Transformace české energetiky se nachází v náročné fázi. V rámci mezinárodních závazků se musíme zbavit uhlí a nahradit ho plynem, jádrem a obnovitelnými zdroji. Kritická střednědobá fáze dle nového ministra průmyslu vyžaduje vytvoření motivujících podmínek.
Postavit jaderné bloky trvá dlouho, obnovitelné zdroje neposkytují stabilní výkon a tak jedinou možností, jak uhlí ve střednědobém horizontu nahradit, jsou plynové elektrárny, uvedl v podcastu Štěpení ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Jeden z moderátorů pořadu a akcionář ČEZ, Michal Šnobr, však namítl, že dodavatelé plynových turbín a dalších komponent nemají dostatečné kapacity. Havlíček to kvitoval, nicméně zdůraznil, že primární problém tkví jinde. Investoři podle něj budou stavět plynové elektrárny, teprve až uvidí, že jde o návratnou investici.
V té souvislosti se již nějakou dobu hovoří o určité formě garantované platby za výkup elektřiny, např. v podobě smluv typu „contract for difference“ nebo kapacitních plateb.
„To je dneska to úplně nejdůležitější, co musíme z hlediska návratnosti investice do plynu řešit,“ poznamenal Havlíček a dodal, že právě tento faktor je pro firmy rozhodující. Úprava zákona, kdy došlo ke zrychlení povolovacích procesů, jako to udělala předchozí vláda s LEX Plyn, je sice fajn, zmínil ale, že bez onoho ekonomického hlediska to nepůjde. Uvedl, že tohle je pro něj jako ministra průmyslu nyní nejvyšší priorita.
Havlíček v rozhovoru potvrdil názor Šnobra, že stát v podstatě přebral od soukromých subjektů nastavení energetického trhu v ČR. „Je to tak. Za posledních pět až deset let energetický trh přechází z tržního prostředí … do totálně regulovaného prostředí,“ uvedl s tím, že nejde jen o český fenomén, nýbrž o celoevropskou situaci.
Co se týče vykoupení společnosti ČEZ státem, z obchodního hlediska považuje Havlíček transakci za „velmi výhodný byznys“ pro stát, byť velmi „cashově náročný“.
Konec uhelek nemusí být na spadnutí
Do doby, než plyn nahradí uhlí, možná bude muset dojít k tomu, že stát bude muset poskytnout finanční výpomoc provozovatelům uhelných elektráren, aby kvůli vysokým nákladům své zdroje nezavřely. Majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač v listopadu 2025 oznámil záměr ukončit tři uhelné provozy – elektrárny Počerady, Chvaletice a teplárnu Kladno – z důvodu očekávané nerentability.
Provozovatel elektrizační přenosové soustavy podnik ČEPS a Energetický regulační úřad (ERÚ) nyní jeho žádost posuzují a pokud krok schválí, elektrárny by mohly skončit na přelomu let 2026 a 2027. Pokud žádost o uzavření schválena nebude, stát bude muset kompenzovat provozovatele nebo toho, kdo elektrárny od něj odkoupí.
Ekologická organizace Fakta o klimatu před několika dny uveřejnila novou studii, z jejichž modelů vyplývá, že ČR se bez Tykačových elektráren obejde, protože při vysoké ceně emisních povolenek by vyráběly stejně jen málo. Oponenti naopak studii kritizují jako neodbornou a její modelování jako založené na nesprávných předpokladech a modelech.
Nedostatek elektřiny Česku podle Havlíčka zatím nehrozí, neboť jsme „komfortním exportérem“, proto vyřazení Počerad a Chvaletic z hlediska celkového výkonu nevidí jako problém. Co považuje za problém, je zachování stability sítí v regionech v průběhu celého roku.
Pokud ČEPS další provoz dvou Tykačových elektráren požehná, politik se nebojí, že by Evropská komise tento krok zakázala a zamítla státní podporu pro uhelné zdroje Sev.en. Kvůli riziku blackoutu bude Brusel muset notifikaci státní podpory provést, je přesvědčen Havlíček.
V pořadu uvedl, že je možných několik variant vývoje. Pokud se nic nezmění v politickém nastavení, povolenky podle něj budou jen zdražovat a uhlí nevyhnutelně vytlačí. Věří však, že Evropská komise bude pod tlakem a změní systém obchodování s emisními povolenkami ETS1. „Pokud by k něčemu takovému došlo… budeme v situaci, že to uhlí tu bude moct být ještě o dalších 5–7 let déle,“ řekl. Taková varianta podle něj není „úplně mimo“.
