Aktualizace v 9:55
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Nepůjde však o peníze ze zmrazených ruských aktiv, země unie budou ručit rezervou v unijním rozpočtu. Česko, Maďarsko a Slovensko se nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené, a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států. Nadále přitom budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.
„My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ řekl Babiš českým novinářům v Bruselu. „My jsme řekli, že nebudeme ručit za tyto věci, a já si myslím, že je to správné,“ dodal.
Premiér zároveň zdůraznil, že Česká republika zastává jinou pozici než Maďarsko a Slovensko, kterých se rovněž týká výjimka z garancí. „My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry (summitu) s jedinou výjimkou, že nechceme ručit za ty úvěry. Maďarsko a Slovensko zcela odmítly jakoukoli podporu Ukrajiny ohledně zbraní a tak dále,“ řekl Babiš.
Rozhodnutí summitu o bezúročné půjčce pro Kyjev následně potvrdil i německý kancléř Friedrich Merz. „Z Evropy to Putinovi vysílá jasný signál: Tato válka se nevyplatí. Ruská aktiva si necháme zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil lídrům unijních zemí vděk „za výsledek a jednotu“. Půjčka je podle něho významnou podporou, která skutečně posílí odolnost Ukrajiny. „Je důležité, že ruská aktiva zůstávají zmrazená a že Ukrajina získává finanční bezpečnostní záruku na další roky,“ napsal v příspěvku na sociální síti X.
Přední ruský vyjednávač pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic (RFPI), označil výsledek summitu za „vážnou ránu pro válečné štváče v čele s neúspěšnou Ursulou“. „Hlasy rozumu v EU zabránily nelegálnímu využití ruských zmrazených aktiv k financování Ukrajiny,“ uvedl Dmitrijev na síti X s odkazem na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Podle Babiše některé státy stále trvaly na použití zmrazených ruských aktiv, tedy takzvané reparační půjčce, před kterou ovšem opakovaně varoval belgický premiér Bart De Wever. Právě v Belgii se nachází většina těchto aktiv. „Já myslím, že tyto peníze se mají vzít, až skončí válka,“ řekl novinářům nový český premiér. „Já se divím, že už dneska dáváme peníze na dva roky dopředu, když bylo avizováno, že mírová dohoda se blíží, nějak mi to nejde dohromady,“ dodal. Textu, který se týkal reparační půjčky a který byl předložen v průběhu nočního jednání, podle Babiše většina lídrů vůbec nerozuměla.
Šéf unijních summitů António Costa v patové situaci tedy navrhl plán B, kterým je společná půjčka podpořená rozpočtem EU, aby se zajistilo, že Kyjev obdrží novou pomoc již v dubnu. „Proběhla dlouhá diskuse o tom, jak splnit závazek pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 a 2027. Diskutuje se nejen o reparační půjčce, ale také o možnosti využití rezervy v rozpočtu EU, jak zmínili někteří lídři,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj těsně před koncem summitu. „Po dlouhých diskusích je jasné, že reparační půjčka bude vyžadovat více práce, protože lídři potřebují více času na projednání detailů,“ dodal tento zdroj.
„Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech,“ řekl následně na tiskové konferenci Costa. „V říjnu jsme se rozhodli, že EU pokryje naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027… dnes jsme schválili rozhodnutí poskytnout Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky,“ dodal. Zdůraznil přitom, že „Ukrajina tuto půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace“.
Aktiva ruské centrální banky, která jsou držena v EU, mají hodnotu 210 miliard eur. „Toto je tedy maximální výše půjčky, kterou můžeme navrhnout,“ uvedl již dříve eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. V příštích dvou letech chce komise Ukrajině z této částky půjčit právě 90 miliard eur, což pokryje dvě třetiny toho, co podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude země v letech 2026 a 2027 potřebovat pro civilní a vojenské účely.
