Írán v úterý uvedl, že nesouhlasil s inspekcemi jaderných zařízení poškozených bombardováním v reakci na prohlášení amerického viceprezidenta J. D. Vance, že Teherán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) do země v rámci jednání zaměřených na ukončení války.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei na pravidelném týdenním brífinku v Teheránu 23. června prohlásil, že Írán se během jednání ve Švýcarsku nesetkal s generálním ředitelem IAEA Rafaelem Grossim a ani nesouhlasil s inspekcemi jaderných zařízení poškozených při amerických a izraelských útocích.
„Krátká odpověď na obě otázky zní ne,“ řekl Baghaei novinářům na dotaz, zda se íránská delegace s Grossim setkala a zda Írán umožní inspektorům přístup do zařízení zasažených během konfliktu.
„Nemáme v plánu umožnit agentuře inspekce íránských jaderných zařízení poškozených v důsledku vojenské agrese Spojených států a sionistického režimu. Zásadně vzato pro takové inspekce neexistuje žádný rámec ani protokol,“ dodal.
Baghaeiho výroky se zdály být spíše snahou vyjasnit rozsah případné obnovené přítomnosti IAEA v Íránu než úplným odmítnutím inspekcí. Zároveň zdůraznil, že Írán bude nadále plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a stávajících dohod o kontrolních mechanismech.
Jeho komentáře zazněly den poté, co Vance ocenil to, co označil za průlom v americko-íránských jednáních konaných v resortu Bürgenstock u Lucernského jezera ve Švýcarsku.
„Íránci souhlasili s tím, že opět pozvou inspektory IAEA do své země,“ řekl Vance novinářům během pondělního brífinku ve Švýcarsku.
„Pro americký lid je to významný milník a první krok k trvalému odstranění jaderných kapacit nebo k trvalému ukončení programu jaderných zbraní v Íránu.“
Vance výslovně neřekl, že Írán souhlasil s inspekcemi jaderných zařízení poškozených během konfliktu.
Šéf MAAE byl ve Švýcarsku
Osud íránského jaderného programu je jedním z hlavních témat administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která dlouhodobě usiluje o to, aby Teheránu bylo trvale zabráněno získat jaderné zbraně.
V loňském roce společná americko-izraelská operace nazvaná Midnight Hammer bombardovala íránská jaderná zařízení a hluboko pod zemí pohřbila zásoby vysoce obohaceného uranu, které Trump označil jako „jaderný prach“.
Trump opakovaně prohlásil, že íránské zásoby uranu musí být v rámci jakékoli trvalé mírové dohody zneškodněny a odvezeny ze země.
Íránští představitelé takové požadavky odmítají a trvají na právu země obohacovat uran v rámci mírového civilního jaderného programu. Jeho podoba a budoucnost mají být předmětem jednání během šedesátidenního vyjednávacího období zahájeného memorandem o porozumění ze 17. června mezi Washingtonem a Teheránem. Toto memorandum prodloužilo příměří a znovu otevřelo Hormuzský průliv.
Íránský jaderný program – a role, kterou by při jeho monitorování mohli hrát inspektoři IAEA – přitahovaly v posledních dnech zvýšenou pozornost také proto, že šéf MAAE odcestoval do Švýcarska, aby se během probíhajících americko-íránských jednání setkal se švýcarskými představiteli.
Grossi 21. června oznámil, že se v Bürgenstocku setkal se švýcarským ministrem zahraničí Ignaziem Cassisem, aby projednal nejnovější vývoj týkající se Íránu a úlohu jaderného dozorového orgánu OSN v diplomatickém procesu.
„V tomto kritickém okamžiku je důležité dát diplomacii šanci uspět,“ napsal Grossi na sociálních sítích.
Zatímco se však Grossi v zákulisí setkával se švýcarskými představiteli, mluvčí íránského ministerstva zahraničí odmítl tvrzení, že by se Grossi přímo účastnil jednání s íránskou delegací.
Pokračující spor o íránský jaderný program se odehrává na pozadí zvýšeného napětí mezi Teheránem a IAEA. Írán ostře kritizoval nedávnou rezoluci Rady guvernérů IAEA podpořenou Spojenými státy a třemi evropskými zeměmi.
Jaderný dozorový orgán OSN přijal 10. června rezoluci, která Írán vyzývá, aby přiznal zbývající zásoby obohaceného uranu a umožnil jejich ověření inspektory.
„Kroky Íránu nejen vyvolávají naléhavé obavy ohledně povahy jeho jaderného programu, ale zároveň ohrožují samotnou integritu globálního systému jaderných kontrolních mechanismů,“ uvedly ve společném prohlášení před Radou IAEA čtyři západní mocnosti – Spojené království, Francie, Německo a Spojené státy.
Íránský velvyslanec při IAEA Reza Najafi tehdy prohlásil, že rezoluce klade na Írán „přehnané požadavky“, zatímco přehlíží „základní příčiny současné situace“.
Najafi zároveň argumentoval, že jaderní inspektoři měli k bombardovaným zařízením přístup již před loňskými americko-izraelskými údery, a proto je požadavek rezoluce na obnovení inspekcí chybný a představuje „zastírání vojenské agrese“ ze strany Izraele a Spojených států.
Baghaei během brífinku 23. června ocenil Rusko, Čínu a Niger za hlasování proti rezoluci. Poděkoval také zemím, které se zdržely hlasování, protože podle jeho slov odmítly podpořit to, co označil za politickou iniciativu.
Dodal, že Teherán je „hluboce zklamán“ několika blíže nespecifikovanými zeměmi regionu, které pro rezoluci hlasovaly.
„Viděli jsme, jak reagují, když poblíž některého z jejich vlastních jaderných zařízení vybuchne byť jen malá petarda,“ podotkl. „Takový dvojí metr je proto naprosto nepřijatelný.“
–ete–
