Energetická skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače dnes potvrdila neoficiální zprávy o uzavírání svých uhelných provozů kvůli neekonomičnosti. Nejpozději v březnu 2027 mají být zavřeny elektrárny v Počeradech a Chvaleticích, a Teplárny Kladno o celkové kapacitě 2,3 GW.
Tiskovou zprávu o ukončení provozu dnes v 10 hodin ráno schválilo představenstvo Chvaletic, uvedla pro Epoch Times mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Jako důvod uzavření uhelných elektráren společnost uvádí nerentabilitu, zejména pak vysoké ceny emisních povolenek.
„Výhled tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek na nadcházející rok a zcela jistě také na další roky indikují jasný propad ekonomiky a hrozbu trvalých ztrát. Prozatím není jasná celá řada dalších faktorů, které vývoj energetiky ovlivňují, jako je například vývoj cen emisních povolenek od ledna 2026, vývoj ceny plynu v tomto zimním období nebo tempo nástupu dalších obnovitelných zdrojů,“ píše se v tiskové zprávě.
„Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027,“ uzavírá strohé sdělení zprávy.
Maříková ujistila, že elektrárny budou až do uzavření fungovat beze změn a propouštění. „Zatím všechny naše zdroje pojedou jako dosud, v plném počtu zaměstnanců. Víc vám k tomu neřeknu,“ prohlásila s tím, že firma bude postupně komunikovat další podrobnosti hned, jak budou prodiskutovány ve skupině.
Podle zákona Lex OZE Plyn musí majitel elektrárny upozornit stát na plánované uzavření 11 měsíců předem. Provozovatel sítě, státní podnik ČEPS, následně posoudí, zda majiteli přikáže elektrárnu udržet v chodu i nadále, za což mu náleží provozní podpora.
Odstavení příliš mnoha uhelných zdrojů by mohlo vést až k blackoutu. Zařízení může dle zákona převzít také jiná energetická společnost, pokud majitel o pokračování nebude stát.
Problémy mají prý všichni
Energetický expert zaměřující se na uhlí, Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica, řekl pro Epoch Times, že došlo k tomu, „na co upozorňujeme už tři roky“. „Panu Tykačovi prostě došla trpělivost. Jestli je to poslední pokus, jak přinutit politiky a státní aparát, aby to začali řešit, je to možné, ale může se stát, že už jsme po dvanácté,“ uvedl.
Podle něj je majitel Sev.en konzistentní celou dobu v názoru, že chce znát postoj státu na fungování jeho elektráren. Pokud stát o uhelné provozy společnosti nestojí, je jako správný hospodář připraven ztrátové podniky zavřít. Jinak požaduje akceptovatelné podmínky pro další setrvání.
Před dvěma lety se Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS) na konferenci COP28 v Dubaji kvůli klimatickým cílům zavázala, že s uhelnými provozy skončí v roce 2033. Překlenovací období mezi dostavbou jaderných bloků v Dukovanech a koncem uhlí má zajistit předělání uhelných elektráren na paroplynové, předpokládají vládní plány.
Vondráš upozornil, že Sev.en není jediná společnost, kdo má finanční problémy. „To není jenom Tykač. Jde o systémový, strukturální problém, který se týká i Sokolovské uhelné a ČEZu, tepláren i závodních energetik. Nevychází to nikomu,“ podotkl a dodal: „Tykač to udělal jako první, já si ale myslím, že velmi záhy budou následovat další.“
Poznamenal také, že pokles výroby v uhelných elektrárnách byl za poslední rok „poměrně razantní“. A budoucnost může být ještě horší. Uvedl příklad polostátního ČEZu, který podle vlastních modelů pro rok 2027 uvádí, že i při započtení dnů, kdy jejich hnědouhelné elektrárny kompenzují nedostatek větru a slunce v Německu (dunkelflaute), jim vychází roční časové využití elektráren na 17 procent. To je menší vytíženost než u řady větrných elektráren. Jaderné elektrárny jsou v průběhu roku využívány až na 90 procent.
„Bez provozní podpory, jestli bude spread (zisk) pro rok 2027 záporný, tak skončí všichni,“ lakonicky shrnul Vondráš.
Že se bez podpory státu se neobejdou, potvrdil pro Epoch Times předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Jeho společnost činí veškeré kroky k ukončení těžby do roku 2030. Poukázal ale na to, že podnik je v odlišné situaci než Sev.en, protože primárně zajišťují dodávky tepla, ne elektřiny.
Teplárny mohou ukončit provoz pouze se souhlasem státu, aby neohrozily zásobování teplem. „Pracujeme na transformaci teplárenství a přechodu k novým zdrojům, do doby dokončení transformace ale bude zapotřebí takových opatření, která nám pomohou přechodné období překlenout,“ napsal Tomek.
Míč na straně státu
Podle experta je nyní na státu, aby se rozhodl, co s uhelnými elektrárnami bude a které nechá běžet dál. „Výpadek jedné elektrárny skutečně ještě nic neznamená. Ale pokud by to nabralo spád, vznikne obrovská díra ve výrobě. Podle našich propočtů je tam deficit 15 terrawatthodin (cca 22 % hrubé roční spotřeby loni v ČR – pozn. redakce),“ upřesnil Vondráš, který pro prezidenta Pavla zpracovával analýzu dopadu odstavení uhlí.
„Česká republika bude mít v případě odstavení uhelek největší počet hodin nedodávky elektřiny,“ uvedl a doplnil, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) „všechno lakovalo na růžovo“ a tvrdilo, že se deficit doveze ze zahraničí. Jenže podle Vondráše nebudeme mít elektřinu odkud dovážet a i kdyby, bude drahá.
V Německu je momentálně několik dní problém s nízkou větrností a zamračeným počasím, v důsledku čehož větrné a solární zdroje vytváří jen minimum elektřiny. To vyhnalo její cenu na spotovém trhu nad 300 euro za megawatthodinu (cca 7,25 Kč za KWh). Česko by muselo nakupovat v takovýchto situacích za spotové ceny, tedy velmi draze.
Poukázal také na další problém. Pokud dojde k odstavení našich uhelných elektráren, těžba uhlí klesne natolik, že se ekonomicky nevyplatí, což vyřadí z provozu všechny zbývající zdroje, které uhlí používají – tedy i teplárny. „Tam je několik vzájemně propojených problémů, které politici odmítali celé roky řešit,“ řekl.
Než se postaví nové zdroje, které uhelné elektrárny nahradí, vidí situaci chmurně. Rok 2026 a 2027 proto vidí jako zlomové. „Teď už je jen otázka, jak se k tomu stát postaví, zda to bude ochoten nějak dotovat a podržet, protože momentálně nemáme odkud elektřinu dovážet,“ uzavřel Vondráš.
