Ministerstvo financí vedené ministrem v demisi Zbyňkem Stanjurou (ODS) odmítlo v připomínkovém řízení návrh představitelů ANO, SPD a Motoristů, kteří chtějí na pět let zmrazit platy politiků. Návrh podle ministerstva neřeší, jak se budou stanovovat platy politiků, až zmrazení skončí. Negativní stanovisko doporučilo i ministerstvo práce vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Připomínkové řízení podle vládního webu skončilo 5. prosince.
K zákonu se vyjádří jako celek až nová vláda ANO, Motoristů a SPD, které mají ve Sněmovně většinu. Může tedy prosadit schválení zákona. Prezident ji jmenuje v pondělí.
Neutrální postoj k návrhu zaujala ministerstva zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti. Zmrazení platů mělo podle návrhu nastat od ledna, to se ale již schválit nestihne.
„S ohledem na skutečnost, že výpočet platové základny vychází z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství, by po skončení fixace došlo k výraznému nárůstu platů ústavních činitelů,“ varuje ministerstvo financí. Nárůst by podle něj vedl k nerovnoměrnému zatížení státního rozpočtu v důsledku rostoucí průměrné hrubé mzdy, od níž se platy odvíjejí.
„Z těchto důvodů ministerstvo financí považuje navrhované řešení za nekoncepční, neboť by skutečný problém v oblasti odměňování ústavních činitelů pouze odsunulo do období po roce 2030, aniž by byl navržen efektivní a udržitelný systém jeho řešení,“ stojí ve stanovisku MF.
Ministerstvo spravedlnosti (MSp) považuje odůvodnění návrhu za nejasné. Pozastavilo se například nad dobou pěti let. Upozorňuje i na to, že zmrazení takzvané platové základny, od níž se platy odvíjejí, se dotkne i těch funkcí, které jsou apolitické a u nichž panuje zájem na jejich odbornosti. „Není přitom jasné, zda by navrhované zafixování platové základny těchto dalších představitelů na dalších pět let nemělo nepříznivé dopady,“ upozornilo. Zákon se týká například platů vedení Nejvyššího kontrolního úřadu nebo ombudsmana.
„Pozastavení aplikace stanoveného pravidla výpočtu platové základny představitelů po tuto dobu lze považovat za příliš dlouhé na to, aby mohlo být považováno za výjimečný či jednorázový zásah,“ uvádí také MSp.
Ministerstvo vnitra rovněž vytýká návrhu, že neřeší, co se stane po 31. prosinci 2030, až fixace platů skončí. „Po jeho skončení by od 1. ledna 2031 s velkou pravděpodobností došlo k dramatickému skokovému navýšení platové základny představitelů a v ještě větším rozsahu by se tedy opakovala situace, které se nyní návrh zákona snaží čelit,“ podotklo.
Ministerstvo práce poukázalo například na to, že podle důvodové zprávy má zmrazení vést k „významným úsporám“. Dodalo však, že náklady na platy a další náležitosti představitelů státní moci, kterých je asi 390, představují ve státním rozpočtu částku spíše zanedbatelnou. „Pro rok 2026 by předpokládaná úspora měla podle výpočtu ministerstva práce a sociálních věcí představovat cca 28 milionů korun, což je i se zřetelem k jiným negativním dopadům návrhu spíše nevýznamná částka,“ uvedlo ministerstvo.
