Velení íránských ozbrojených sil obvinilo Spojené státy z porušení příměří střelbou na jednu z íránských obchodních lodí v Ománském zálivu a slíbilo odvetu, uvedly dnes tiskové agentury. Ceny ropy opět vzrostly.
Americké námořnictvo v neděli zaútočilo v Ománském zálivu na obchodní loď plující pod íránskou vlajkou a převzalo nad ní kontrolu. Na sociální síti Truth Social to dříve oznámil americký prezident Donald Trump. Loď podle něj ignorovala americkou blokádu íránských přístavů poblíž Hormuzského průlivu a nereagovala na výstražné výstřely.
„Loď našeho námořnictva je zastavila přímo na místě tím, že prorazila otvor do strojovny,“ napsal Trump. Plavidlo podle něj dostalo varování od amerického torpédoborce, aby zastavilo, ale neuposlechlo. Trump dodal, že příslušníci americké námořní pěchoty mají nákladní loď s názvem Touska pod kontrolou a zjišťují, co je na palubě.
Jednalo se o první takové zadržení íránské lodi od začátku blokády íránských přístavů z minulého týdne, napsala AP.
Íránská média citovala mluvčího velení ozbrojených sil, který dnes ráno uvedl, že loď se plavila z Číny do Íránu. „Varujeme, že ozbrojené síly Íránské islámské republiky brzy zareagují a odpoví na toto ozbrojené pirátství ze strany amerických sil,“ uvedl mluvčí podle Reuters.
Incident podle AP zpochybnil dřívější oznámení prezidenta Trumpa, že američtí vyjednavači v pondělí zamíří do Pákistánu na další kolo rozhovorů s Íránem. Děje se tak několik dní před vypršením křehkého příměří a Washington a Teherán zůstávají v patové situaci ohledně Hormuzského průlivu, poznamenala AP.
Írán v neděli uvedl, že dalšího kola jednání v Islámábádu se nehodlá zúčastnit, přestože američtí vyjednavači tam podle Trumpova sdělení přijedou v pondělí večer.
Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán 28. února. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.
Dopady americko-izraelského útoku na Írán způsobily dosud největší narušení globálních dodávek ropy a zemního plynu, protože Írán zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv. Touto důležitou námořní cestou před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
Nejistota opět vyvolala růst cen ropy. Hrozí, že se prohloubí jedna z nejhorších globálních energetických krizí za poslední desetiletí, napsala agentura AP. Ceny ropy po zabavení íránské nákladní lodi Spojenými státy a při pokračující íránské blokádě Hormuzského průlivu opět vzrostly. Cena ropy West Texas Intermediate (WTI), amerického referenčního produktu, na začátku dnešního obchodování v Asii vzrostla o 8,04 procenta na 90,59 dolaru (asi 1872 Kč) za barel, zatímco cena ropy Brent ze Severního moře, představující globální referenční produkt, vzrostla o 6,88 procenta na 96,60 dolaru (asi 1996 Kč) za barel, napsala agentura AFP.
