V posledních týdnech přibývá zpráv, že se vrací nechvalně známý fenomén „Modré velryby“ z let 2016/2017, tentokrát pod názvem „Červený delfín“. Jde o sérii nebezpečných online výzev, které cílí na děti a dospívající na sociálních sítích jako TikTok nebo Instagram.
„Dnes dítě velmi intoxikované nikotinem – vypilo náplň do e-cigarety,“ napsala 2. února na svém účtu na síti X uživatelka Julie, která se popisuje jako pediatr. V komentářích dodala, že se jedná o součást výzev „Červený delfín“.
Článek na blogu CZ.NIC upozornil koncem ledna, že nové výzvy se šíří prostřednictvím videí, komentářů nebo soukromých zpráv ve skupinách na sociálních sítích. „Podle hlášení linky STOPonline.cz tyto výzvy nefungují jako klasické hry, ale spíše jako postupné manipulativní série úkolů, které se stupňují a mohou u zranitelných dětí vyvolat psychický nátlak, závislost nebo strach ze ,ztráty kontroly’,“ píše se v článku.
Portál ŘízeníŠkoly.cz rovněž upozornil na „návrat Modré velryby“. „I na našem webu jsme zaznamenali zvýšený nárůst zájmu o toto téma,“ uvádí autoři. Úkolová hra je podle nich „převážně marketingový tah k oslovení nových cílových skupin na dané sociální síti“. Nárůst dotazů a hlášení v roce 2026 potvrdila i online poradna projektu E-Bezpečí, který uvedl, že se na ně obracejí „vystrašení rodiče i samotné děti“.
E-bezpečí tehdy popsal, že „častěji jde o směs provokací, napodobování a účtů, které si na strachu budují dosah… Reálné nebezpečí leží v tom, že některé děti mohou pod tlakem zvědavosti, party nebo potřeby uznání zkusit skutečně nebezpečné ,triky’“. Některé minulé výzvy podle něj spočívaly např. v řezání se žiletkou, konzumaci léků nebo neznámých látek, hry s elektřinou či ohněm a další. Obsah, který vyvolá šok, strach nebo dojem „zakázaného“, má pro teenagery přirozeně větší přitažlivost, uvádí autoři projektu, který je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi..
Šiřiteli výzev jsou podle E-bezpečí zpravidla samotné děti. „Jejich motivací není primárně někomu ublížit, ale upoutat pozornost a v krátkém čase nalákat na své profily co nejvíce nových sledujících. V prostředí TikToku nebo Instagramu funguje strach a tajemno jako nejsilnější magnet pro virální šíření obsahu,“ uvádí portál.
Varovné signály u dětí a jak jednat
Portál E-bezpečí radí, že rodiče by měli zbystřit, pokud se u dětí náhle objeví „tajnůstkářskost kolem telefonu, mazání historie a účtů, zhoršení spánku, výrazná úzkost po notifikacích nebo neobvyklé modřiny a ,nehody’ bez jasného vysvětlení“.
Varovným signálem může být podle autorů také situace, kdy dítě mluví o „zkoušce odvahy“, „úkolech“ nebo o tom, že „to musí udělat“, aby nebylo za trapné.
„V takovou chvíli je klíčové nebýt vyšetřovatel, ale opora – dát najevo, že jste na jeho straně,“ konstatují pedagogové. Doporučují také nevydávat zákazy typu „Nesmíš hrát Červeného delfína“, ale raději se s potomky bavit o rizicích konkrétních výzev, např. že hry se škrcením a dechem mohou vést k nevratnému poškození mozku při nedostatku kyslíku, rizikový parkour zase k doživotním zraněním.
Určitě by rodiče neměli děti zesměšňovat nebo trestat, když jim ukáže obsah, který ho děsí nebo ho někdo k něčemu tlačí, radí odborníci. Tím by je jen odradili od toho, aby se znovu svěřily. „Rodiče by se měli stát ,průvodci’ v online světě, nikoliv jen kontrolory,“ poukazuje E-bezpečí.
„Budování vzájemné důvěry zajistí, že pokud dítě narazí na něco, co ho vyděsí nebo mu začne někdo vyhrožovat, přijde za vámi jako za první instancí, aniž by se muselo bát trestu nebo odebrání telefonu,“ zní jejich rada na závěr.
