Litevský prezident naznačil, že jeho vláda disponuje zpravodajskými informacemi, které nasvědčují tomu, že by Rusko mohlo plánovat útoky na kritickou infrastrukturu. Potvrdil tak mediální zprávy z posledních týdnů, podle nichž by se terčem mohlo stát Polsko a pobaltské státy. Rusko obvinění odmítá.
Prezident Gitanas Nausėda v rozhovoru pro agenturu BNS z 15. července řekl, že bezpečnost dopravní a energetické infrastruktury byla preventivně zpřísněna.
„Nemohu popřít, že takové informace máme a že hovoříme o kinetických operacích – nikoli rozsáhlých, ale přesto cílených kinetických operacích, které by s velkou pravděpodobností mohly být zaměřeny na objekty kritické infrastruktury,“ sdělil agentuře BNS.
Podle Nausėdy litevské zpravodajské služby nevědí přesně, které cíle mají být napadeny ani kdy by se tak mohlo stát. Mají pouze informace, že takové útoky jsou plánovány.
Litva je členem NATO na nejvýchodnějším křídle aliance a sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí i s běloruským spojencem Moskvy.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zvýšila Litva výdaje na obranu z 2,47 procenta hrubého domácího produktu na 4 procenta. Podle odhadů NATO ji předstihuje pouze Polsko, které loni na obranu vynaložilo 4,48 procenta HDP.
Moskva hovoří o „šíření strachu“
Kreml Nausėdova tvrzení odmítl.
„Jde o další vlnu šíření strachu, jejímž cílem je pokračovat ve vymývání mozků obyvatelstvu a připravovat veřejnost na další militarizaci,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Peskov obvinil Litvu i další pobaltské státy z toho, že využívají obavy z údajné ruské hrozby k posílení přítomnosti jednotek NATO v regionu.
„K tomu potřebují vytvořit obraz nepřítele v jiné zemi, v tomto případě v naší, a pod touto záminkou, jak říkáme, pokračovat v rozmísťování vojenské infrastruktury NATO ve všech jejích podobách napříč pobaltskými státy,“ konstatoval mluvčí.
Moskva už 5. července odmítla mediální zprávy, podle nichž plánuje útok na Polsko, které je stejně jako pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva členem NATO. Peskov je tehdy označil za „hororové historky“.
Polský premiér Donald Tusk 3. července oznámil, že Varšava se intenzivně připravuje na různé bezpečnostní scénáře a že polské hodnocení vychází také ze zpravodajských informací spojenců.
NATO uvedlo, že Rusko by mohlo zahájit rozsáhlý útok na území členských států již v roce 2029, pokud bude pokračovat ve svém zbrojním úsilí. Moskva popírá, že by něco takového plánovala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v únoru prohlásil, že Moskva nemá zájem zahájit vojenský útok proti Evropě, ale odpoví, pokud evropské síly zaútočí na Rusko.
„A pokud by Evropa své hrozby příprav na válku proti nám uskutečnila a zahájila útok proti Ruské federaci, pak, jak řekl [prezident Vladimir Putin], z naší strany nepůjde o speciální vojenskou operaci, ale o plnohodnotnou vojenskou odpověď s využitím všech dostupných vojenských prostředků v souladu s příslušnými doktrinálními dokumenty,“ citovala tehdy Lavrova agentura TASS.
Východní křídlo NATO
NATO se snaží posílit bezpečnost svého východního křídla kvůli obavám z možné ruské agrese.
Minulý měsíc aliance oficiálně přidělila pobaltskému regionu velitelství, které bude řídit německo-nizozemská koalice.
Jednotky NATO v pobaltských státech – Estonsku, Lotyšsku a Litvě – a v severním Polsku dosud podléhaly Mnohonárodnímu sboru Severovýchod, jehož velitelství sídlí ve Štětíně.
Německé a nizozemské ministerstvo obrany v květnu oznámily, že převezmou velení nového druhého mnohonárodního velitelství pod 1. německo-nizozemským sborem se sídlem v německém Münsteru. Nové velitelství převzalo odpovědnost za oblast Estonska a Lotyšska.
Jižnější Rumunsko uvedlo, že společně se spojenci posílí protivzdušnou obranu podél rumunské části východního křídla NATO poté, co v květnu do jeho vzdušného prostoru vnikl ruský dron, který narazil do obytného domu a zranil dva lidi.
–ete–
