli, což stvrdil odchod Martina Kuby. Nikdo už teď proto nemůže říkat, že ODS je v krajích silná. Není. Tak jsme si řekli, do toho půjdeme. To období snahy o zlepšení skončí kongresem, buďto budeme v nějaké pozici, nebo dostaneme nařezáno, přijmeme prohru a budeme vědět, že náš směr neoslovil dost lidí.
Přiblížil byste konkrétně problémy, které ve straně vidíte?
Uzavřenost. Uzavřenost obecně, a to hlavně v komunikaci, kdy nechceme spoustu věcí sdělovat, ať dobré či špatné. Nesdělujeme nějaké informace nebo naše návrhy, protože se bojíme, že to bude u voličů nepopulární. To platí i pro komunikaci jedinců, kteří nesdíleli své názory, co chtějí dělat, své ambice, zda chtějí nebo nechtějí kandidovat. Vše se hrozně tají.
Já chci ODS otevřít veřejnosti, aby nám voliči viděli pod ruce a byli toho součástí a pomohli nám třeba vybírat kandidáty. To nám podle mě přivede nové podporovatele i členy, jejichž počet chci zdvojnásobit. To je také důvod, proč problémy ODS komunikuji veřejně a vlastně celou kandidaturu vedu hodně na sociálních sítích.
Jak chcete dosáhnout toho zdvojnásobení členské základny?
Hlavně tím otevřením. Ale i třeba tím, že může existovat také online členství. Existuje to v celé řadě zemí, u republikánů ve Francii, u konzervativců v Británii. Dneska se lidé nemusí sdružovat jen podle toho, kde bydlí, ale podle toho, jaký mají názor.
Na X jste zmiňoval, že byste ve straně chtěl podpořit startupové myšlení, co to znamená pro politiku?
Za prvé – pilotní projekty. Ty jsou za mě klíčová věc. Všechno, co navrhuji, bych chtěl nejdříve vyzkoušet na menší části, třeba v jednom kraji nebo městě a tam si otestovat třeba řešení primárek nebo otevřenosti vůči voličům. Já to takto dělám i u mě na radnici. Vždycky uděláme menší projekt, který otestujeme, dostaneme zpětnou vazbu, vylepšíme. Ta metoda se jmenuje design thinking. To bych chtěl dělat i napříč celou stranou. Digitalizace stavebního řízení by například nejdříve proběhla v okrese Bruntál, kde odhalíme a upravíme chyby, až poté bychom projekt spustili na celou republiku, to je to startupové myšlení.
Samotná moje kandidatura je založená na startupovém myšlení. Mohl bych se v laboratorních podmínkách několik let připravovat na to, abych byl předseda, ale nejlepší je do zápasu skočit hned a zlepšovat se postupně. Přirovnám to k tomu, jak funguje Space X. Na rozdíl od NASA se co nejrychleji snaží vystřelit raketu, a i když někdy shoří, tak díky tomu neúspěchu posbírají tolik dat, které by v životě v laboratoři nezjistili. Tím způsobem má fungovat i ODS.
Na sociálních sítích jste zmiňoval podporu a obnovu silnějšího kapitalismu. Jak toho chcete docílit?
Šlo by určitě o další vlnu privatizace. Není to nutně prodej Budvaru a dalších státních podniků, o školy by se například mohl starat privátní sektor. Stát nemusí dělat všechno, co momentálně dělá. Jako příklad uvedu to, že není možné dotovat kulturní akce, aby v každém městě vystoupili áčkoví interpreti za stovky tisíc. Tohle obce nemají dělat a rád bych to přenášel kolegům na radách a v různých obcích, že nemáme lézt do zelí tam, kde to zvládne soukromý sektor.
Musíme také uzpůsobit důchodové pojištění tak, aby si mladí lidé na důchod mohli investovat sami. Důležitá je i změna myšlení. Hlavní hodnotou Česka je jistota. Musíme přidat více rizik, která společnost posunou, o tom také je kapitalismus.
A máte vy nějaký důležitý cíl, o kterém jsme zatím nemluvili?
Vztah k Evropě, ten je pro Česko klíčový. Musíme Evropu integrovat pomocí byznysu, a to pomocí odstraňování regulací. Musíme se ptát byznysu, co potřebuje k tomu, aby rostl, a až poté podnikat politické kroky. Když bude byznys lépe integrován na evropském trhu, přinese do Česka peníze a všem zvýší životní úroveň. ODS si proto musí vybudovat síť po Evropě. Klíčová legislativa na evropské úrovni je „28. režim“, tak aby naše inovativní firmy nemusely plnit lokální regulace a snadněji se dostávaly na světový trh a byly konkurenceschopné.
Zmíním také, že je důležité si uvědomit, že jsme přibližně jedenáctimilionová země a musíme se umět shodnout napříč politickým spektrem. Neměli bychom být a priori proti jakékoliv spolupráci s hnutím ANO, SPD a podobně. Nemyslím spolupráci na vládní úrovni, ale u konkrétních témat, jako je školství či důchody, tam se musíme umět dohodnout.
Váš oponent, ministr dopravy v demisi Martin Kupka, má ve své vizi některé podobné body jako vy, jaký je tedy podle vás hlavní rozdíl?
Já to udělám.
Kde čerpáte inspiraci?
To je klíčová věc. Hodně se inspirujeme v zahraničí. Máme i kamarády a známé, kteří působí v zahraničních politických stranách. Jeden je u republikánů ve Francii, druhý u konzervativců v Británii, takže i tam se hodně inspirujeme.
Já osobně se snažím inspirovat u všech výrazných osobností – u Pavla Béma, Mirka Topolánka, Petra Fialy i u Václava Klause, který už na začátku říkal, že bychom v ODS neměli vést silný hodnotový spor mezi konzervativci a liberály, ale měli bychom se zaměřovat na ekonomický pragmatismus.
Od každého si beru něco. A inspirace je důležitá i od soupeřů – já to vnímám tak, že „my jsme dobří, oni jsou dobří, tak to pojďme dělat ještě lépe“.
To mě vede k mé další otázce, exprezident Václav Klaus výrazně podpořil hnutí Motoristé sobě. Viděl byste jako potenciální šéf ODS větší prostor pro spolupráci s ANO, SPD či Motoristy, než tomu bylo doposud?
To je podle mě předčasné, ještě to nemám promyšlené. V tomhle jsem spíše pragmatik, o některých věcech je tedy možné se bavit. Motoristé jsou spíše euroskeptičtí, zatímco já silně podporuji evropskou spolupráci. Často také zdůrazňují soběstačnost, což je podle mě spíše cesta k horší životní úrovni. Jsem ale otevřený debatě s kýmkoliv, s výjimkou čistě proruských sil.
A poslední otázka – jak vidíte budoucnost koalice SPOLU?
Myslím, že teď už by to nefungovalo. Na svou dobu to byl dobrý projekt a je potřeba z něj převzít to pozitivní, především doplňování kádrů, elit a osobností z jednotlivých stran. ODS však nyní musí najít vlastní lidi a vlastní osobnosti.
Dovedu si představit, že by osobnosti dokázaly oslovit jak voliče TOP 09, tak KDU-ČSL. Koalici bych se však nyní spíše bránil, protože vedla ke kompromisnímu programu a k hlavnímu společnému zájmu, kterým byl anti-Babiš. My se ale musíme posunout dál a najít vlastní program a priority, které budeme prosazovat pro naše voliče.
Děkuji za rozhovor.
