Z finančního pohledu vidí letošek pozitivně 55 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v předchozím roce. Lidé s čistým příjmem do 25.000 Kč mají ale z nadcházejícího roku obavu. To, že s financemi nevyjde, si myslí až 41 procent z nich. Mezi běžnou populací je to 24 procent. Vyplývá to z prosincového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial a agentury Ipsos mezi 1050 respondenty. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Výsledky průzkumu naznačují rozevírání nůžek mezi střední třídou a nízkopříjmovými domácnostmi. Pětina Čechů si podle něj myslí, že na tom letos bude finančně lépe, v roce 2022 očekávalo finanční zlepšení devět procent dotázaných.
Snížení příjmu hrozí podle průzkumu pětině lidí s čistým výdělkem do 25.000 Kč. Dalších 11 procent očekává, že o práci přijde. „Jde o skupinu lidí, která často mění práci, nemá stabilní pracovní poměr a je pro ni těžší najít si zaměstnání s pravidelným výdělkem. Typicky jsou to ‚dohodáři‘, matky, které si přivydělávají na mateřské nebo pracující důchodci,“ uvedl analytik Provident Financial Petr Javůrek. Mezi běžnou populací je to nižší podíl, 12 procent očekává snížení příjmu a sedm procent ztrátu zaměstnání.
Nájem, hypotéka, vyúčtování energií se objevují na prvních místech jako výdaje, které nejvíce zatíží domácí rozpočty. Zhruba 35 procent nízkopříjmových domácností uvedlo, že jim letos odeberou náklady na bydlení největší část peněz. Nejvíce se toho obávají lidé do 26 let, polovina z nich si myslí, že se jim v letošním roce zvýší nájem. Asi 28 procent respondentů, kteří splácí hypotéku, se v tomto roce obává nárůstu splátky kvůli končící fixaci.
Téměř dvakrát více nízkopříjmových domácností než běžné populace se obává výpadku příjmu. „Tyto domácnosti fungují většinou od výplaty k výplatě, nízký příjem jim neumožňuje vytvořit finanční rezervu, a jakékoliv snížení příjmu, nebo dočasný výpadek je pro ně velký problém. Čtvrtina se nejdříve snaží najít pomoc v rámci rodiny a pětina se rovnou obrací na Úřad práce s žádostí o sociální dávky,“ řekl obchodní ředitel Providentu Martin Bačina.
Zhruba 44 procent rodin s nízkým příjmem si snižuje standard kvůli vysokým cenám potravin, 46 procent nakupuje ve slevách, 31 procent nakupuje menší množství. Běžná populace si proti předchozímu roku polepšila, standard si snížilo 35 procent lidí, o rok dříve to bylo 40 procent. Ve slevách nakupuje 41 procent lidí, v roce 2024 to uvedla polovina. Výdaje na zábavu omezí nyní 12 procent lidí. Šetřit na nákupu oblečení a potravin bude 27 procent lidí s nižšími příjmy a 23 procent z široké veřejnosti.
„Makroekonomicky se nám v poslední době daří a mzdy rostou i v dolní části příjmového rozdělení. To ale neznamená, že se automaticky zlepšuje finanční bezpečí všech českých domácností,“ uvedl Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) podle něj ukazují, že desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami má hrubý příjem pod 22.559 Kč, což není ani polovina průměrné mzdy.
