Uvolnění negativních emocí a strachů může pomoci přeprogramovat mozek a přelstít chronickou bolest.
Devětadvacetiletý dělník z Londýna omylem skočil na 15centimetrový hřebík, který mu pronikl skrz botu. Cítil nesnesitelnou bolest.
Muž byl okamžitě převezen na pohotovost a dostal léky na bolest. Když však lékaři hřebík vytáhli a sundali mu botu, zjistili, že jeho noha zůstala neporaněná. Hřebík pouze proklouzl mezi jeho prsty, aniž by způsobil jakékoli zranění.
Tento slavný lékařský případ publikovaný v roce 1995 v British Medical Journal ukazuje, že bolest může být neuroplastická – mozek může spustit bolestivé signály, aniž by došlo ke skutečnému poranění.
Podle Yoniho Ashara, klinického psychologa a odborného asistenta interního lékařství na University of Colorado Anschutz Medical Campus, mozek vytváří bolest, když vnímá nebezpečí, a bolest odeznívá, když se nebezpečí ztratí.
„Veškerá bolest je generována mozkem. Ať už je spojena se skutečným zraněním, nebo ne, je skutečná,“ řekl Ashar pro The Epoch Times.
Neurověda ukazuje, že dráhy bolesti v mozku jsou propojené s emocemi, jako je strach nebo očekávání bolesti, a také s psychickým stresem či traumatem. Proto je práce s emocemi klíčová pro léčbu přetrvávající, tedy chronické bolesti – té, která trvá déle než tři až šest měsíců.
Rozpoznání a uvolnění potlačených emocí, včetně strachu z bolesti, může pomoci mozek „přeprogramovat“ a odnaučit ho chronickou bolest.
Bolest vytváří váš mozek
Bolest je varovný signál, který mozek vysílá, aby upozornil tělo na možné nebezpečí. Podle modelu „prediktivního kódování“ mozek vytváří bolest buď v reakci na skutečné zranění, nebo ji předpovídá na základě strachu, očekávání či předchozích bolestivých zkušeností. To může vést k začarovanému kruhu, kdy se strach a bolest vzájemně posilují, což prodlužuje její vnímání.
Mozek je jedinečný svou plasticitou – schopností měnit se a vytvářet nové nervové spojení. Díky tomu se učíme nové dovednosti nebo se zotavujeme z mrtvice. Ale stejný princip platí i pro bolest – mozek se ji může „naučit“ a udržovat ji, i když už není fyzicky opodstatněná, vysvětluje Yoni Ashar.
Stres a emoce mohou mozek udržovat v pohotovosti.
Pokud mozek uvízne v režimu vysoké pohotovosti (boj nebo útěk), do krve se uvolňují stresové hormony. Takový hyperaktivní mozek může chybně vysílat varovné signály, i když žádné skutečné nebezpečí nehrozí. Časem se tyto falešné signály mohou zafixovat v nervovém systému, což vede ke chronické bolesti.
„Dobrá zpráva je, že stejnou plasticitu můžeme využít k tomu, aby mozek bolest opět odnaučil,“ říká Ashar.
Podle Dr. Alejandra Centuriona, neurologa z New Yorku, často chronická bolest nesouvisí se strukturálními problémy, ale s emocemi. Pokud člověk potlačuje emoční stres, mozek ho může promítat do těla – například jako bolest zad. Místo emočního nepohodlí se pak soustředíme na fyzickou bolest.
Tradiční čínská medicína i ajurvéda dlouhodobě uznávají hluboké propojení emocí, energie a fyzického zdraví. Moderní výzkumy nyní potvrzují, že neuroplasticita, stres a emoce hrají klíčovou roli v chronické bolesti a nemocech, což přináší nový, integrativní pohled na zdraví.
Propojení mysli a těla při bolesti zad
Bolest zad je jednou z hlavních příčin invalidity na celém světě.
Podle Dr. Alejandra Centuriona trpí chronickou bolestí přibližně 20 procent amerických dospělých, přičemž chronická bolest dolní části zad postihuje téměř 10 procent populace. Přitom až 90 procent těchto případů nemá jasnou strukturální příčinu, která by vyžadovala operaci. Zobrazovací vyšetření často ukazují pouze normální změny související s věkem.
„Lékařská komunita si pomalu, ale stále více uvědomuje, že chronická bolest zad je ovlivněna nejen fyzickými faktory, ale také fungováním mozku, stresem a emocemi,“ říká Centurion.
Vedle běžných léků proti bolesti, jako jsou steroidní a nesteroidní protizánětlivé léky či opioidy, studie ukazují, že metody zaměřené na propojení mysli a těla, jako je terapie přeprogramování bolesti (PRT), meditace a qi-gong, mohou pomoci zmírnit chronickou bolest zad. Tyto přístupy uklidňují nervový systém a pomáhají mozku „přeprogramovat“ dráhy bolesti.
Jedním z průkopníků propojení mysli a těla v medicíně byl Dr. John E. Sarno, který popsal syndrom tenzní myozitidy (TMS), známý také jako syndrom mysli a těla. Podle něj mohou potlačené emoce, zejména hněv a stres, způsobovat fyzickou bolest. Mezi jeho známé příznivce patří Jimmy Kimmel, Howard Stern, Larry David a Anne Bancroft, kteří veřejně přiznali, že jejich bolesti zad zmizely po přečtení jeho knih.
V knize „Healing Back Pain: The Mind-Body Connection“ Sarno doporučuje 12 denních afirmací, které pomáhají zvládat bolest, například:
- Mé tělo je normální, nemám se čeho bát.
- Bolest je neškodný signál, který odvádí mou pozornost od potlačených emocí.
- Můj potlačený hněv je klíčovým problémem.
- Jsem pánem své mysli, ne moje podvědomí.
- Budu se soustředit na psychickou stránku, ne na fyzickou.
Hlavní techniky zahrnují mindfulness meditaci, pozitivní afirmace a psaní deníku.
Centurion vzpomíná na pacienta, který roky trpěl bolestmi dolní části zad a žádná fyzioterapie ani léčba mu nepřinesla úlevu. Když se začal zabývat propojením bolesti a emocí, zjistil, že v sobě dlouhé roky nosil hněv a zášť vůči matce kvůli dědictví. Jakmile se začal těchto pocitů zbavovat, jeho chronická bolest začala ustupovat.
Denní afirmace a propojení bolesti s emocemi pomohly pacientovi uvědomit si, že v sobě léta nosil hněv a zášť vůči matce kvůli rodinné záležitosti. Věřil, že ho při rozdělování dědictví matka nespravedlivě ošidila. Jakmile začal tyto pocity opouštět, jeho chronická bolest postupně ustoupila.
Podobný příběh sdílela Charli, studentka biochemie z Londýna, která trpěla více než dva roky chronickou bolestí zad a dokonce vyzkoušela opioidní léky, bez úspěchu.
Když začala psát deník podle metody propojení mysli a těla, nejdříve jí to připadalo zbytečné. Postupně si však uvědomila, že psaní jí pomáhá uvolňovat potlačené emoce z dětství až do dospělosti. Jakmile je začala zpracovávat, její bolest začala mizet.
„Teď, kdykoli se objeví nový fyzický příznak, nejdřív se podívám do svého nitra. Tělo mi jen posílá zprávu, že bych měla něco přehodnotit.“
Moderní výzkumy neurovědy a psychologie dále rozvíjejí principy propojení mysli a těla, které Sarno popsal. Jednou z vědecky podložených metod je „Pain Reprocessing Therapy“ (PRT) – terapie zaměřená na přeprogramování mozku tak, aby „odnaučil“ bolest.
Díky pochopení neuroplasticity, emocí a stresu se medicína posouvá k novému přístupu k léčbě chronické bolesti, který spojuje tělo i mysl.
Terapie přeprogramování bolesti
Terapie přeprogramování bolesti (Pain Reprocessing Therapy, PRT) je metoda zaměřená na snížení nebo odstranění chronické bolesti. Využívá několik technik, které pomáhají pacientům „přecvičit“ mozek, aby chronickou bolest vnímal jako bezpečný vjem, nikoliv jako signál zranění.
Somatické sledování je klíčovou technikou PRT, která podporuje pacienty, aby svou bolest pozorovali se zvědavostí a vnímali ji jako neškodný fyzický vjem. Pacienti jsou vedeni k tomu, aby se zapojili do běžných činností, jako je chůze nebo ohýbání, kterým se mohli kvůli strachu z bolesti vyhýbat, a přehodnotili bolestivé pocity jako bezpečné tím, že změní svá přesvědčení o bolesti. Nakonec PRT řeší i emoční složku bolesti—pacienti jsou vedeni k rozpoznání a zpracování svého stresu, úzkosti a minulých traumat a k rozvíjení pozitivních emocí.
PRT pomáhá pacientům přerušit začarovaný kruh strachu z bolesti a přetvořit nervová spojení v mozku.
V roce 2021 provedl Ashar se svým týmem první klinickou studii zaměřenou na vliv PRT na pacienty s chronickou bolestí zad. Neurozobrazovací skeny ukázaly, že účastníci, kteří podstoupili PRT, měli sníženou aktivitu mozku v několika oblastech spojených se zpracováním bolesti.
Výsledky ukázaly, že 66 procent pacientů ve skupině PRT se na konci čtyřtýdenní léčby zcela zbavilo bolesti nebo pociťovalo jen minimální bolest, ve srovnání s 20 procenty ve skupině s placebem a pouze 10 procenty ve skupině s běžnou péčí, která pokračovala ve své dosavadní léčbě bez jakékoli další intervence během studie. Zlepšení zdravotního stavu se z velké části udrželo i po roce sledování.
Po dokončení PRT byli účastníci dotazováni na své zkušenosti. Popsali propojení mezi bolestí a emocemi jako klíčovou součást léčby a uvedli, že jim PRT pomohla rozlišit dva typy bolesti: bolest způsobenou zraněním a bolest vycházející z emočního nepohodlí. U účastníků došlo ke změně vnímání bolesti.
Lidé často připisují svou chronickou bolest fyzickým faktorům, jako je věk, váha, držení těla nebo staré zranění, a PRT si klade za cíl tato přesvědčení změnit, uvedl Ashar.
Cvičení qi-gong a meditace
Qi-gong (vyslovováno „čchi-kung“) je tradiční čínský systém propojující tělo a mysl, který zahrnuje pomalé pohyby, dechové techniky a meditaci. Jeho cílem je harmonizovat tok qi (životní energie) v těle a dosáhnout tak optimálního zdraví. Kromě fyzických cvičení se qi-gong zaměřuje také na rozvoj vnitřní povahy, soucitného a odpouštějícího přístupu k životu. Praktikující se učí opouštět negativní emoce a přijímat pozitivní.
V posledních desetiletích si cvičení qi-gong získalo celosvětovou popularitu díky svým přínosům pro různá zdravotní onemocnění, včetně chronické bolesti dolní části zad.
Nedávná studie mezi americkými vojenskými veterány s chronickou bolestí dolní části zad zjistila, že praktikování qi-gongu může významně zmírnit bolest. Výsledky ukázaly, že účastníci, kteří byli přiřazeni k osmítýdennímu programu cvičení qi-gongu, zaznamenali výrazný pokles všech ukazatelů bolesti, včetně intenzity bolesti, invalidity spojené s bolestí zad a poruch spánku, ve srovnání s kontrolní skupinou.
Další klinická studie, která se zaměřila na mindfulness rutinu v rozsahu méně než dvou hodin týdně, prokázala významné zlepšení pohybových omezení a kvality života u pacientů s chronickou bolestí zad. Po osmi týdnech více než 80 procent účastníků popsalo okamžité zlepšení svých bolestivých příznaků.
Ashar věří, že nefarmakologické přístupy, jako je terapie přeprogramování bolesti a další podobné metody, by mohly mít zásadní dopad na léčbu tohoto obtížně řešitelného zdravotního problému. Podle něj nabízejí slibnou cestu vpřed – cestu, kde je možné se z chronické bolesti skutečně uzdravit.
–ete-
