Evropská unie poprvé hostila v Bruselu představitele afghánské vlády Talibanu, což je krok, o němž aktivisté za lidská práva a evropští politici říkají, že legitimizuje islamistický režim. Mělo jít o jednání na technické úrovni s afghánskými „de facto úřady“ byla nezbytná kvůli deportacím afghánských státních příslušníků, kteří jsou nebezpeční nebo spáchali trestné činy.
EU a jejích 27 členských států neuznaly režim Talibanu jako legitimní vládu od jeho návratu k moci před pěti lety.
„Úřady Komise a Švédsko dnes v Bruselu spolupředsedaly jednání na technické úrovni se zástupci de facto orgánů Afghánistánu odpovědnými za návraty a zpětné přebírání osob,“ uvedl 23. června mluvčí Evropské komise.
Den předtím, 22. června, sdělil mluvčí Komise Markus Lammert novinářům, že členské státy „hledají způsoby, jak vracet osoby, které spáchaly závažné trestné činy a které mohou představovat bezpečnostní hrozbu. Právě na tuto iniciativu nyní Komise navazuje.“
Mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Abdul Qahar Balkhi uvedl, že program jednání zahrnoval možné konzulární zastoupení v EU, obnovení konzulárních služeb pro afghánské občany v členských státech bloku a „potřebu opatření k budování důvěry“.
Podle Balkhiho jednání vzbudilo „naději na vytvoření pozitivní dynamiky k ochraně konzulárních práv Afghánců žijících v zahraničí“.
Belgické ministerstvo zahraničí vydalo víza, která pěti zástupcům afghánské vlády umožnila účast na jednání v Bruselu, jejich pobyt však omezilo na jediný den a pouze na belgické území. Návštěvníkům tak nebyl umožněn volný pohyb v schengenském prostoru napříč desítkami dalších evropských zemí.
Kritika
Taliban poprvé dobyl Kábul v roce 1996, ale v listopadu 2001 byl svržen silami vedenými Spojenými státy, které po útocích z 11. září zasáhly s cílem dopadnout Usámu bin Ládina a jeho síť al-Káida, jež využívala Afghánistán jako svou základnu.
V srpnu 2021 Kábul znovu padl do rukou Talibanu, čtyři měsíce poté, co americký prezident Joe Biden oznámil, že do 11. září 2021 stáhne všechny americké vojáky.
Od svého návratu k moci prosazuje Taliban právo šaría a omezuje práva obyvatel. Mimo jiné zabránil ženám v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, zakázal dívkám vzdělávání nad rámec základní školy a nařídil ženám zahalovat si na veřejnosti obličej.
Hannah Neumannová, poslankyně Evropského parlamentu za německou stranu Zelených, řekla, že představitelé Talibanu by neměli být zváni do Bruselu.
„To znamená ustupování vydírání a normalizaci,“ napsala na síti X.
Neumannová na sociální síti sdílela společný dopis odsuzující návštěvu, který podepsaly desítky dalších poslanců Evropského parlamentu, národních politiků z evropských zemí a aktivistů za lidská práva.
„Taková setkání nejsou pouhými technickými jednáními,“ stojí v dopise.
„Každé pozvání, každé vízum a každé oficiální jednání poskytuje Talibanu to, o co usiluje od převzetí moci: politickou legitimitu a mezinárodní uznání. Taliban by návštěvu Bruselu prezentoval jako důkaz, že Evropa normalizuje vztahy, a to navzdory naprosté absenci pokroku v plnění podmínek, které sama EU stanovila.“
Signatáři vyzvali Brusel, aby nezval představitele Talibanu do Bruselu ani do jiných evropských metropolí na jakákoli diplomatická či politická jednání a aby „upřednostnil spolupráci s afghánskou občanskou společností, obránkyněmi lidských práv žen a oběťmi pronásledování ze strany Talibanu“.
Některé země již vztahy s Talibanem v Afghánistánu normalizovaly, včetně Ruska.
Tajemník ruské Bezpečnostní rady Sergei Shoigu 14. května uvedl, že Moskva buduje s vedením afghánského Talibanu „plnohodnotné partnerství“, které zahrnuje politické i bezpečnostní kontakty.
Rusko se loni stalo první zemí, která formálně uznala vládu Talibanu poté, co hnutí převzalo moc v srpnu 2021.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
