Mnozí lidé dnes hovoří o důležitosti výživy, kvalitních potravin a očišťování půdy od chemikálií. Podle spolků v zemích Evropské unie se opomíjí zásadní téma rozmanitosti osiva, tedy rozmanitosti odrůd různých plodin. V této oblasti nyní probíhá „boj“ na půdě Evropského parlamentu. Na jedné straně argumentují semínkové banky a drobní pěstitelé, z druhé strany zástupci agrochemických koncernů.
Minulý týden se v Evropském parlamentu setkali činitelé odpovědní za nové právní předpisy EU týkající se osiv se zástupci oborových organizací a producenty ovoce a zeleniny. „Na místě se sešlo 80 účastníků a dalších 200 se připojilo online,“ uvádí rakouský projekt Noemova archa, jehož semínková banka čítá „více než 5,5 tisíce vzácných odrůd“.
Hlavním tématem setkání byla ochrana rozmanitosti rostlin. Drobní pěstitelé a semínkové banky namítají, že nový osivový zákon by na ně uvalil tak velkou byrokratickou zátěž, že by je tím paralyzoval.
Europoslanci a členové Evropské komise a Rady ministrů zemědělství musí podle drobných pěstitelů zajistit, aby nové evropské zákony o produkci a distribuci osiva „chránily rozmanitost plodin, zachovaly práva zemědělců a podporovaly malé šlechtitelské podniky“.
Kyperské předsednictví Rady chce vyjednat nový zákon do konce června.
„Návrhy Rady předpokládají enormní zhoršení podmínek pro výměnu a (bezplatné) předávání osiva rozmanitých odrůd a pro registraci vzácných odrůd. Rada dále požaduje regionální omezení produkce vzácných odrůd,“ uvádějí zástupci Noemovy archy.
Vzácné odrůdy jablek Hansa-Joachima, ale také tisíce místních odrůd zeleniny a obilovin jsou nezbytnou pojistkou pro zdravé a odolné zemědělství.
— Magdalena Prielerová, semínková banka Noemova archa
V Evropském parlamentu na setkání promluvil také Hans-Joachim Bannier, odborník na pěstování ovoce, který provozuje ovocné arboretum s více než 400 odrůdami jablek a četnými odrůdami hrušek, meruněk a dalších druhů ovoce. Prodává ovoce, šťávy a také zasílá odrůdové rouby ze svých ovocných stromů zájemcům po celé Evropě. Výnos z prodeje odrůdových roubů podle něho tvoří méně než jedno procento jeho obratu a je to podle něj snaha o podporu rozmanitosti spíše než byznys.
Návrh zákona o právních předpisech EU týkajících se osiva by podle něho znemožnil i ono rozesílání roubů, a to nepřiměřeně vysokými byrokratickými požadavky (dokumentace, registrace, poplatky).
„Vzácné odrůdy jablek Hansa-Joachima, ale také tisíce místních odrůd zeleniny a obilovin jsou nezbytnou pojistkou pro zdravé a odolné zemědělství. Rozmanité odrůdy mají schopnost přizpůsobit se novým klimatickým podmínkám, jako je sucho a horko, jsou často odolnější a chutnější a dobře se jim daří i bez chemických hnojiv a pesticidů,“ uvádí Noemova archa.
Spolky uvádějí, že agrochemické koncerny tlačí na širší využívání geneticky modifikovaných plodin, což podle nich omezuje tradiční odrůdy a jejich přirozenou genetickou rozmanitost.
Organizace Euroseeds, která zastupuje evropské šlechtitelské a osivářské firmy, včetně velkých agrochemických koncernů, koncem ledna ocenila, že Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) schválil velkou většinou kompromisní znění nařízení o nových geneticky modifikovaných technologiích, které jsou součástí osivového zákona.
„Jedná se o důležitý signál a krok vpřed pro pěstitele rostlin a zemědělce v EU,“ komentoval po hlasování Garlich v. Essen, generální tajemník a výkonný ředitel Euroseeds. „Jsme obzvláště rádi, že kompromis podporuje velmi pevná a široká většina poslanců Evropského parlamentu z téměř všech politických skupin. (…) Nyní doufáme, že se tento dokument rychle posune do dalších fází a bude možné jej uzavřít v dubnu, jak bylo oznámeno.“
