Předsedové vlád Evropské unie po skončení mimořádného zasedání, které se konalo včera, 18. ledna, uvedli, že jsou připraveni se bránit poté, co americký prezident Donald Trump uvalil nová cla na Evropu v reakci na vyslání kontingentu několika desítek vojáků ze strany Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska, zjevně v rozporu s vůlí Trumpovy administrativy získat Grónsko z důvodů národní bezpečnosti.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že členské státy se shodují na tom, že cla „by podkopala transatlantické vztahy a byla by neslučitelná s obchodní dohodou mezi EU a Spojenými státy“, a že „lídři“ EU jsou připraveni se bránit „jakékoli formě nátlaku“. Costa by měl navíc do konce tohoto týdne svolat summit všech hlav států a vlád Evropské unie.
„Hrozby cel podkopávají transatlantické vztahy a hrozí nebezpečnou sestupnou spirálou,“ konstatovalo osm států – potrestaných Trumpem novým desetiprocentním clem – ve společném prohlášení. Miniaturní vojenský kontingent, jak nyní argumentuje „koalice ochotných“ měl posílit arktickou bezpečnost „jako sdílený transatlantický zájem“ a nepředstavuje hrozbu pro nikoho.
Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Spojené království, Nizozemsko a Finsko dodávají, že jsou připraveny k dialogu se Spojenými státy „založenému na principech suverenity a územní celistvosti“, zároveň však upřesňují: „Jsme plně solidární s Dánským královstvím a lidem Grónska.“ Ten je, jak je již známo, polonezávislým územím pod kontrolou Dánska.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně sdělila: „Od chvíle, kdy americký prezident oznámil cla, vede [dánská] vláda intenzivní rozhovory s našimi spojenci […] Ještě důležitější je, abychom zůstali pevní v základních hodnotách, které vytvořily evropské společenství. Chceme spolupracovat a nejsme to my, kdo hledá konflikt.“ Dodala: „Jsem spokojena s jednotnými vzkazy ze zbytku kontinentu: Evropa se nenechá vydírat.“
Švédský premiér Ulf Kristersson napsal v příspěvku na sociálních sítích 17. ledna: „Pouze Dánsko a Grónsko rozhodují o otázkách týkajících se Dánska a Grónska“, protože „jde o záležitost, která se týká EU a zapojuje mnohem více zemí, než jsou ty, které jsou nyní terčem […] Švédsko nyní vede intenzivní diskuse s dalšími státy EU, Norskem a Spojeným královstvím o koordinované odpovědi.“
Americký viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio se 14. ledna v Bílém domě setkali s dánským ministrem zahraničí Larsem Løkkem Rasmussenem a ministryní zahraničí Grónska Vivian Motzfeldtovou. Rasmussen popsal jednání jako „otevřenou, ale také konstruktivní diskusi“.
„Předpokládané zvýšení cel vůči těm zemím, které se rozhodly přispět k bezpečnosti Grónska, je chybou a nesouhlasím s ním,“ prohlásila včera Giorgia Meloniová na „tiskovém brífinku“ v Soulu poté, co o této otázce telefonicky hovořila s Donaldem Trumpem.
„Sdílím pozornost, kterou americká administrativa, jak jsem mnohokrát řekla, věnuje Grónsku a obecně Arktidě, což je strategická oblast, v níž je zjevně třeba zabránit nadměrnému zasahování aktérů, kteří mohou být nepřátelští, ale domnívám se, že v tomto smyslu je třeba chápat i vůli některých evropských zemí vyslat vojáky, podílet se na posílení bezpečnosti, nikoli jako iniciativu namířenou vůči Spojeným státům, ale spíše vůči jiným aktérům.“ Podle italské předsedkyně vlády se tedy jedná o velké „nedorozumění“.
–eti–
