21. 2. 2026

Italská předsedkyně vlády Giorgia Meloniová se v rozhovoru pro SkyTg24 vyjádřila k situaci na Blízkém východě, k válce na Ukrajině i k postoji vůči Íránu. Hovořila také o účasti Itálie na mezinárodních jednáních o míru.

K zapojení Itálie jako pozorovatelské země v Radě pro mír uvedla, že hovořila s ministrem zahraničních věcí Tajanim – který je ve Washingtonu jako zástupce Itálie – a že se dozvěděla, že jednání bylo „velmi konkrétní“. Podle předsedkyně vlády byli u amerického prezidenta Donalda Trumpa „všechny země, které mají zájem na míru v regionu“, a proto je podle ní přítomna i Itálie, která je připravena vyjít vstříc Palestincům, což je „alespoň v tomto případě, naštěstí, postoj sdílený všemi“.

Meloniová se poté vyjádřila k dalšímu klíčovému aktérovi rovnováhy na Blízkém východě, Íránu. Je třeba „zajistit, aby se Teherán nevybavil jadernou zbraní“, a ověřit, zda existuje „dobrá vůle tak učinit“. Nakonec se dotkla Ukrajiny: Meloniová uznala, že dochází k „důležitým krokům vpřed v oblasti bezpečnostních záruk pro Kyjev, které vycházejí z návrhu, jejž Itálie předložila již dříve“, avšak „Rusko nadále uplatňuje na daném území nepřiměřené nároky. My jsme pro spravedlivý mír“.

Slovní přestřelka s Macronem

Mezi tématy, jimž se předsedkyně vlády v rozhovoru věnovala, byla i reakce na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ji ve čtvrtek – na okraj oficiální návštěvy Indie – vyzval, aby „nekomentovala“ francouzské záležitosti. Tato poznámka zazněla poté, co Meloniová zveřejnila příspěvek, v němž vyjádřila soustrast nad zabitím Quentina Deranqueho v Lyonu: „mladík jen o málo starší než dvacet let, napadený skupinami napojenými na levicový extremismus a stržený klimatem ideologické nenávisti, které prostupuje několika národy, je ranou pro celou Evropu“.

Šéf Elysejského paláce uvedl, že je „překvapen, když vidí, že nacionalisté, kteří nechtějí být rušeni ve své vlastní zemi, jsou vždy první, kdo komentuje to, co se děje v cizí zemi“.

„Mrzí mě, že to Macron vnímá jako vměšování,“ reagovala italská předsedkyně vlády na SkyTg24 a zdůraznila, že „vyjádřit solidaritu francouzskému lidu v otázce, která se zjevně týká nás všech, není vměšování. Mrzí mě, že to Macron nepochopil,“ uzavřela.

Referendum o reformě justice

V Itálii se v nejbližších týdnech uskuteční ústavní referendum o reformě justice, které má rozhodnout o oddělení kariér soudců a státních zástupců a o změnách ve fungování Nejvyšší rady soudnictví.

Meloniová se k tématu vyjádřila v rozhovoru pro SkyTg24. Zdůraznila, že hlasování nemá být vnímáno jako hodnocení její vlády a že kabinet bude posuzován až v parlamentních volbách v roce 2027. Podpořila také slova prezidenta Sergia Mattarelly, že Nejvyšší rada soudnictví má zůstat mimo politické spory.

„Vidím snahu zatáhnout volební kampaň do jakési bahnité přestřelky,“ uvedla. Reformu označila za „reformu zdravého rozumu“ a polemiky kolem ní podle ní slouží těm, kteří o ní nechtějí debatovat věcně. Cílem je spravedlivější justice, omezení vlivu frakcí mezi soudci a zavedení zásady, že i soudce, který pochybí, bude posuzován nezávislým soudem.

eti

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.