Ischias: Časté a bolestivé onemocnění postihující největší nervy v těle, čtyři přirodní přístupy k úlevě od bolesti

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Odborně posoudil: Jimmy Almond, M.D.

Ischias je bolestivý soubor příznaků souvisejících se sedacími nervy – největšími nervy v lidském těle.

Tyto nervy, které mohou být široké až jako prst, vznikají z nervových kořenů v dolní části páteře. Vedou z dolní páteře přes kyčel, hýždi a nohu až k zadní části kolene, kde se dále větví a pokračují směrem k chodidlu. Sedací nervy řídí pohyb a citlivost dolních končetin. Pokud dojde k jejich útlaku, zánětu nebo poškození, mohou vyvolat bolest a abnormální pocity, jako je brnění či necitlivost.

Ischias je ve Spojených státech velmi častým onemocněním. V určitém období života jím trpí zhruba 40 procent populace, přičemž přibližně 10 procent lidí s bolestmi dolní části zad má konkrétně ischias. V České republice je situace podobná – bolesti zad, včetně ischiasu, postihují 50–80 % dospělých během života, s přibližně 427 000 evidovanými pacienty ročně (data z roku 2018).

Jaké jsou příznaky a časné známky ischiasu?

Prvním příznakem ischiasu je obvykle bolest, která začíná v dolní části zad nebo v oblasti hýždí a šíří se podél průběhu sedacího nervu dolů do jedné nohy. Přestože může mít člověk pocit, že bolest vychází přímo ze sedacího nervu v hýždi, její původ je nejčastěji v podrážděném nervu v dolní části páteře.

Hlavní příznaky

Příznaky ischiasu se mohou výrazně lišit intenzitou i projevem, většinou však sledují typický vzorec. Mezi nejčastější projevy patří:

• Bolest: Obvykle postihuje jednu stranu těla a může se pohybovat od mírného brnění či tupé bolesti až po ostrou, pálivou bolest nebo prudké „elektrické“ výboje
• Necitlivost: Vyskytuje se v noze, lýtku nebo chodidle
• Svalová slabost: Objevuje se v postižené dolní končetině
• Abnormální pocity: Brnění, mravenčení nebo intenzivní pocity horka či chladu
• Svalové křeče: V dolní části zad nebo v noze

Spouštěče bolesti a zhoršující faktory

Bolest při ischiasu se může zhoršovat při:

• dlouhém sezení
• dlouhém stání
• kýchání, kašli nebo smíchu
• záklonu (ohnutí dozadu)
• chůzi na delší vzdálenosti
• chůzi do schodů
• tlačení při vyprazdňování

V těžších případech může být bolest natolik silná, že omezuje pohyb nebo způsobuje „tahání“ nohy při chůzi. Pokud je postižena také cauda equina – svazek nervů na spodním konci míchy – může dojít ke ztrátě kontroly nad močovým měchýřem a střevy.

Níže jsou uvedeny některé varovné signály, které mohou vyžadovat okamžitou lékařskou pomoc:

• výrazná necitlivost v oblasti genitálií
• potíže s močením nebo ztráta kontroly nad močením a stolicí
• postupně se zhoršující svalová slabost
• tahání chodidla při chůzi

Co způsobuje ischias?

Ischias je vhodnější chápat jako soubor příznaků, nikoli jako konkrétní poranění či samostatné onemocnění. Může vznikat z různých příčin, protože jakýkoli stav, který strukturálně ovlivňuje sedací nerv nebo na něj vyvíjí tlak, může vést k rozvoji ischiasu. Mezi nejčastější příčiny patří:

• Vyhřezlá meziobratlová ploténka: K vyhřeznutí dochází tehdy, když se ploténka poškodí a její měkké vnitřní jádro se vyklene nebo unikne trhlinou ve vnějším obalu. Tím dochází k tlaku na okolní nervové kořeny a vzniku zánětu.
• Spinální stenóza: Zúžení prostorů v páteři, které vyvíjí tlak na míchu nebo vystupující nervy, často v důsledku degenerativních změn souvisejících s věkem.
• Degenerativní onemocnění plotének: Přirozený proces stárnutí, při němž ploténky ztrácejí hydrataci, ztenčují se a snižuje se jejich pružnost, což může dráždit okolní nervové kořeny.
• Syndrom piriformis: Vzniká tehdy, když sval piriformis v oblasti hýždí dráždí nebo utlačuje blízký sedací nerv, obvykle v důsledku svalového napětí, zánětu nebo křeče.
• Poranění kostí nebo svalů: Zahrnuje úrazy, jako jsou zlomeniny pánve či vykloubení, které vedou k zánětu, otoku nebo přímému poškození sedacího nervu.
• Spondylolistéza: Stav, při němž se jeden obratel posune ze své polohy, čímž dochází ke zúžení otvorů pro míšní nervy nebo k útlaku nervových kořenů v dolní části zad.
• Těhotenství: Fyzické i hormonální změny v pozdějších fázích těhotenství mohou posunout těžiště těla a uvolnit vazy, což může ovlivnit sedací nerv.

Ischias však může vzniknout i z jiných příčin než z vyhřezlé ploténky. Patří mezi ně například nádory páteře, komplikace po operacích, kloubní potíže, poškození nervů v důsledku diabetu, kostní výrůstky (osteofyty) a v mnoha případech také příčina nejasná.

Rizikové faktory ischiasu jsou:

• Faktory související s věkem: Postupné opotřebení struktur páteře zvyšuje riziko, zejména u osob nad 40 let.
• Pohlaví: Vyšší riziko se vyskytuje u mužů ve věku mezi 30 a 50 lety.
• Tělesné faktory: Vysoká tělesná výška a nadměrná hmotnost mohou zvyšovat zátěž páteře.
• Životní styl: Kouření nebo chronický stres mohou přispívat k zánětlivým procesům a zhoršenému zdraví páteře.
• Pracovní zátěž: Zaměstnání spojená s těžkou fyzickou prací, dlouhým sezením, řízením nebo kontaktními sporty zvyšují riziko vzniku ischiasu.
• Zdravotní stav: Celkově horší zdravotní kondice, anamnéza operací zad nebo chronická bolest v dolní části zad mohou zvyšovat náchylnost.
• Mechanické faktory: Nesprávný pohyb či držení těla při běžných činnostech – například při zvedání těžkých břemen nebo při dlouhodobém sezení – mohou sedací nerv dráždit a riziko dále zvyšovat.

Jaké typy ischiasu rozlišujeme?

Ischias lze klasifikovat několika způsoby – podle délky trvání, rozsahu postižení a charakteru bolesti.

Podle délky trvání

Ischias se může lišit tím, jak dlouho příznaky přetrvávají. Některé případy odezní rychle, jiné vyžadují dlouhodobější péči.

• Akutní ischias: Krátkodobý stav s náhlým nástupem, který trvá od několika dnů do několika týdnů, často vyvolaný poraněním nebo přetížením.
• Chronický ischias: Dlouhodobý stav přetrvávající déle než tři měsíce, který obvykle vyžaduje komplexnější léčebný přístup.

Podle rozsahu postižení

Rozlišuje se také podle toho, kde se bolest projevuje. Většina lidí pociťuje ischias pouze v jedné noze, existují však i jiné formy.

• Jednostranný ischias: Postihuje jednu dolní končetinu a je nejběžnější formou.
• Oboustranný ischias: Postihuje obě nohy současně; vzácná forma, která může signalizovat závažnější stav.
• Střídavý ischias: Bolest se střídavě objevuje v jedné a druhé noze; méně častá forma, často spojovaná s dysfunkcí sakroiliakálního kloubu.

Podle charakteru bolesti

Ischias lze rozlišovat také podle toho, kde je bolest nejvýraznější.

• Převaha bolesti v dolní části zad: Bolest je soustředěna především v oblasti beder.
• Převaha bolesti v oblasti hýždí: Bolest je vnímána hlavně v oblasti hýždí.

Jak se ischias diagnostikuje?

Pokud se příznaky ischiasu nezlepší po odpočinku, ledování nebo jiných formách základní samoléčby, může být pro pacienta přínosné obrátit se na lékaře nebo specialistu na páteř.

Testy při fyzikálním vyšetření

Diagnostika ischiasu vychází především z podrobné anamnézy a fyzikálního vyšetření, při němž lékař hodnotí pacientovy obtíže – zejména charakter a lokalizaci bolesti v dolní končetině.

Během fyzikálního vyšetření mohou být použity následující testy:

• Test zvednutí natažené dolní končetiny (Straight Leg Raise Test): Jedná se o běžně používaný test při podezření na ischias, zejména v souvislosti s vyhřezlou meziobratlovou ploténkou. Pacient leží na zádech s nataženými nohami a lékař bez pokrčení kolene zvedá postiženou dolní končetinu. Test je považován za pozitivní, pokud vyvolá bolest nebo abnormální pocity, zejména když je noha zvednuta do úhlu menšího než 70 stupňů a bolest vystřeluje pod koleno. To může ukazovat na podráždění nebo útlak nervového kořene.
• Zkřížený test zvednutí natažené dolní končetiny (Crossed Straight Leg Raise): Varianta předchozího testu, která slouží k podpoře diagnózy vyhřezlé ploténky. Pacient leží na zádech a lékař zvedá zdravou dolní končetinu. Pozitivní výsledek nastává tehdy, když tento pohyb vyvolá bolest vystřelující do opačné, postižené nohy.
• Femoral stretch test (test napětí stehenního nervu): Používá se k odhalení podráždění nervových kořenů ve vyšších etážích páteře. Pacient leží na břiše, lékař ohne koleno postižené nohy do úhlu 90 stupňů a jemně nadzvedne stehno od podložky. Bolest v přední části stehna při tomto manévru může naznačovat vyhřezlou ploténku.

Pokud jsou příznaky závažné, vzbuzují obavy nebo přetrvávají déle než několik týdnů, může lékař doporučit další vyšetření.

Zobrazovací metody

Zobrazovací vyšetření jsou nejpřínosnější tehdy, pokud mohou ovlivnit další postup léčby. Obvykle se zvažují u pacientů se závažnými příznaky, které se nezlepšují ani po přibližně šesti týdnech konzervativní léčby, nebo pokud je přítomna svalová slabost či necitlivost.

Zobrazovací metody mohou pomoci určit, zda je přítomna vyhřezlá ploténka s útlakem nervového kořene, což může naznačovat potřebu chirurgického zákroku. Používají se zejména:

• Rentgenové vyšetření: Slouží k odhalení kostních změn, jako je osteoartróza nebo zlomeniny páteře.
• Magnetická rezonance (MRI): Poskytuje detailní zobrazení měkkých tkání, včetně nervů, nádorů a poškození páteře.
• Počítačová tomografie (CT): Nabízí trojrozměrné zobrazení páteře a umožňuje odhalit strukturální abnormality.

Pokud zobrazovací vyšetření nepřinesou jednoznačné výsledky nebo je zapotřebí přesnější posouzení, může lékař indikovat elektrodiagnostická vyšetření.

• Elektrodiagnostická vyšetření: Elektrodiagnostická vyšetření zahrnují elektromyografii (EMG) a studie nervového vedení, které hodnotí funkci nervů a svalů. Při EMG se do svalů zavádějí jemné jehly, pomocí nichž se měří elektrická aktivita svalových vláken. Studie nervového vedení využívají elektrody umístěné na kůži k posouzení toho, jak efektivně nervy přenášejí elektrické signály. Společně tato vyšetření pomáhají určit, zda došlo k poškození nervů, přesně lokalizovat místo postižení, identifikovat konkrétní nervový kořen páteře a posoudit závažnost poškození.

Jaké jsou přírodní a životní přístupy k léčbě ischiasu?

Řada přírodních prostředků, strategií sebepéče a úprav životního stylu může sehrát důležitou roli při zvládání příznaků ischiasu.

Pohyb a cvičení

Pilates a posilovací cvičení mohou pomoci zmírnit bolest a zlepšit funkci u chronických bolestí dolní části zad, včetně ischiasu. Mnozí zdravotníci doporučují provádět tato cvičení pod dohledem kvalifikovaného fyzioterapeuta. K regeneraci mohou přispět také lehké aktivity – například chůze, plavání nebo cvičení ve vodě – spolu s jemným protahováním bederní oblasti a zadní strany stehen. Konkrétní cvičení se obvykle volí podle základní příčiny ischiasu.

Tai-či a jóga: Obě tyto praxe podle studií přinášejí středně výrazné zlepšení funkce a snížení intenzity bolesti dolní části zad, která bývá s ischiasem často spojena.

Masážní terapie

Masáže mohou zmírnit příznaky ischiasu několika způsoby a mnoho lidí při pravidelné terapii zaznamenává zlepšení bolesti i hybnosti:

• Uvolnění svalů: Uvolnění ztuhlých svalů může snížit napětí v okolí sedacího nervu a omezit tlak na něj.
• Zlepšení prokrvení: Zvýšený průtok krve podporuje hojení a pomáhá tlumit zánět v postižené oblasti. Bylo prokázáno, že masáže zlepšují cirkulaci tím, že podporují přísun kyslíku a živin do tkání a zároveň napomáhají odplavování metabolických odpadních látek, což podporuje regeneraci.
• Uvolňování endorfinů: Masáž může stimulovat uvolňování endorfinů – přirozených látek tlumících bolest. Podpora relaxace a uvolnění „hormonů dobré nálady“ může zároveň napomoci detoxikačním procesům organismu a zmírnit bolestivé projevy.

Terapie chladem a teplem

Aplikace chladu a tepla může přinést dočasnou úlevu od bolesti dolní části zad, přičemž účinnost se liší podle konkrétní příčiny obtíží. Chladová terapie, například přikládání ledového obkladu na 20 minut každé dvě hodiny, bývá nejúčinnější v raných fázích bolesti. Přesto někteří lidé s ischiasem považují krátké aplikace chladu za přínosné i později, zejména ke snížení zánětu a utlumení bolesti.

Naopak povrchová tepelná terapie se ukázala jako účinnější při zlepšování bolesti a funkce u chronických bolestí dolní části zad, včetně ischiasu. Teplo pomáhá uvolnit ztuhlé svaly, zlepšit prokrvení a zmírnit ztuhlost.

V některých případech může být účinné střídání chladu a tepla, nicméně individuální reakce se mohou lišit.

Běžně používané byliny

Systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií naznačuje, že některé běžné byliny a koření mohou zmírňovat bolest spojenou s ischiasem a radikulopatií.

• Kajenský pepř: Při lokální aplikaci vykazuje středně silné důkazy krátkodobé úlevy od bolesti.
• Kurkumin: Kurkumin obsažený v kurkumě může snižovat neurozánět, oxidační stres a bolest. Předklinické studie naznačují, že může podporovat regeneraci nervů a zlepšovat výšku meziobratlových plotének. Studie z roku 2017 na myších zjistila, že kurkumin pomohl zmírnit bolest ischiasu způsobenou vyhřezlou ploténkou až po dobu dvou týdnů po operaci.

Jaké jsou možnosti léčby ischiasu?

Přibližně 95 procent případů ischiasu dobře reaguje na nechirurgickou léčbu a dojde ke zlepšení během čtyř až šesti týdnů.

Konzervativní léčba (první volba)

Úvodní léčba ischiasu se obvykle zaměřuje na konzervativní postupy, jejichž cílem je zmírnit bolest, uklidnit zánět a zlepšit funkci bez nutnosti chirurgického zákroku.

Konzervativní opatření zahrnují vhodná cvičení, masáže a další přístupy popsané v části o přirozených metodách výše.

Mohou zahrnovat také:

Fyzioterapie

Fyzioterapie je při léčbě ischiasu silně doporučována, protože pomáhá uvolnit tlak na sedací nerv a zmírnit bolest. Individuálně přizpůsobený přístup, který kombinuje cílené protahovací cviky, manuální techniky a posilovací cvičení, může zlepšit pohyblivost nervu a celkovou funkci.

Léky

Používají se zejména volně prodejné nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen nebo naproxen, případně paracetamol k tlumení bolesti. V některých případech může lékař předepsat myorelaxancia, která pomáhají uvolnit svalové křeče.

Úprava fyzické aktivity

Řízení zátěže obvykle zahrnuje krátké období klidu, zpravidla ne delší než jeden až dva dny, ideálně na pevnější matraci. Poté se doporučuje postupný návrat k lehké aktivitě, aby se předešlo ztuhlosti a podpořilo hojení.

Pokročilé možnosti léčby

1. Injekční léčba

U přetrvávající nebo obtížně zvládnutelné bolesti mohou lékaři doporučit steroidní injekce aplikované v okolí sedacího nervu. Tyto zákroky, prováděné vyškolenými specialisty, poskytují krátkodobou úlevu díky snížení zánětu. Obvykle se zvažují tehdy, pokud jiné metody selhaly nebo pokud se chirurgický zákrok odkládá či se mu chce předejít. Steroidní injekce však nezabraňují případné pozdější operaci a nesou s sebou i určitá, byť vzácná rizika, například dočasné zhoršení bolesti.

2. Minimálně invazivní zákroky a chirurgická léčba

Minimálně invazivní postupy – jedna z kategorií chirurgických zákroků – využívají malé řezy, speciální nástroje, regionální anestezii páteře (znecitlivění pouze části těla) a často také kameru, aby se během operace minimalizovalo poškození tkání. Mezi zákroky používané při léčbě ischiasu patří například bederní mikrodiscektomie (odstranění části ploténky malým řezem) nebo chemonukleolýza (aplikace enzymu ke zmenšení objemu ploténky).

Operaci potřebuje méně než 5 až 10 procent pacientů s ischiasem. Obvykle je považována za poslední možnost kvůli vyšším rizikům, jako jsou krevní sraženiny nebo ochrnutí. Elektivní operace může být zvažována u osob s jednostranným ischiasem, u nichž nedošlo ke zlepšení ani po nejméně šesti týdnech konzervativní léčby.

Přestože mnoho pacientů po operaci zaznamená úlevu, u 5 až 10 procent se stav nezlepší nebo se příznaky dokonce zhorší. Operace může urychlit zotavení, avšak po šesti až dvanácti měsících jsou výsledky obvykle srovnatelné s těmi, kteří se zlepšili bez chirurgického zákroku.

Chirurgická léčba ischiasu způsobeného podrážděním nervového kořene se označuje jako dekompresní operace páteře, která zahrnuje několik typů výkonů podle místa a závažnosti útlaku nervu:

• Laminotomie / laminektomie: odstranění části obratlového oblouku ke snížení tlaku na nerv
• Discektomie: odstranění poškozené části meziobratlové ploténky
• Spinální fúze: trvalé spojení dvou nebo více obratlů ke zlepšení stability páteře

Integrativní léčba

Doplňkové a integrační terapie mohou nabídnout další úlevu, zejména lidem, kteří hledají nefarmakologické a nechirurgické možnosti. Při kombinaci s konvenční léčbou mohou pomoci zmírnit příznaky, zlepšit funkci a podpořit dlouhodobé zotavení.

Akupunktura

Akupunktura je v tradiční čínské medicíně dlouhodobě využívána při léčbě ischiasu. Metaanalýza z roku 2015, která zahrnovala 11 studií, zjistila, že akupunktura může být účinnější než samotná medikace a může zesilovat účinek lékové léčby. Systematický přehled z roku 2023, analyzující 30 studií, rovněž dospěl k závěru, že akupunktura je bezpečnou a účinnou možností léčby ischiasu a může sloužit jako vhodná alternativa k léčbě založené výhradně na lécích.

Studie z roku 2022, která porovnávala akupunkturu s analgetiky, navíc ukázala, že akupunktura byla při zvládání příznaků ischiasu výrazně účinnější a bezpečnější. Všechny tyto práce zároveň zdůrazňují potřebu dalších kvalitně navržených studií k posouzení dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti.

Chiropraktická péče

Chiropraktická manipulace je dalším integračním přístupem, jehož cílem je obnovení správného postavení páteře a zlepšení pohyblivosti. Ve studii z roku 2006, která zahrnovala 102 pacientů s akutní bolestí zad a ischiasem způsobeným výhřezem ploténky, byli účastníci léčeni buď chiropraktickou manipulací, nebo její simulovanou verzí, a to pět dní v týdnu po dobu šesti měsíců. Výsledky ukázaly, že chiropraktická péče byla účinná – u pacientů došlo k 28% výskytu bezbolestného stavu u lokální bolesti a k 55% výskytu bezbolestného stavu u vystřelující bolesti, spolu s významným zkrácením doby trvání obtíží.

Prognóza a zotavení

Většina případů ischiasu se zlepší spontánně během čtyř až šesti týdnů a ani bez formální léčby obvykle nevede k dlouhodobým komplikacím. Včasná péče však může pomoci uvolnit tlak na nerv a předejít rozvoji závažnějších příznaků.

Zotavení je zpravidla dobré, i když těžší případy, zejména ty spojené s neurologickými příznaky, mohou vyžadovat delší dobu k ústupu obtíží.

Faktory jako špatná ergonomie při práci, přítomnost deprese nebo socioekonomické obtíže mohou zvyšovat riziko rozvoje chronického nebo opakovaného ischiasu.

Jakou roli hraje při ischiasu psychika?

Nastavení mysli hraje zásadní roli v tom, jak lidé ischias prožívají a jak ho zvládají. Může ovlivnit jak intenzitu příznaků, tak účinnost léčby.

Negativní nastavení – charakterizované strachem, úzkostí nebo katastrofickým uvažováním – může zesilovat vnímání bolesti a zvyšovat svalové napětí, což může potíže dále zhoršovat. Tento psychický stav může vést také k vyhýbání se pohybu, omezení fyzické aktivity a pomalejšímu zotavení. V některých případech může negativní myšlení zvyšovat riziko rozvoje chronické bolesti.

Naopak pozitivní a aktivní přístup může vést k lepším výsledkům. Lidé, kteří si zachovávají optimismus, dodržují léčebný plán a zůstávají v rámci možností aktivní, obvykle zvládají příznaky lépe a zotavují se rychleji.

Jak lze ischiasu předcházet?

Prevence do značné míry závisí na konkrétní příčině, existuje však několik obecných strategií, které mohou riziko vzniku ischiasu snížit.

Dlouhodobý tlak

Důležité je vyhýbat se dlouhodobému tlaku na oblast hýždí, například při dlouhém sezení nebo ležení. S přibývajícím věkem nabývá na významu udržování silných zádových a břišních svalů, které podpírají páteř a snižují zátěž sedacího nervu.

Pohyb a cvičení

Pravidelný pohyb pomáhá předcházet ischiasu tím, že zlepšuje celkovou kondici, podporuje zdravou hmotnost a posiluje hluboký stabilizační systém. Aerobní aktivity, jako je chůze nebo plavání, zvyšují celkovou výkonnost, zatímco cílená cvičení – například pánevní náklony, posilování břišních svalů nebo přitahování kolen k hrudníku – pomáhají stabilizovat páteř a snižovat zátěž plotének a vazů. Protahování je však třeba provádět opatrně, protože u některých lidí může bolest zhoršit.

Držení těla

Správné držení těla je dalším klíčovým prvkem prevence. Je vhodné vyhýbat se hrbení a přizpůsobit sezení tak, aby chodidla spočívala celou plochou na podlaze, kolena byla mírně pokrčená a bederní oblast měla oporu – v případě potřeby například pomocí malého polštáře. Lepší je sedět s nohama na zemi než je křížit a také pravidelně měnit polohu.

Správná technika zvedání

Zásadní je používat správnou techniku při zvedání břemen. Je důležité udržovat boky v jedné linii s rameny a vyvarovat se rotace trupu. Namísto ohýbání se v pase s nataženýma nohama je bezpečnější pokrčit kolena a zvedat předmět silou nohou.

Jaké mohou být komplikace ischiasu?

Ačkoli se většina případů ischiasu obejde bez dlouhodobých následků, v závislosti na příčině se mohou objevit komplikace, mezi něž patří:

• přetrvávající necitlivost nebo slabost v postižené noze
• abnormální pocity, jako je brnění nebo „mravenčení“
• postupné zhoršování bolesti
• snížení svalové síly v postižené končetině
• ztráta kontroly nad močovým měchýřem nebo střevy
• trvalé poškození nervu
• opakující se nebo zhoršující se výhřez meziobratlové ploténky

–ete–