K efektivnímu zvládnutí úkolů na každodenním seznamu nepotřebujete žádný složitý systém.
Musím přiznat, že hledáním dokonalého systému produktivity jsem strávil více času, než by mi bylo milé. Velká část tohoto úsilí byla ve skutečnosti jen dobře maskovanou formou prokrastinace, která mi umožňovala vyhýbat se obtížnější a nepřehlednější práci, již jsem měl skutečně dělat.
A výsledek veškerého mého snažení? Upřímně řečeno, nic moc.
Každý systém, který jsem vyzkoušel, nějakou dobu fungoval, ale nakonec postupně vyšuměl. Dočasné zlepšení, jež nový přístup přinesl, většinou zcela vymazal nevyhnutelný návrat do reality – spolu s pocitem viny, že jsem nedokázal dodržet vlastní plán.
Zřejmě patřím k lidem, kteří musejí nejprve vyzkoušet všechno ostatní, než dokážou přijmout jednoduchý přístup. Podívám-li se na to z té lepší stránky, každý můj současný názor na produktivitu byl těžce vydobytý a ukovaný neúspěchy. Má pro mě proto význam, jaký by pouhé přečtení knihy nikdy mít nemohlo.
Cesta plná pokusů mi přinesla mnoho ponaučení. Doufám, že některá z nich budou inspirací i pro vás.
4 tipy pro produktivní den
Přestože mi konkrétní systémy jiných lidí obvykle dlouho nevydržely, byly pro mě trvalým zdrojem inspirace a motivace. Doufám, že podobně poslouží i následující úvahy o tom, jak prožít jednoduchý a produktivní den bez složitého systému.
1. Rozhodněte se už večer
Jedna z nejstarších a nejspolehlivějších zásad produktivity zní prostě: mějte plán. Improvizace může být vzrušující, ale jen zřídka vede k nejlepšímu využití času. Rozhodování nemusí trvat dlouho. Stačí, když na konci každého pracovního dne věnujete pět minut výběru tří věcí, kterým se chcete následující den věnovat přednostně. Už to vám zajistí značný náskok.
2. Začněte tím nejtěžším
Na začátku dne míváte zpravidla nejvíce energie. Ještě důležitější však je, že motivace, s níž se pustíte do práce, ovlivní vaše rozpoložení po celý zbytek dne. Když se například rozhodnu začít zvolna a nejprve si projdu oblíbené blogy a internetové stránky, naladí mě to na odpočinkový režim. Veškerá další práce mi potom připadá ještě obtížnější. Když se naopak do práce pustím naplno a začnu nejtěžším úkolem, dodá mi to energii na celý den.
3. Nechte nudu, ať vykoná svou práci
Velká část našich problémů s produktivitou v éře chytrých telefonů pramení z toho, že si nedovolujeme nudit se. To má dva důsledky. Prvním je skutečnost, že nuda bývala v minulosti dobrým podnětem k tomu, abychom udělali něco užitečného. Když se člověk nudil, našel si nějakou činnost, protože jen tak sedět a nic nedělat bylo zkrátka nudné. Dnes už se nudit nemusíme, protože zábavu máme neustále na dosah jediného kliknutí. Druhým problémem je, že se posunula naše výchozí úroveň. Zatímco dříve jí byla nuda, dnes je jí zábava. V porovnání s tím, čím příjemným bychom se mohli zabývat, proto většina práce působí obzvlášť nezáživně. Neznamená to, že bychom se neměli nikdy bavit. Měli bychom si však dávat pozor, abychom mozku po celý den nepodávali malé dávky dopaminových podnětů, až pro nás všechno ostatní ztratí přitažlivost.
4. Snižte laťku a zvykněte si na nepohodlí
Jednou z největších překážek mé osobní produktivity je určitá forma perfekcionismu, která mi brání vůbec začít. Nejsem ten typ perfekcionisty, který se do něčeho pustí a nepřestane, dokud to není dokonalé. Patřím spíše k lidem, kteří si v hlavě vytvoří dokonalou představu, ale nikdy nezačnou, protože skutečnost nemůže tomuto ideálu dostát. Práce v reálném světě je vždy trochu chaotická a nedokonalá a vyžaduje obtížné kompromisy. Pro lidi, jako jsem já, je to nepříjemné. Je třeba současně snížit laťku toho, co považujete za přijatelný výsledek, a naučit se snášet pocit, že práce ještě není dokonalá. Jedinou cestou k dobré, nebo dokonce vynikající práci je vzdát se představy práce bezchybné.
Společenská představa produktivity je silně spojena s ekonomickým výkonem. Na úrovni celé společnosti může být takový pohled užitečný, pro lidskou duši však může být zhoubný. Vede nás k tomu, abychom sami sebe vnímali jako stroje, které musejí pracovat rychleji nebo déle, aby vydělaly více peněz.
Na produktivitu se lze a také bychom se měli dívat v lidštějším měřítku. Jde o vědomý způsob života, ochotu čelit vlastním obavám a nepohodlí a schopnost přizpůsobovat svá očekávání skutečnosti.
Když k těmto věcem přistoupíte uvážlivě, můžete prožít příjemný, jednoduchý a produktivní den, aniž byste se nechali semlít kulturou neustálého výkonu.
–ete–
