Po několika plenárních jednáních strávených nad pokusy o odvolání některých politiků dnes Sněmovna zasedla k projednání dvou novel nové vládní koalice. Jednou by se nahradil stávající služební zákon, druhou upravil jednací řád dolní komory.
Nahrazení zákona o státní službě
Sněmovna začala projednávat návrh čtyř poslanců vládní koalice, který by nahradil více než deset let starý zákon o státní službě normou umožňující rychlejší zeštíhlování státní správy. Zaměstnávání úředníků by se podle návrhu mělo přiblížit běžnému pracovnímu poměru a řídit se zákoníkem práce. Pracovní smlouvu bude možné měnit dohodou obou stran nebo jednostranně, pokud to bude ve veřejném zájmu. Norma také rozšiřuje důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, zároveň ruší postavení státního zaměstnance mimo výkon služby.
Nově by úředníci mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících hodnocení, s minimálním odstupem zkráceným z 60 na 20 dní, nebo pokud by jejich místo bylo zrušeno při systemizaci. Dále by k okamžitému skončení pracovního poměru mohlo dojít při přemístění mimo sjednané místo, dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti či závažném porušení povinností.
Ochrana zaměstnanců by podle návrhu byla zajištěna fixací druhu práce na systemizovaném místě a možností právní obrany u obecných soudů, zatímco kariérní růst by se usnadnil obsazením míst bez výběrového řízení a některé výjimky z požadavků na vzdělání by byly zrušeny.
Názory obou táborů
Někteří zástupci opozice kritizovali postup, kterým poslanci vládní koalice zákon navrhli. Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana příliš spěchají, nečekají na názory odborníků a chtějí novelu rychle projednat na mimořádném zasedání. „Proč takový spěch? Chápu legitimitu vašeho požadavku politického záměru změnit služební zákon, novelizovat ho, třeba ho v mnohém i překopat. I já bych se za opozici na mnohých věcech v případné novelizaci rád účastnil,“ řekl na plénu Rakušan.
Návrhu také vytkl, že ruší služební komisi, což je orgán, ke kterému se úředníci mohou odvolat v případě propuštění z práce.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) novela postavení státních zaměstnanců nezhorší. Norma má podle Tejce odbourat složité správní řízení při výměně úředníků. „Nelze hovořit o tom, že je to nějaký nástroj na politizaci, aby si tato nová vláda upravila ty poměry na ministerstvech ke svému obrazu,“ dodal. Funkci služebních komisí podle něj může rychleji nahradit předběžné soudní opatření.
Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová poznamenala, že služební komise měla sloužit i k ochraně státních zaměstnanců od vlivu politiků. „Rušíte rychlou cestu, jak se bránit politickým tlakům pro ty nejvyšší úředníky a vrchní ředitele, kteří jsou ve státní správě,“ sdělila.
„Při vší úctě ke všem komisím si nejsem úplně jist, dokáží v případech, které jsou často emoční, vyřešit. Já bych se možná spíše držel cesty, kterou uvádí i nový zákon, bude-li přijat, a to je podání návrhu na předběžné opatření soudu,“ reagoval Tejc. Podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka (za SPD) bude zákon přísnější z hlediska jejich členství v politických stranách.
Poslanec Radek Vondráček uvedl, že vládní strany tlačí v otázce schválení změny zákona o státních zaměstnancích čas. „Byli jsme informováni ze stran příslušných úředníků, že je to naprosto nezbytné pro čerpání evropských prostředků,“ dodal.
Poslanci návrh zákona o státních zaměstnancích v prvním čtení nakonec podpořili.
Změna jednacího řádu
Další bod na programu se věnoval změně jednacího řádu, který měl podle návrhu například omezit řečníky při navrhování změn programu schůze, nebo měl dát Sněmovně pravomoc omezit řečnickou dobu při projednávání předloh.
I tento návrh Rakušan kritizoval kvůli urychlenému procesu, vládní koalice se podle něj například vyhla připomínkovému řízení. „Mohli jsme vyslat pozitivní vzkaz do naší společnosti, že jsou věci, na kterých se dokážeme shodnout: ‚Ano, Poslanecká sněmovna má jednat efektivně‘. Shodly se na tom všechny strany a mohlo to projít jako nůž máslem,“ uvedl Rakušan. Koalice ale podle něj svolala mimořádnou schůzku, kdy se ještě společně nedomluvili.
Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že chtěli jako bývalá vláda schválit podobný zákon, ale tehdejší opozice podle něj návrh odmítala. „Uplynul nějaký čas. A korouhvička se otočila a máme tu najednou návrh zákona, se kterým je v mnoha směrech možné souhlasit. Akorát je důležité posoudit i to, proč se najednou tak změnil postoj hnutí ANO? Protože se mu najednou ten stávající režim nehodí do karet. Bojí se toho, že by jejich zákony mohly být blokovány,“ dodal Kupka.
