Čínský režim na začátku tohoto týdne uspořádal jedno z nejrozsáhlejších vojenských cvičení, která obkličovala Taiwan. Demonstraci síly analytici dávají do souvislosti s otřesy v nejvyšším velení ozbrojených sil země.
Pouhé tři dny před Novým rokem zahájila čínská armáda cvičení s ostrou střelbou v moři a vzdušném prostoru u Taiwanu. Východní velitelství oznámilo, že nasadilo torpédoborce, bombardéry, bezpilotní letouny, obojživelné útočné lodě a další zbraně, aby otestovalo bojovou připravenost k blokádě a kontrole přístavů a klíčových oblastí.
Taiwanské ozbrojené síly uvedly, že poslední kolo čínských manévrů se přiblížilo k hlavnímu ostrovu více než předchozí cvičení. Podle taiwanského ministerstva národní obrany dopadlo deset čínských raket do 24námořní mílové přilehlé zóny Taiwanu (zhruba 44 kilometrů) a do této zóny vplulo také několik čínských námořních a pobřežních strážních plavidel.
Mluvčí čínského ministerstva obrany označil cvičení za „přísné varování“ taiwanským silám usilujícím o nezávislost a „vnějším zásahům“, když byl na začátku tohoto týdne na pravidelném měsíčním briefingu dotázán, zda manévry představují reakci na nedávné americké prodeje zbraní Taiwanu.
Aktivity Lidové osvobozenecké armády (PLA) přišly zhruba dva týdny poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila rekordní prodej zbraní Taiwanu v hodnotě 11,1 miliardy dolarů, což je největší balík amerických zbraní, jaký byl kdy pro tento samosprávný demokratický ostrov navržen.
Zatímco cvičení mohou mít za cíl demonstrovat nespokojenost Pekingu s rostoucí mezinárodní podporou Taiwanu, roli mohou hrát i politické tlaky uvnitř vedení Komunistické strany Číny (KS Číny), sdělil Su Tzu-yun, výzkumný pracovník Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, think-tanku financovaného taiwanskou vládou.
Upozornil, že čínská armáda uspořádala cvičení týden poté, co její vedení představilo nového velitele dohlížejícího na operace kolem Taiwanu.
Yang Zhibin byl povýšen do hodnosti armádního generála na ceremoniálu v Pekingu, informovala 22. prosince 2025 státní média agentury Xinhua. Zpráva Yanga označila za šéfa Východního velitelství PLA, což je titul, který Peking u Yanga dosud nikdy veřejně neuváděl.
Povýšení – první a jediné v roce 2025 – přišlo uprostřed rozsáhlé protikorupční kampaně, která smetla desítky vojenských špiček, včetně některých dlouholetých spolupracovníků vůdce KS Číny Xi Jinpinga.
Východní bojová zóna, zřízená Xi Jinpingem v rámci rozsáhlé vojenské reformy v roce 2016, zahrnuje některé z politicky nejcitlivějších oblastí pro KS Číny, včetně Východočínského moře a Taiwanské úžiny.
Jak se čistky v PLA prohlubují, velitelství se stalo hlavním cílem politického „čištění“. V jednom z největších jednodenních odvolání vojenských představitelů za poslední desetiletí Peking vyloučil devět vysoce postavených velitelů ze strany i armády a obvinil je z korupce a zneužívání moci. Podle analýzy Jamestown Foundation zveřejněné v říjnu 2025 jich sedm z devíti dříve sloužilo ve Východním velitelství, přičemž Lin Xiangyang a He Weidong byli jeho bývalými veliteli.
Manévry navíc začaly méně než 24 hodin po fóru Šanghaj–Taipei, každoroční akci, o níž čínské úřady tvrdí, že má podporovat mírový rozvoj vztahů mezi oběma břehy úžiny. Letošního fóra se 28. prosince 2025 zúčastnil starosta Taipei Chiang Wan-an, který vedl delegaci do Šanghaje. Tam spolu se šanghajským starostou Gong Zhengem podepsali dvě memoranda o porozumění zaměřená na posílení spolupráce v oblasti vodního hospodářství a odborného vzdělávání.
„Náhlé vojenské kroky KS Číny, zvlášť když přicházejí bezprostředně po Fóru partnerských měst napříč úžinou, jsou velmi neobvyklé,“ řekl Su, taiwanský odborník na schopnosti a kulturu PLA, deníku Epoch Times. Fórum, které se konalo v Šanghaji ve dnech 27.–28. prosince 2025 je mnohými považováno za politicky citlivé, slouží každoročně jako platforma pro výměnu mezi představiteli Taipei a Šanghaje.
S odkazem na nedávné zvěsti kolem čínského ministra obrany Su naznačil, že Peking může zesílené kroky proti Taiwanu využívat k odvedení pozornosti od mocenského boje v nejvyšších patrech čínské komunistické strany.
„Uvnitř KS Číny mohou existovat určité problémy, které přiměly Peking narychlo zorganizovat takové vojenské cvičení. Má to odvést politický tlak,“ uvedl.
Odezva
Podle Shena Ming-shiha, výzkumného pracovníka taiwanského think-tanku Institut pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, se vedení v Pekingu zřejmě snaží prostřednictvím Taiwanu ukázat, že i přes korupci zůstává PLA schopná ovládnout region, který si dlouhodobě nárokuje.
„PLA chce tímto vojenským cvičením demonstrovat, že její bojové schopnosti zůstávají nedotčené navzdory korupci, která sužuje nejvyšší vojenské představitele,“ řekl Shen deníku Epoch Times. „Chtějí dokázat, že jsou stále schopni provádět rozsáhlá cvičení a v případě potřeby použít sílu proti Taiwanu.“
Předváděním vojenské síly se Peking podle Shena snaží vyvíjet tlak také na Tokio a Washington. Zároveň dodal, že neočekává, že by japonská vláda ustoupila, ani že by Spojené státy přestaly Taiwanu dodávat zbraně.
Místo toho „Peking narazí na silnější odpor,“ uvedl. „Mezinárodní společenství bude věnovat větší pozornost obraně Taiwanu, stejně jako dopadům těchto cvičení na vztahy mezi oběma břehy úžiny a na širší indo-pacifický region. Manévry mohou dokonce mobilizovat další mezinárodní podporu Taiwanu.“
Čínský režim od té doby spustil rozsáhlou kampaň namířenou proti Japonsku poté, co jeho premiérka Sanae Takaichi v reakci na parlamentní dotaz v listopadu 2025 spojila případnou krizi kolem Taiwanu s potenciální „situací ohrožující přežití“ Japonska, což je klasifikace, která by vládě mohla umožnit mobilizovat vlastní jednotky k zásahu.
Takaichi poznamenala, že její vláda zůstává otevřená dialogu s čínskou stranou, odmítla však požadavek Pekingu, aby své dřívější výroky stáhla. Podle ní jsou v souladu s dlouhodobou politikou Tokia.
Japonské ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad nejnovějšími cvičeními Pekingu v blízkosti Taiwanu, který leží přibližně 110 kilometrů od nejzápadnějšího japonského území. Americké ministerstvo zahraničí rovněž vyzvalo Peking ke zdrženlivosti a k ukončení vojenského nátlaku na Taiwan.
„Čínské vojenské aktivity a rétorika vůči Taiwanu a dalším aktérům v regionu zbytečně zvyšují napětí,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Tommy Pigott v prohlášení z 1. ledna.
„Spojené státy podporují mír a stabilitu v Taiwanské úžině a staví se proti jednostranným změnám statusu quo, včetně změn uskutečňovaných silou nebo nátlakem,“ dodal Pigott.
Na zprávě se podíleli Luo Ya a Frank Fang.
–ete–
