Nový výzkum na více než 50 000 dospělých spojuje zdraví brzlíku s délkou života a rizikem onemocnění.
Po desetiletí lékaři považovali brzlík za orgán důležitý jen v dětství, který ve středním věku ztrácí svůj význam. Dvě nové rozsáhlé studie však naznačují opak. Tento často přehlížený orgán – o němž většina lidí nikdy neslyšela – zůstává aktivní i v dospělosti a hraje překvapivě významnou roli v dlouhodobém zdraví i v obraně proti nemocem.
Studie ukázaly, že dobrý stav brzlíku snižuje riziko úmrtí a zlepšuje výsledky imunoterapie u pacientů s rakovinou.
Brzlík je malý orgán motýlovitého tvaru uložený za hrudní kostí. Jeho hlavní funkcí je „trénovat“ T-lymfocyty – klíčové buňky imunitního systému, které stojí v první linii obrany proti infekcím a nádorovým onemocněním. Tradiční medicína dlouho předpokládala, že se s věkem jeho význam výrazně snižuje.
„Brzlík, který – přiznávám – nikdy nestál v centru pozornosti klinické péče, může být mnohem důležitější, než jsme si dosud mysleli,“ uvedl pro Epoch Times dr. Michael D. Cirigliano, docent medicíny na Perelman School of Medicine při University of Pennsylvania, který se na studiích nepodílel.
Co ukázal výzkum
V první studii, publikované v časopise Nature, využili vědci umělou inteligenci k analýze snímků hrudníku u více než 27 000 osob. Na základě vzhledu orgánu při běžných zobrazovacích vyšetřeních vytvořili tzv. skóre zdraví brzlíku. Vyšší hodnoty znamenaly lepší funkci orgánu.
Lepší funkce brzlíku souvisela s nižším rizikem úmrtí ze všech příčin, včetně rakoviny plic, kardiovaskulárních onemocnění a dalších chorob. Během dvanáctiletého sledování měli lidé s lepší funkcí brzlíku přibližně o 50 % nižší riziko úmrtí, o 63 % nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a o 36 % nižší riziko vzniku rakoviny plic než ti, u nichž byl stav brzlíku horší.
Tyto souvislosti přetrvávaly i po zohlednění věku a dalších zdravotních faktorů.
Lidé se zdravějším brzlíkem vykazovali větší rozmanitost imunitních buněk a nižší hladiny zánětlivých proteinů, což naznačuje širší přínos spojený se silnějším imunitním systémem.
Druhá rozsáhlá prospektivní studie, rovněž publikovaná v Nature, sledovala více než 25 000 dospělých a tyto závěry potvrdila: lepší stav brzlíku byl spojen s delší délkou života, nižším rizikem rakoviny plic a nižší úmrtností na kardiovaskulární onemocnění – a to nezávisle na věku, pohlaví či kouření.
Zásadní význam pro léčbu rakoviny
Dopady těchto zjištění přesahují oblast stárnutí. Ve druhé studii sledovali vědci více než 1 200 onkologických pacientů léčených imunoterapií – metodou, která aktivuje imunitní systém k boji s nádory. Ukázalo se, že pacienti se zdravějším brzlíkem dosahovali výrazně lepších výsledků.
Měli přibližně o 37 % nižší riziko progrese onemocnění a o 44 % nižší riziko úmrtí, a to i po zohlednění dalších faktorů souvisejících s pacientem, nádorem i léčbou.
Výsledky naznačují dosud podceňovanou roli brzlíku v tom, jak dobře pacient reaguje na imunoterapii.
Přínos byl pozorován u různých typů nádorů, včetně rakoviny plic, melanomu, karcinomu prsu a ledvin. Samostatná studie pacientů s rakovinou plic, publikovaná v říjnu 2025, tuto souvislost dále potvrdila.
Životní styl hraje větší roli, než se soudilo
Výzkum rovněž ukázal, že zdraví brzlíku není pouze otázkou věku. Mezi jednotlivými dospělými se stav orgánu výrazně liší a ovlivňují jej faktory, které máme do značné míry ve svých rukou.
Ženy měly obecně zdravější brzlík než muži. Horší stav orgánu souvisel s vyšším indexem tělesné hmotnosti. Dlouhodobé faktory životního stylu – kouření, obezita, nedostatek pohybu a chronický stres – byly spojeny s rychlejším úbytkem funkce brzlíku. Vyšší hladiny zánětlivých proteinů pak souvisely se stárnutím i nemocemi.
První studie rovněž spojila horší stav brzlíku se systémovým zánětem, obezitou, kouřením a metabolickými poruchami, jako je cukrovka – tedy s faktory, které urychlují stárnutí a zvyšují riziko onemocnění. Podle Cirigliana data jasně ukazují, že životní styl „zcela jednoznačně“ ovlivňuje zdraví brzlíku.
Upozornil však, že k potvrzení těchto souvislostí je zapotřebí další výzkum. Zároveň dodal, že zaměření pozornosti na tento dlouho opomíjený orgán může být „přesně tím, co lékař předepisuje“.
Dr. Joao Pedro Matias Lopes, alergolog a odborník na imunologii a docent pediatrie na Case Western University, který se na studiích nepodílel, upozornil, že involuci brzlíku (jeho postupné zmenšování) nelze zvrátit, protože jde o přirozený biologický proces.
„Otázkou, kterou tyto studie otevírají, je, zda změny životního stylu nebo jiné přístupy mohou zpomalit tempo tohoto úbytku a jaký dopad by to mohlo mít na zdraví jednotlivce,“ uvedl Lopes.
Zjištění naznačují, že udržení či zlepšení funkce brzlíku by mohlo představovat slibnou strategii pro zdravé stárnutí, snížení rizika nemocí i zlepšení výsledků léčby rakoviny.
„Zdravá strava, pravidelný pohyb a nekouření jsou vždy správnou volbou,“ dodal Lopes. „Stále se však diskutuje, jak velký vliv mají konkrétně na funkci brzlíku.“
–ete–
