15. prosince Rada Evropské unie rozhodla o zařazení švýcarského vojenského analytika a autora bestsellerů Jacquese Bauda na sankční seznam EU. Je mu vytýkáno, že šíří proruskou propagandu na úkor Ukrajiny.
Jacques Baud byl důstojníkem švýcarské armády a až do svého odchodu do civilu dosáhl hodnosti plukovníka. V letech 2009 až 2011 pracoval pro OSN. Mimo jiné se věnoval programům odminování v Čadu, Súdánu, Somálsku a Etiopii. Působil také v Nairobi jako ředitel Mezinárodního výcvikového centra pro podporu míru Africké unie. V letech 2012 až 2017 vedl v Bruselu oddělení NATO pro zabránění šíření ručních palných zbraní. Od roku 2014 se zaměřuje především na sledování situace na Ukrajině.
Baud, který je v současnosti kvůli sankcím EU zadržován v Belgii, není obviněn z žádného trestného činu. Přesto toto rozhodnutí Evropské unie ohrožuje jeho materiální existenci. Má zákaz publikování a jeho knihy se nesmějí prodávat. K uvalení sankcí ze strany EU došlo bez toho, aby byl Baud vyslechnut. Nyní se k tomu Baud vyjadřuje v rozhovoru pro německou redakci Epoch Times.
Jaké to je, když je člověk sankcionován celou Evropskou unií?
Upřímně řečeno, moje první reakce byla, že jsem si vzpomněl na rodinnou historii. Někteří členové mé rodiny byli během druhé světové války v Résistance (francouzské odbojové hnutí, pozn. red.). Nemám si co vyčítat. Nikdy jsem nevytvářel propagandu ani jsem to neměl v úmyslu. Naopak jsem dělal vše pro to, abych se tomu vyhnul – ve svých knihách jsem pečlivě volil své zdroje i slovník. Narodil jsem se ve svobodné zemi, žiji v zemi (Belgii), o níž jsem se domníval, že je svobodná, a zjišťuji, že žiji v Evropě, která nerespektuje hodnoty, jež údajně hájí.
Co s vámi osobně takto silná sankce dělá?
Samozřejmě je to nepříjemné, ale jsou tu dvě věci, které mi pomáhají se s tím vyrovnat: zaprvé vědomí, že jsem neudělal nic špatného, že jsem neporušil žádný zákon a že jsem ani neměl úmysly, které mi EU přisuzuje.
Zadruhé mi pomáhá obrovská podpora, kterou to vyvolalo po celém světě. A rád bych dodal ještě jeden ironický aspekt: myslím, že jsem nikdy nebyl ve světě tak známý jako nyní. Žádosti o rozhovory přicházejí z celého světa – z Afriky, Latinské Ameriky, Dálného východu, Austrálie – nemluvě o všech evropských zemích. Záměru EU jsem zcela neporozuměl. Domnívám se, že skutečně nepředvídala kontraproduktivní účinek a ztrátu důvěryhodnosti, kterou nyní trpí celá Evropská unie.
Byl jste na začátku vyděšený?
Ne, i když jsem v minulosti dostával výhrůžky od novinářů ve Švýcarsku. Druhou polovinu svého života jsem strávil v oblastech s vysokým rizikem. Riskoval jsem život při osvobozování rukojmích v krizových regionech. Na obtížné podmínky jsem zvyklý.
Jsem tedy předmětem mimosoudních opatření, která ze své podstaty nemají žádné právní hranice. Je třeba si uvědomit, co to znamená. To, co se ještě před deseti lety zdálo nemožné, je dnes realitou. Jak to bude vypadat za deset let? Spojené státy a Francie už uplatňují mimosoudní likvidační opatření. (K tomuto hodnocení neuvedl Jacques Baud ve vztahu k USA žádný zdroj. V případě Francie odkázal na článek z roku 2017, který se zabývá mimosoudními zabitími v souvislosti s bojem proti terorismu. Další odkazy k debatě ve Francii. Vzhledem ke složitosti tématu je zapotřebí diferencovaného pohledu. Redakce v současnosti připravuje samostatný příspěvek k aktuální situaci a probíhající debatě, pozn. red.)“
Cítil jste se v některém okamžiku zastrašován?
Cítil bych se zastrašován, kdybych měl pocit, že jsem udělal chybu. To ale není tento případ. Od přírody jsem bojovník. Domnívám se, že ti, kdo toto rozhodnutí přijali, mi něco dluží – a nikoli naopak.
Budete proti tomu postupovat právní cestou? Pokud ano, jak?
Ano, ale nechci zde zacházet do podrobností, protože jde o složitou záležitost. Stačí si uvědomit, že sankce nejsou založeny na právním, ale na politickém rozhodnutí. Žádný soud o mně nerozhodoval. Neporušil jsem žádný zákon. Proto je nutné reagovat jak právní, tak politickou cestou.
Pojem „habeas corpus“ (univerzální právní princip, jehož cílem je zajistit, aby nikdo nebyl svévolně nebo neomezeně zadržován) je pro naše demokracie zásadní. Znamená, že nikdo nesmí být potrestán bez soudního řízení. V běžném soudním procesu je vznesena obžaloba, proti níž můžete předkládat argumenty a hájit se. Advokát dohlíží na dodržování práva a na konci řízení porota nebo soudce rozhodne o trestu. V mém případě však řízení začíná trestem, který neuložil soudní orgán, ale politická instance.
V právním státě je politika určována právem. Díky dělbě moci jsou instituce uspořádány tak, aby bylo právo respektováno i při politických rozhodnutích. V mém případě však rozhodnutí uvalit na mě sankce nepřijala soudní instance. Nacházíme se v situaci, kdy politické rozhodnutí stojí nad právem, podobně jako ve středověké Francii.
Nejde přitom o nezákonné rozhodnutí, ale o rozhodnutí mimosoudní. Princip je stejný jako v případě Guantánama u Američanů nebo mimosoudních poprav ve Spojených státech a ve Francii. (K tomuto hodnocení neuvedl Jacques Baud ve vztahu k USA žádný zdroj. V případě Francie odkázal na článek z roku 2017, který se zabývá mimosoudními zabitími v souvislosti s bojem proti terorismu, pozn. red.)
Dnes EU ukládá sankce, ale za několik let by klidně mohla nařídit i popravu. Protože je rozhodnutí přijímáno mimo jakýkoli právní rámec (tedy mimosoudně), považuji za možné cokoli.
Je třeba připomenout, že i kdybych se dopustil propagandy – což kategoricky odmítám –, žádný zákon by to nezakazoval, zejména proto, že EU není ve válce s Ruskem. Tento případ ukazuje, že EU nerespektuje zásady právního státu, které tvoří základ našich demokracií. Právě proto existuje kolem mého případu celosvětová mobilizace.
Celosvětově se nyní setkáváte se solidaritou prostřednictvím podpisových akcí. Je to užitečné?
Je to velmi užitečné, protože se pohybujeme spíše v politickém než právním procesu. Všude je zpochybňována důvěryhodnost národních či nadnárodních orgánů. A to nikoli kvůli „ruským dezinformacím“, ale proto, že přijímají chybná rozhodnutí. Rozhodnutí, které se týká mé osoby, vnímají pozorní občané jako varovný signál. Evropská unie v posledních třech letech výrazně ztratila na důvěryhodnosti. Domnívá se, že ji může znovu získat prostřednictvím omezujících opatření, zejména vůči svobodě projevu. Tím dnes EU vykazuje přesně stejné slabiny, jaké bylo možné pozorovat před 40 lety v Sovětském svazu.
Jakou formou vás jako švýcarského občana podporuje váš stát?
Především se domnívám, že Švýcarsko zpočátku zcela nepochopilo dopady této situace. Dnes si však vláda uvědomila, že dohody, které mají být v blízké době podepsány mezi Švýcarskem a EU, musí být schváleny v referendu. Velká část obyvatelstva se k těmto dohodám staví skepticky.
Můj případ dnes posiluje pozici odpůrců EU. To je pravděpodobně důvod, proč Švýcarsko 9. ledna vzneslo vůči EU protest kvůli nedodržení zásady „due process“ (řádného právního procesu) a porušování svobody projevu, přičemž zdůraznilo, že právě z těchto důvodů Švýcarsko na svém území nezakázalo (ruská státní média) RT a Sputnik.
EU vám vytýká „konspirační narativy“. Jak se k tomu stavíte?
Nepodporuji žádné konspirační teorie. Vše, co říkám, je obsaženo v mých knihách, je plně doloženo a jasně zdokumentováno. Vždy se snažím prezentovat věci objektivně. Všímám si, že ti, kteří mě označují za konspiračního teoretika, si vybírají jen část toho, co píšu, a pečlivě se vyhýbají citování mých zdrojů. Pokud jde například o konflikt na Ukrajině, opírám se téměř výhradně o americké a ukrajinské zdroje.
Je vám vyčítáno, že svými publikacemi „podporujete protiprávní útočnou válku v rozporu s mezinárodním právem“. Jak podle vás takové obvinění vzniká?
Válku na Ukrajině jsem nikdy nepodporoval. Naopak jsem jasně zpochybnil rozhodnutí Ruska k intervenci. Moje práce se omezovala na vysvětlení důvodů, proč se Rusko rozhodlo zasáhnout.
Existují ve vašich publikacích o Ukrajině formulace, které byste kvůli těmto obviněním vzal zpět?
(S úsměvem): Řekněte mi které!
Obrátíte se také na ukrajinské instituce a požádáte je o pomoc? Například o ověření některých vašich tvrzení?
Zdroje, které ve svých knihách používám, pocházejí téměř výhradně z Ukrajiny nebo ze Spojených států. Nikdy nezveřejňuji informace, aniž bych si předem ověřil, zda je druhá strana nějakým způsobem potvrdila. Všechny zdroje, které používám, jsou prověřené a automaticky vylučuji ty, které lze považovat za málo věcné nebo nacházející se na některém okraji politického spektra.
Mimochodem, zde v Bruselu mě čtyřikrát oslovili Ukrajinci na ulici nebo v obchodech a děkovali mi za mé výroky. I Ukrajinci mají právo na vyvážené informace. Ve Spojených státech jeden komentátor uvedl: „Ačkoli je Baud proukrajinský, Rusku velmi dobře rozumí.“
Je třeba pochopit, že zatímco Zelenskyj potřebuje lichotky, aby získal pomoc Západu, samotní Ukrajinci mají zájem vědět, co se v jejich zemi skutečně děje. Ostatně si všímám, že mnoho informací šířených našimi tradičními médii je vyvraceno přímo ukrajinskými médii.
Bývalý francouzský důstojník Xavier Moreau je v některých částech EU sankcionován ze stejných důvodů jako vy. Jste spolu v kontaktu? Chystáte se společně žalovat EU?
Xaviera Moreaua znám z jeho internetových videí, osobně jsme se ale nikdy nesetkali. Má francouzské i ruské občanství, žije s rodinou v Rusku a moderuje pořady na RT. Několikrát mi nabídl účast ve svém pořadu na RT, což jsem – jak sám říká – „zdvořile odmítl“. Podléhá stejným sankcím ze stejných důvodů a na základě stejného mimosoudního principu. Jeho situace je však odlišná, protože žije v Rusku a sankce na něj dopadají jiným způsobem.
Obrátíte se na Spojené státy a požádáte je o pomoc proti sankcím EU?
Ne, ale je faktem, že můj případ mi ve Spojených státech přinesl značnou podporu a nepochybně posílí již dříve vznesená obvinění vlády Donalda Trumpa vůči EU. I zde EU ztrácí na důvěryhodnosti. Domnívám se, že v mém případě EU ztratila mnohem víc, než získala.
Ministerstvo zahraničí: „Bude se to dít i nadále“
17. prosince 2025 mluvčí německého ministerstva zahraničních věcí Martin Giese během tiskové konference na dotaz k případu Jacquesa Bauda prohlásil, že se ukázalo, že lidé, kteří se dopustí takového činu, mohou být potrestáni, pokud k tomu existují právní důvody a pokud o tom rozhodne Rada Evropské unie.
„Stalo se to tento pondělí (15. prosince 2025), bude se to dít i nadále, stalo se to v minulosti a všichni, kdo se v této oblasti pohybují, musí počítat s tím, že se to může stát i jim.“
Na doplňující otázku, že „hlavní obvinění“ proti Baudovi není pravdivé, Giese odpověděl: „Mohl bych si teď ulehčit a říct: Je to rozhodnutí, které bylo přijato v Bruselu. Můžu ale jít ještě o krok dál a říct: Ano, i my jsme o tom přesvědčeni. Proto to bylo jednomyslné rozhodnutí. Všichni, kteří s tímto sankčním opatřením nesouhlasí, mají k dispozici všechny možné právní prostředky, aby proti němu mohli zakročit. Mohou se obrátit na Radu a mohou se obrátit i na Evropský soudní dvůr.“
Původní článek německé redakce byl upraven.
–etg–
