Co v energetice slíbil, to plní. Hned v první den svého působení v úřadu amerického prezidenta podepsal Donald Trump celou řadu výkonných nařízení týkajících se energií a související energetické transformace a elektromobility.
Odchod z klimatického paktu
Trump v první den druhého mandátu nechal Spojené státy opět odstoupit od Pařížské klimatické dohody. V prvním funkčním období oznámil odchod od dohody 1. června 2017.
Formální odstoupení od paktu bude trvat rok, ale signalizuje, že energetická politika země již nebude dodržovat globální cíle týkající se emisí uhlíku. Klimatická politika přitom posledních pět let dominovala vyspělým ekonomikám.
„Spojené státy nebudou sabotovat náš vlastní průmysl, zatímco Čína beztrestně znečišťuje,“ řekl včera Trump v proslovu na stadiónu Capital One Arena ve Washingtonu.
„Čína, víte, oni používají spoustu ‚špinavé‘ energie, ale produkují spoustu energie, a když se ta látka dostane do vzduchu, nezůstane tam… vznáší se do Spojených států amerických,“ poznamenal Trump a dodal, že „pokud to neudělá každý, tak to prostě nefunguje.“ Odstoupení od klimatického paktu ušetří daňovým poplatníkům 1 bilion dolarů, uvedl Bílý dům.
Europoslanec za ANO Ondřej Knotek na svém profilu na X uvedl, že jeho straničtí kolegové v Europarlamentu dnes v reakci na Trumpovo oznámení připravili oficiální dotaz na Evropskou komisi, zda také předloží změny v dosavadní klimatické politice, „aby se konečně zvýšila konkurenceschopnost podniků a snížily ceny lidem“.
Dnešní sdělení prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na Světovém ekonomickém fóru však nic takového nenaznačuje: „Všechny kontinenty se budou muset vypořádat s rostoucí zátěží způsobenou změnou klimatu. Její dopad není možné ignorovat. Pařížská dohoda je i nadále nejlepší nadějí lidstva. Evropa bude pokračovat v nastoupeném kurzu.“
Podle Jiřího Koželouha, vedoucího programu Klima, energie a odpady v Hnutí DUHA, Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody „oslabí globální spolupráci na řešení změny klimatu, ale oslabí hlavně pozici USA v mezinárodních jednáních“.
Snižování skleníkových emisí se podle něj nezastaví ani v USA ani mimo ně, protože „je poháněno nejen klimatickými cíli, ale hlavně inovacemi v energetice i dopravě a snahou o zvyšování energetické efektivity,“ domnívá se ekolog. Na síti X ve svém komentáři doplnil, že Trump podle něj „narazí na odpor nejen na globální úrovni, ale i uvnitř své vlastní federace a u velkých korporací, které pokračují v realizaci svých cílů, například v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů“.
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň uvedl, že „zelená Evropa se v reakci rozdělí na 2 tábory“. Těm prvním to „bude inspirací“ ke „zrealističtění“ klimatických cílů, zatímco ti druzí se „vyšinou ještě více, protože budou chtít ,odčinit’ i americký výstup,“ napsal na X ekonom s tím, že si neodvažuje tipnout, „koho bude víc“.
Rozvoj fosilních paliv
Energetická politika Spojených států nabere s Trumpem úplně opačný kurz než doposud. Americký státník vyhlásil národní energetickou nouzi a otevřel miliony akrů na Aljašce rozvoji těžby fosilních paliv. Další výkonná nařízení související s energetikou mají následovat.
„Budeme vrtat, bejby, vrtat,“ slíbil Trump za bouřlivého potlesku během svého inauguračního projevu a poznamenal, že národ má „největší množství energie, ropy a zemního plynu, než kterákoli země na Zemi, a my je využijeme.“
Na základě výkonného nařízení může prezident urychlit povolovací procesy, uvolnit předpisy a „použít všechny potřebné zdroje k vybudování kritické infrastruktury“, jako jsou potrubí a rozšíření elektrické soustavy.
„Chystáme se vyvážet energii do celého světa. Budeme znovu bohatý národ a bude to tekuté zlato pod našima nohama,“ které to umožní, prohlásil. Trump nařídil ministerstvu vnitra (DOI), aby obnovilo pronájem ploch pro těžbu ropy a zemního plynu na 13 milionech akrů v aljašské Národní ropné rezervaci o rozloze 23 milionů akrů, čímž zrušil Bidenovo nařízení a vrátil zpět v platnost své nařízení z prvního funkčního období.
Nejméně dva příkazy zrušily Bidenova exekutivní nařízení, která před několika týdny zavedla omezení těžby na moři na ploše 625 milionů akrů u východního a západního pobřeží.
I přesto, že se Trump bude snažit zvyšovat těžbu ropy a plynu, „spotřeba fosilních paliv může klidně nadále klesat“, domnívá se Koželouh a dodává, že tak to bylo i během jeho minulého funkčního období, kdy sliboval nárůst těžby uhlí a přitom odklon od jeho využívání pokračoval.
Konec podpory pro elektromobily
V souladu se svou vizí americké energetiky Trump odvolal výkonné nařízení podepsané Bidenem v srpnu 2021, které stanovilo cíl prodávat do roku 2030 polovinu nových vozidel s nulovými emisemi. Podle Cox Automotive tvořil podíl prodejů elektrických vozidel ve Spojených státech v roce 2024 8,1 procenta prodeje.
Nová hlava země také zrušila výkonné nařízení Bidena z prosince 2021, které požadovalo, aby do roku 2035 byla všechna vozidla, která vláda pořídí, bezemisní. Vozidla s lehkou karoserií by tuto metu musela splňovat do roku 2027.
Další nové výkonné nařízení stanoví jako politiku USA záměr zrušit dotace na elektrická vozidla a zrušit státní výjimky z palivových emisí.
Trump uvedl, že jeho nařízení naplňují jeho sliby americkým automobilkám. „Budete si moci koupit auto podle svého výběru. V Americe budeme opět vyrábět automobily rychlostí, o které se před několika lety nikomu ani nesnilo,“ řekl politik.
Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) vytvořil na základě Bidenova výnosu nové emisní předpisy, podle nichž musí výrobci vozidel postupně do roku 2032 snižovat emise výfukových plynů. Cílem bylo dosáhnout, aby prodeje elektrických vozidel v zemi činily do roku 2032 celkem 56 procent všech nových prodejů.
