Odborníky doporučené způsoby, jak se v sezoně vyhnout přisátí klíštěte – od repelentů a vhodného oblečení přes esenciální oleje až po důkladnou kontrolu těla.
„Nejnebezpečnější klíště je to, které nenajdete,“ říká Angela Tuckerová, specialistka na vzdělávání v oblasti lékařské entomologie na University of Tennessee.
S příchodem jara a blížícím se létem trávíme více času venku, což zároveň znamená větší riziko setkání s klíšťaty – nevítanými návštěvníky, kterým bychom se všichni nejraději vyhnuli.
Klíšťata nejsou jen nepříjemná. Přenášejí onemocnění, která mohou mít vážné následky. Počet případů nemocí přenášených klíšťaty se ve Spojených státech za posledních dvacet let více než zdvojnásobil a jejich sezona se každým rokem prodlužuje. Naštěstí existuje několik způsobů, jak přisátí zabránit.
Riziko přisátí klíštěte není radno podceňovat
Nebezpečná jsou všechna klíšťata.
„Přenášejí choroboplodné zárodky a kterýkoli druh klíštěte, který se na vás přisaje, může přenést patogeny způsobující smrtelné nebo život ohrožující onemocnění,“ uvedla pro Epoch Times Nicoletta Faraoneová, docentka biochemie, přední výzkumnice a vedoucí specializované laboratoře na kanadské Acadia University v Novém Skotsku.
Faraoneová dodala, že klíšťata jsou obzvlášť nebezpečná kvůli skutečnosti, kterou většina lidí přehlíží: mohou přenášet několik patogenů současně. Ty pak mohou působit společně, což výrazně komplikuje léčbu. Klíšťata přenášejí bakterie, viry i prvoky, přičemž každý z těchto původců vyžaduje jiný terapeutický přístup.
Riziko závisí také na tom, kde žijete, pracujete a trávíte volný čas, protože druhy klíšťat a patogeny, které přenášejí, se v jednotlivých oblastech liší, uvedla Tuckerová. Pokud nevíte, která klíšťata se běžně vyskytují ve vašem okolí, dobrým výchozím bodem mohou být místní hygienické či zdravotní úřady, případně mapa sledování výskytu klíšťat, kterou vydává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Základní informace o klíšťatech
Klíšťata nejsou hmyz, ale osminozí pavoukovci – příbuzní pavouků, roztočů a štírů. Nedokážou létat ani skákat a jsou téměř úplně slepá.
Vzhledem k jejich omezeným schopnostem vás možná napadne, jak je možné, že po pouhých několika minutách strávených na zahradě po vás lezou desítky těchto drobných tvorů.
„V podstatě nás dokážou ucítit,“ vysvětlila Faraoneová. „Pomocí čichu zjišťují, co se kolem nich děje. Mají také smyslový orgán, který zachycuje teplo a vlhkost.“
Klíšťata rovněž dokážou zachytit oxid uhličitý, který vydechujeme, rozpoznat náš tělesný pach a vnímat tělesné teplo.
Než se však klíště přichytí, potřebuje určitou dobu, aby po těle vylezlo a našlo vhodné místo na kůži. K přenosu onemocnění obvykle dochází 24 až 48 hodin po přisátí, což znamená, že důkladná kontrola těla během této doby může sehrát zásadní roli.
Jak se chránit
První obranná linie začíná ještě předtím, než vůbec vyjdete ven – tím, co si vezmete na sebe.
Oblečení
Jedním z nejjednodušších, nejbezpečnějších a nejúčinnějších způsobů, jak zabránit přisátí klíštěte, je vhodné oblečení. To platí zejména při pobytu v lese, vysoké trávě nebo křovinatém porostu – tedy v prostředí, které klíšťata obzvlášť vyhledávají.
Dlouhé rukávy, dlouhé kalhoty, ponožky a uzavřená obuv vytvářejí mezi klíšťaty a pokožkou spolehlivou fyzickou bariéru. Zastrčení nohavic do ponožek sice módní přehlídku nevyhraje, ale před našimi osminohými společníky vám poskytne další účinnou vrstvu ochrany. Pomáhá také světlé oblečení, na kterém jsou klíšťata mnohem lépe vidět, takže je lze snáze odstranit.
Repelenty
Na trhu se běžně setkáte se třemi hlavními chemickými přípravky proti klíšťatům: DEET, pikaridinem a permethrinem. Ne všechny však působí stejným způsobem. Některé z nich klíšťata přímo hubí, jiné je pouze odpuzují a další narušují jejich schopnost nalézt hostitele. Při volbě vhodného přípravku je proto vždy třeba pečlivě zvážit jeho přínosy i možná rizika.
DEET
DEET je vůbec nejpoužívanější látkou tohoto typu a tvoří více než 80 % komerčně prodávaných repelentů a přípravků proti klíšťatům ve Spojených státech. Klíšťata sice nezabíjí, ale spolehlivě narušuje jejich schopnost vyhledat hostitele, tedy i člověka. Pro maximální účinnost se doporučuje koncentrace 20 až 30 %. Účinek DEET trvá přibližně osm hodin, poté je nutné přípravek nanést znovu.
DEET však s sebou nese i určitá rizika. Patří mezi nejčastěji zjišťované chemické látky ve vodních systémech po celém světě, přičemž studie naznačují, že ve vodním prostředí přetrvává jako kontaminant i v nízkých koncentracích. Zvlášť citlivé mohou být děti. Jedna ze studií dokonce spojila vyšší expozici DEET u dětí s nižšími hladinami pohlavních hormonů a menší kostní hmotou.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) sice uvádí, že DEET je pro děti při správném použití bezpečný, jiné zdroje však doporučují zvýšenou opatrnost. Těhotným ženám se doporučuje úplně se mu vyhýbat a obecně se neradí jeho aplikace pod oblečení. Podle organizace Animal Humane Society by se DEET neměl nikdy používat ani u domácích zvířat.
Pikaridin
Pikaridin je syntetický repelent, který napodobuje piperin – přírodní látku obsaženou v černém pepři. Odpuzuje klíšťata, hmyz a sametky, ale neusmrcuje je. Na americkém trhu jde o poměrně nový přípravek, který je dostupný od roku 2005. V Evropě a Austrálii, kde se používá již od roku 1998, však patří k vůbec nejoblíbenějším repelentům. V českých repelentech (Autan, Diffusil, Predator atd.) se objevuje jako ikaridin.
Lze jej nanášet na pokožku i oblečení a prodává se v různých formách, například jako sprej, roztok, aerosol nebo napuštěné ubrousky. Často se volí jako alternativa k DEET, protože proti klíšťatům působí déle – přibližně 12 hodin oproti osmi – a je spojený s podstatně menší toxicitou.
Agentura EPA považuje pikaridin při použití podle návodu za bezpečný. Po aplikaci je však nutné umýt si ruce, aby nedošlo k náhodnému požití přípravku nebo k zasažení očí.
Permethrin
Permethrin není klasický repelent, ale insekticid, který klíšťata při kontaktu přímo usmrcuje. Při aplikaci na oblečení, obuv a výstroj poskytuje významnou ochranu. Na pokožku se však nikdy nanášet nesmí.
Studie z roku 2020 zjistila, že pracovníci pohybující se venku, kteří nosili oděvy ošetřené permethrinem, zaznamenali o 65 % méně přisátí klíšťat než jejich kolegové v neošetřeném oblečení.
Ve Spojených státech lze oblečení ošetřené permethrinem běžně zakoupit. Bojové uniformy americké armády ošetřené touto látkou jsou od roku 2013 standardní součástí výstroje všech jejích příslušníků, přestože se permethrin na vojenských oděvech používal již mnohem dříve. Ošetřené uniformy kromě klíšťat odpuzují také komáry, sametky a mouchy.
Oblečení ošetřené permethrinem perte vždy odděleně od ostatního prádla.
Ve vlhkém stavu je permethrin pro kočky vysoce toxický. Pokud doma chováte kočky, zacházejte při ošetřování oblečení nebo výstroje s touto látkou s maximální opatrností.
Objevily se také obavy, že by permethrin mohl negativně ovlivňovat endokrinní systém. Jedna studie jej zjistila v moči pracovníků, kteří nosili ošetřené oblečení. Naměřené hodnoty sice nepřekračovaly bezpečnostní limity americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) ani Světové zdravotnické organizace (WHO), zdravotní účinky však nelze zcela vyloučit ani při nízké míře expozice.
Text vykazuje vysokou odbornou kvalitu, avšak trpěl mechanickým překladem některých syntaktických vazeb (např. kumulace genitivů u esenciálních olejů) a anglickým způsobem vyjadřování číselných rozsahů a procent. Text byl kompletně vyhlazen, byla aplikována přísná redakční typografie pro procenta, zkratky a pomlčky, a struktura odstavců byla beze zbytku zachována.
Esenciální oleje
Pro ty, kteří hledají přírodnější způsob ochrany, představují některé esenciální oleje skutečně slibnou možnost. Nejlépe prozkoumaný je citronový eukalyptus. Nedávná studie provedená v laboratoři Faraoneové zjistila, že jeho esenciální olej odpuzoval dva významné druhy klíšťat stejně účinně jako repelentní sprej na textilie obsahující DEET. Jednalo se o klíště jelení, které přenáší lymskou boreliózu, a pijáka amerického, přenašeče skvrnitého tyfu Skalistých hor. Na některých druzích tkanin přetrvával jeho účinek několik týdnů.
Prokázanou účinnost mají také oleje z hřebíčkových poupat, mateřídoušky časné a tymiánu obecného. Kombinace mateřídoušky časné a citronely dosáhla v jedné studii 91% repelentního účinku.
Tymián, rozmarýn a oregano rovněž prokázaly schopnost hubit larvy klíšťat a bránit samičkám v rozmnožování.
Tuckerová uvedla, že účinnost esenciálních olejů z citronového eukalyptu a citronely proti klíšťatům byla spolehlivě prokázána. Zároveň však spotřebitele upozornila, že ne všechny přípravky, které je obsahují, působí stejně.
„Pouhá skutečnost, že výrobek obsahuje jeden nebo oba tyto oleje, ještě neznamená, že je účinný,“ uvedla Tuckerová. Doporučila využít vyhledávací nástroj na webových stránkách americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), který uvádí názvy výrobků i jejich účinné látky a pomáhá zvolit repelent odpovídající konkrétním potřebám.
Dobrou strategií je nastříkat přípravek na oblečení, protože klíšťata se obvykle nejprve zachytí na oděvu a teprve poté přelezou na pokožku. Přírodní rostlinné přípravky navíc snižují možné toxické zatížení organismu i životního prostředí.
Nezbytná kontrola těla
Po každém pobytu venku, zejména v lese, vysoké trávě nebo křovinatém porostu, si důkladně prohlédněte celé tělo. Zvláštní pozornost věnujte podkolenním jamkám, podpaží, tříslům, pokožce hlavy a všem kožním záhybům.
Po úvodní kontrole se do dvou hodin od návratu domů osprchujte. Voda může smýt klíšťata, která se dosud nepřisála, a zároveň vám pomůže odhalit ta, která na těle zůstala.
„Sprcha vám pomůže prohlédnout kožní záhyby, podpaží, oblast mezi nohama, pokožku hlavy i přední a zadní část těla a případná klíšťata uvolnit,“ uvedla Tuckerová. „K prohlédnutí zadní části těla použijte zrcadlo.“
Při odstraňování klíštěte je podle Faraoneové důležité použít speciální pomůcku, například háček na klíšťata, nikoli běžnou pinzetu. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se podaří odstranit i ústní ústrojí zakotvené v kůži. Tyto pomůcky se zasunou pod tělo klíštěte a šetrně je nadzvednou, takže zůstane celé. Při použití pinzety hrozí větší riziko, že se ústní ústrojí nebo celá hlavová část oddělí. Stlačení klíštěte navíc může vytlačit případné patogeny do těla.
Jak odstranit klíšťata z oblečení
Jedním ze způsobů, jak zabránit tomu, aby si člověk po pobytu venku přinesl klíšťata domů na oblečení, je ihned se převléknout a vložit veškerý oděv do sušičky nastavené na vysokou teplotu. Klíšťata jsou citlivá na teplo a vlhkost a snadno se vysušují, proto se také vyhýbají přímému slunci, vysvětlila Faraoneová. Sušička je zahubí kombinací vysoké teploty a vysušení.
Samotná pračka nestačí.
„Klíšťata nedýchají stejným způsobem jako my, takže mohou prací cyklus přežít,“ upozornila Tuckerová.
Pomoci mohou i další běžné domácí pomůcky.
„Přejeďte oblečení lepicím válečkem na textil,“ doporučila Tuckerová. „Je dobré vzít si ho s sebou také ven, protože s jeho pomocí klíšťata rychle odstraníte. Pokud váleček nemáte, velmi dobře poslouží i pevná lepicí páska.“
Prevence proti klíšťatům nevyžaduje zásadní změnu vašich venkovních aktivit, pouze několik důsledně dodržovaných návyků. Vhodně se oblékejte, repelent vybírejte pečlivě, důkladně se kontrolujte, po návratu se co nejdříve osprchujte a oblečení vysušte při vysoké teplotě. Klíšťata jsou venku stále, nyní však víte, jak se jim vyhnout.
–ete–
