Sokolovská uhelná končí s uhlím. V březnu odstavila poslední velkorypadlo a dalších 5 let bude fungovat už jen z odkrytých rezerv, které dotěží menší stroje. Klesající zájem odběratelů a přísné klimatické cíle Evropské unie tak znamenají pro společnost konec jedné éry.
V povrchovém lomu Jiří na Sokolovsku stále zůstává 11 milionů tun odkrytých dobyvatelných zásob hnědého uhlí. Toto množství vystačí podle předsedy dozorčí rady Pavla Tomka do roku 2030, kdy uhlí na Sokolovsku a Karlovarsku definitivně skončí.
Tomek v rozhovoru pro Seznamzpravy.cz uvedl, že ke konci března skončilo v podniku 90 pracovníků, pro které již není pracovní uplatnění. Dalších 70 odejde do konce léta. V souvislosti s útlumem těžby odešlo navíc ke konci loňského roku 87 zaměstnanců, dodala pro Epoch Times tisková mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková.
Konec jedné éry
„Končí jedna éra, poznamenal v tiskové zprávě z března Radovan Zima, ředitel Těžebního úseku Sokolovské uhelné a dodal: „I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu.“ Víc než 50 metrů vysoké velkorypadlo bude podle vyjádření společnosti příští rok demontováno.
V rozhovoru pro E15 Tomek uvedl, že jakmile se velkorypadlo jednou odstaví, už není cesty zpět. Jeho opětovné spuštění by bylo nejenom nákladné, ale také by ho neměl kdo obsluhovat. „Končíme i s vědomím rizika, že uvést velkorypadlo zpět do provozu je téměř nereálné. Máme teď ještě možná tři měsíce, pak už se ta šance limitně blíží nule,“ prohlásil.
Pavlíková uvedla, že se na tento scénář připravovali již několik let. Šéf dozorčí rady ve výše uvedeném rozhovoru řekl, že poslední naděje dávali do příznivého postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa k těžbě fosilních paliv. Doufali, že by to mohlo vést i ke změně evropské klimatické politiky, ale nestalo se tak.
„Jelikož Evropská unie v zásadě nemění svoji politiku pro využití uhlí v energetice, a to ani v reakci na kroky americké administrativy, bylo rozhodnutí o ukončení skrývky potvrzeno,“ poznamenal Tomek. Evropská komise podle něj nereaguje správně na geopolitické napětí ani na vysoké ceny energií, které brzdí evropský průmysl.
Bez podpory se neobjedeme
Podle mluvčí společnosti je postupný odchod od uhlí odrazem klesajícího zájmu klientů. „Přestáváme těžit, protože se snižuje zájem o naše dodávky ze strany odběratelů. Všichni přecházejí na plyn a jiné zdroje,“ prohlásila.
Jedním z velkých zákazníků, který oznámil, že s uhlím končí, je Plzeňská teplárenská, která to má naplánováno na období 2027 až 2028. „Ta od nás odebírala asi třetinu veškerého uhlí,“ zmínil v rozhovoru pro E15 Tomek.
Elektrárna ve Vřesové, kterou Sokolovská uhelná provozuje, zároveň zásobuje teplem i daleké okolí. Jedná se o přibližně 12 tisíc domácností, zdravotnických zařízení, škol, podniků a institucí. Další elektrárna a teplárna v Tisové zase poskytuje dálkové teplo pro Sokolovsko.
Přestože Vřesová může jet i na plyn, podle Tomka je to s momentálními cenami plynu a výkupními cenami elektřiny nerentabilní. Podobné je to však podle něj i s uhlím, které je zatíženo emisními povolenkami ještě víc než plyn. Společnost vloni dosáhla ztráty 1,1 miliardy korun.
Proto bude zřejmě pro budoucí provoz Vřesové požadovat podporu od státu, podotkl Tomek a doplnil, že jinak hrozí, že budou muset výrobu elektřiny i tepla vypnout. Připravovaný zákon Lex Plyn by jim to mohl umožnit. Legislativa, která by měla platit od července, stanoví, že provozovatel, pokud hodlá elektrárnu z finančních důvodů odstavit, musí tuto skutečnost nahlásit Energetickému regulačnímu úřadu. Ten společně se správcem přenosové sítě ČEPS vyhodnotí, zda se dokáže elektrická síť obejít i bez tohoto zdroje. Pokud ne, může elektrárně nařídit, aby proud dál vyráběla s tím, že ji stát zadotuje.
Sokolovská uhelná má o tento dotační program zájem, uvedl Tomek pro Seznamzpravy.cz. Vzhledem k délce vyřizování by na něj měla nárok nejdříve od topné sezóny 2026-2027.
