Brusel schválil nový právní mechanismus, který umožňuje Evropské komisi rozhodovat o zmrazených ruských aktivech bez nutnosti jednomyslného souhlasu všech členských států. Viktor Orbán to označuje za překročení právního řádu v EU a vyhlašuje odpor. V několika klíčových otázkách Evropské unie Maďarsko nadále prosazuje samostatnou linii.
Tímto novým právním mechanismem si Evropská komise vytvořila možnost rozhodovat o zmrazeném ruském státním majetku, aniž by byl nutný souhlas všech členských států.
Podle maďarského premiéra Viktora Orbána tím Komise vyřazuje z platnosti dosud platná pravidla EU. Orbán v pátek na svých sociálních sítích napsal, že evropští lídři obešli zavedené postupy.
Podle čtvrteční tiskové zprávy udělili velvyslanci Evropské komisi mimořádné pravomoci, které umožňují ponechat zmrazená aktiva blokovaná po delší dobu. Dosud bylo nutné sankce každých šest měsíců jednomyslně prodlužovat.
Nový mechanismus se opírá o zvláštní článek smluv EU, který namísto jednomyslnosti umožňuje rozhodování kvalifikovanou většinou. Pro ostatní sankční rozhodnutí však nadále zůstává jednomyslnost závazná.
Orbánova kritika se netýká pouze tohoto opatření. Maďarsko opakovaně blokovalo i bruselskou většinovou linii v otázkách, jako je migrační pakt nebo vstup Ukrajiny do EU. V těchto klíčových tématech Evropská unie zjevně hledá cesty, jak požadavek jednomyslnosti obejít.
Orbán varuje před pokračováním války na Ukrajině
Podle Orbána jde v jádru o to, že Evropská komise obcházením smluv EU umožňuje pokračování války na Ukrajině, kterou podle něj nelze vyhrát. V Evropské unii je tím podle něj nahrazována vláda práva vládou byrokratů.
Maďarský premiér oznámil, že Maďarsko proti tomuto rozhodnutí podá protest a učiní vše pro obnovení právního státu.
Podle informací z tiskové zprávy byl nový mechanismus vytvořen mimo jiné proto, aby se zabránilo tomu, že by Maďarsko – stejně jako další státy označované za „kremelsky přátelské“, například Slovensko – zablokovalo prodloužení sankcí vetem.
Maďarsko však v této pozici není osamoceno. Belgická vláda dosud rovněž blokovala využití ruských aktiv a odkazovala na právní a finanční rizika, mimo jiné na možné odvetné kroky Ruska vůči evropským soukromým osobám a podnikům, či na vyvlastňování majetku v Rusku.
Sporná otázka vstupu Ukrajiny do EU
Další sporný bod, přímo spojený s válkou, se týká vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán stojí v této otázce již více než rok v centru evropské debaty: blokuje zahájení oficiálních přístupových kapitol a odkazuje na hospodářská, bezpečnostní i válečná rizika.
Orbán zároveň vznesl obvinění, že opatření namířená proti ropovodu Družba jsou politicky zacílena proti Maďarsku. Podle něj mají sabotáže, které Kyjev provedl na ruském ropovodu Družba, za cíl zlomit maďarské veto. Tato obvinění však nebyla nezávisle potvrzena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncem srpna uvedl, že Ukrajina vždy podporovala přátelské vztahy s Maďarskem. Zároveň zdůraznil, že budoucnost ropovodu Družba – jehož název v ruštině znamená „přátelství“ – nyní závisí na postoji Budapešti.
Navzdory Orbánovu vetu byly zahájeny kroky nezbytné pro vstup Ukrajiny do EU. Evropská unie a Ukrajina se ve čtvrtek dohodly na akčním plánu o deseti bodech. Ten sice formálně neotevírá přístupové kapitoly, ale umožňuje technickou přípravu na členství.
Oficiální dokument podepsali Marta Kosová, vysoká představitelka EU pro otázky rozšíření, a Taras Katschka, místopředseda ukrajinské vlády.
Kosová na neformálním setkání ministrů ve Lvově zdůraznila, že Brusel považuje přijetí Ukrajiny za politické rozhodnutí. Členství Ukrajiny v EU je podle ní základním kamenem budoucích evropských bezpečnostních záruk a zároveň klíčovým prvkem komplexních bezpečnostních garancí pro tuto zemi do budoucna.
Migrační pakt EU: Maďarsko odmítá přijímat migranty
V Bruselu došlo tento týden k novému vývoji také v souvislosti s migračním paktem EU. Ministři vnitra členských států se již v pondělí politicky dohodli na zavedení každoročního rámce solidarity od roku 2026. Cílem tohoto rámce je podpora států, které jsou migrací zasaženy obzvlášť silně, uvedla Rada EU.
Solidární mechanismus počítá s tím, že země EU vystavené vysokému migračnímu tlaku budou moci přesouvat uprchlíky do jiných členských států. Ty je mají buď přijmout, nebo alternativně zaplatit 20 000 eur za každého nepřijatého uprchlíka.
Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner uvedl v rozhovoru pro maďarský deník Népszava, že rámec solidarity je závazný pro všechny členské státy a žádná vláda se z něj nemůže vyvázat. Zdůraznil to poté, co Orbán oznámil, že Maďarsko migrační pakt nebude uplatňovat, nebude přispívat finančně, a ani přijímat migranty.
„Za naší vlády sem nevkročí žádný migrant. Ani z jihu, ani ze západu,“ uvedl Orbán na Facebooku.
V příspěvku na síti X Orbán zdůraznil, že Maďarsko je nejstabilnější baštou obrany v Evropě. Dodal, že země učinila pro zajištění této pozice vše. Předseda vlády přitom poukázal také na více než 160 kilometrů dlouhý hraniční plot, který Maďarsko vybudovalo na vlastní náklady, a který zároveň chrání Evropskou unii.
Orbán opakovaně zdůrazňuje, že počet nelegálních migrantů v Maďarsku je nulový, a že tomu tak i zůstane. Zároveň jde o jeden z jeho klíčových předvolebních slibů pro příští rok.
V souvislosti s aktuálním rozhodnutím v Bruselu uvedl, že Maďarsko proti němu bude protestovat. Země již nyní platí Evropské unii pokutu ve výši 1 milion eur denně kvůli dříve zjištěným právním pochybením v oblasti migrace.
Maďarsko se staví proti Bruselu
V pondělí 8. prosince přijali zástupci členských států EU nařízení o zřízení Evropského programu obranného průmyslu (EDIP). Pro hlasovalo 26 států, Maďarsko se zdrželo.
Program má v letech 2025 až 2027 poskytnout přibližně 1,5 miliardy eur – z toho 300 milionů eur na modernizaci ukrajinského zbrojního průmyslu a jeho zapojení do evropského obranného ekosystému.
Maďarské zdržení se hlasování nepředstavuje veto, protože v této oblasti postačuje kvalifikovaná většina. Přesto to však jasně ukazuje samostatnou linii Maďarska.
Maďarský europoslanec András Gyürk v Evropském parlamentu uvedl, že posilování evropského obranného průmyslu je v zásadě smysluplné, avšak předložený návrh je podle něj „ve skutečnosti plánem na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny“.
Orbán již měsíce zdůrazňuje, že se Brusel připravuje na dlouhou válku, a že Maďarsko se na ní nechce podílet – stejně jako se nechce podílet na migrační politice EU. Podle jeho argumentace je proto v případě potřeby nutné zvolit samostatný kurz.
Národní veto vs. většina EU
Irský premiér Micheál Martin v květnu uvedl: „Princip jednomyslnosti jsme v určité míře přijali. Je však zneužíván. A pokud toto zneužívání bude pokračovat, Evropská unie se stane nefunkční.“
Protože rozhodnutí vyžadující jednomyslnost mohou mít zásadní dopad na osud jednotlivých členských států, zůstává situace vysoce složitá. V takových existenčních otázkách se nabízí otázka, zda je odmítavé stanovisko skutečně vetem, nebo spíše legitimním nástrojem ochrany národní suverenity.
Orbán však v řadě unijních témat nevystupuje zdaleka osamoceně. V klíčových otázkách, jako je migrace nebo podpora Ukrajiny, často úzce spolupracuje se slovenským premiérem Robertem Ficem. A se vstupem nově zvoleného českého premiéra Andreje Babiše by toto uskupení mohlo nyní výrazně posílit svůj vliv.
–etg–
