Pavel Tykač ve včerejším díle podcastu Štěpení potvrdil, že rozhodnutí o zavření tří jeho uhelných elektráren platí. Přesný termín ukončení provozu není jasný, jelikož závisí na více faktorech. Pokud se koncernu Sev.en podaří elektřinu výhodně prodat ještě v prvních dvou měsících roku 2027, zůstanou elektrárny do té doby otevřené, a pokud ne, konec nastane už v prosinci 2026.
„Je celkem nepodstatné, jestli končíme k poslednímu prosinci nebo únoru,“ pronesl Tykač. S oznámením přišel mírně v předstihu 11 měsíční zákonné lhůty, kterou stanovuje zákon. Zavírat se mají Elektrárna Počerady, Elektrárna Chvaletice a Teplárna Kladno.
Miliardář vysvětlil, že po oznámení jejich uzavření se musí provozovatel přenosové soustavy ČEPS a Energetický regulační úřad (ERÚ) rozhodnout, zda budou výrobny elektřiny, které plánuje zavřít, potřeba, anebo ne.
„Pokud se do dvou měsíců nerozhodnou, že ty elektrárny potřebují pro stabilitu soustavy, my můžeme postupovat jako při zavírání kterékoliv jiné firmy,“ konstatoval.
Pakliže stát vyhodnotí, že elektrárny jsou v české energetice třeba, informuje o tom společnost a stanoví podmínky pro pokračování provozu, objasnil Tykač. „Přestáváme být pány situace,“ řekl – s tím, že budou čekat na to, s čím přijde stát.
„To, co bylo na nás, je říct, že už to nedáme,“ dodal.
Na otázku, zda je možné právně od rozhodnutí odstoupit, uvedl energetický boss, že snad ano, ale jeho firma s tím nepočítá. „My se na to díváme očima soukromého vlastníka, který má byznys. Ten byznys vám buď vydělává nebo nevydělává. To, co se stalo nám, je, že ten byznys podle našeho názoru ztratil ekonomický smysl navždy. Jde o komerční rozhodnutí,“ uvedl Tykač.
Ministr průmyslu odmítl uhlí podpořit
Podnikatel se rozpovídal o tom, že v minulosti, když si modelovali finanční zisky na rok 2025, vyšly jim sporně až záporně. Zašel proto údajně osobně za premiérem Petrem Fialou (ODS), aby se to dozvěděl od něj a ne z médií.
Premiér ho prý tehdy poslal za ministrem průmyslu, kterého podle Tykače nezajímal průmysl, a který měl pocit, „že se jeho budoucnost v Bruselu nevylepší, když udělá cokoliv pro záchranu uhlí“, uvedl s odkazem na bývalého ministra Jozefa Síkelu (STAN). „Vědomě a zásadně odmítal pro uhlí udělat cokoliv,“ dodal majitel Sev.en s tím, že pochopil, že od vlády se mu pomoci nedostane.
V roce 2025 očekává díky lepším podmínkám na trhu mírnou ziskovost. Pro nadcházející rok se koncernu podařilo prodat elektřinu dopředu. „Máme slušný základ pro to, aby rok 2026 neskončil průšvihem,“ řekl v pořadu s tím, že vše silně závisí na počasí, které je značně nepředvídatelné.
Pro rok 2027 má být již riziko ztráty veliké a zisky Tykač nepředpokládá.
To také vedlo k rozhodnutí výrobu k tomu roku ukončit. Zdůraznil, že od státu nečeká nic finančně, chce pouze rozhodnutí, zda mají dále fungovat anebo ne, zejména kvůli zaměstnancům. V případě, že stát zvolí, aby elektrárny Sev.en jely dál, společnost očekává kompenzaci ztrát. Tykač doplnil, že je i ochotný státu své elektrárny přenechat, tak jak to umožňuje zákon, klidně i za 1 korunu.
Nejlevnější zdroj na trhu
„Uhelný baron“, jak bývá Tykač někdy označován, vysvětlil, že kdyby nebylo emisních povolenek, uhelné elektrárny by byly nejlevnějším zdrojem elektřiny v Česku. „Tím, že si těžíme vlastní uhlí, máme náklady mizivé,“ řekl. Skupina Sev.en měla zaplatit v posledních třech letech za emisní povolenky 56 miliard korun. Výrobní náklady v Počeradech činí podle něj 6 euro za jednu megawatthodinu, zatímco za povolenku zaplatí 80 euro. Výsledné náklady na megawatthodinu tedy dělají 86 euro.
Ziskovost či ztrátovost silně ovlivňuje také počasí, zejména vítr, konstatoval magnát. Pokud v Německu s jeho početnými větrnými elektrárnami nefouká, ceny rostou a skýtají příležitost k zisku. Jenže počet takových období v roce se pohybují v řádu týdnů. Do hry navíc vstupují nově bateriová úložiště, která uhelkám ukrajují trh a tedy i prostor pro výdělek, prohlásil Tykač.
Zavření uhelných elektráren Sev.en v jarních a letních měsících si podle něj nikdo nevšimne. Problémy mohou nastat až s příchodem zimy.
Přejít na plyn? Ne bez dotací
Na otázku, zda skupina Sev.en uvažuje o přestavění svých elektráren na jiný zdroj paliva, Tykač uvedl, že dokud nebude předvídatelnější prostředí pro investice a nastaven dotační systém, nelze takové rozhodnutí učinit. Poznamenal, že nikde v Evropě dnes nelze postavit žádný energetický zdroj, který by si sám na sebe vydělal „v rozumné době s rozumnou návratnosti“.
Objasnil, že plyn čelí stejnému problému jako uhlí – příliš malá využitelnost v průběhu roku. Asi 30 procent času v roce nejsou fosilní paliva potřeba vůbec, zatímco dalších 20-30 procent jsou tyto zdroje potřeba zoufale. Nová fosilní elektrárna si během tohoto období musí vydělat tolik, aby zaplatila obří fixní náklady na celý rok.
„Pokud si to stát bude přát, musí přijít s nějakým podpůrným schématem, to mu musí schválit v Bruselu, to je strašně dlouhá doba, a teprve potom může normální, racionálně uvažující podnikatel začít elektrárnu objednávat a dávat do toho nějaké peníze,“ uvedl Tykač s tím, že jde o proces trvající 10 a víc let.
Dvojí systém
Tykač poukázal na energetikům dobře známý problém dekarbonizace. Zatímco se za gigantické dotační peníze staví a provozují obnovitelné zdroje, státy v EU si stále musejí udržovat i staré fosilní elektrárny, které zajišťují flexibilitu a jsou v záloze na těch pár týdnů v roce, kdy obnovitelné zdroje nefungují.
Ruku v ruce s tím se musí za další obří peníze modernizovat a posílit elektrická síť, aby zvládla pojmout neplánované přetoky elektřiny z decentralizovaných zdrojů – jakými jsou solární a větrné elektrárny.
„Přenosová síť nebyla stavěna na tyto blázniviny, kdy fouká a za dvě hodiny nefouká, a lítají tam desítky gigawattů, které tečou sítí jedním i druhým směrem a (fosilní) elektrárny neustále startují,“ zmínil podnikatel s tím, že když zastaralá síť zažívá extrémní nápory dlouhodobě, není divu, „když se něco pokazí“.
Rozdíl mezi námi a ČEZem je 12 měsíců
Šéf Sev.en okomentoval i výhledy ostatních uhelných elektráren v zemi. Podotkl, že zařízení ČEZ mají zhruba o 10 procent nižší spotřebu emisní povolenky na jednu vyrobenou megawatthodinu a proto nejsou v tak napjaté finanční situaci. Zároveň však dodal, že i polostátní gigant brzy podmínky na trhu přinutí uhelky zavírat. „Rozdíl mezi našimi elektrárnami a elektrárnami ČEZu je 12 měsíců,“ odhadl.
Vršany pojedou dál
Hnědouhelný důl Vršany, který těží uhlí pro Počerady i Chvaletice nezanikne ani po uzavření obou elektráren. Protože má zásoby odkrytého uhlí a jiné zákazníky z řad firem, mimo jiné Unipetrol, uživí se sám, uvedl Tykač. „Ten důl si na sebe vydělá a není předmětem toho, že bychom ho zavírali. I bez elektráren bude schopen ještě nějakou dobu fungovat,“ pronesl.
