Každé zvýšení souhrnného podílu vysoce průmyslově zpracovaných potravin ve stravě o 10 procent souviselo s téměř dvouprocentním zmenšením podkorových oblastí mozku.
Každých 10 procent denního kalorického příjmu dětí pocházejících z kuřecích nuget, slazených cereálií a balených pochutin souvisí podle nové studie s měřitelným zmenšením částí mozku spojených s emocemi a motivací – a to ještě před jejich prvním dnem v mateřské škole.
Výzkumníci z dětské nemocniceChildren’s Hospital Los Angeles sledovali 144 dětí latinskoamerického původu od kojeneckého věku do šesti let. Jejich příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF) měřili v 6, 12, 24 a 72 měsících a v šesti letech jim pomocí magnetické rezonance vyšetřili mozek.
Zjistili, že každé zvýšení souhrnného podílu UPF ve stravě o 10 procent souviselo s téměř dvouprocentním zmenšením podkorových oblastí mozku, včetně amygdaly a thalamu, které se podílejí na řízení systému odměny, emocí a motivace.
Pokud se jídelníček dítěte změní výrazněji – například jsou-li zpracovanými pochutinami nahrazeny potraviny tvořící 30 nebo 40 procent jeho stravy –, předpokládaný úbytek objemu mozku může být exponenciálně vyšší.
Ve výsledcích testů jazykových schopností, motoriky, paměti, rychlosti zpracování informací a pozornosti se u dětí žádné měřitelné rozdíly neprojevily, přestože se měnila struktura jejich mozku. Studie zveřejněná v časopise The American Journal of Clinical Nutrition je observační, což znamená, že dokládá souvislost, nikoli to, že by vysoce průmyslově zpracované potraviny tyto strukturální změny přímo způsobovaly. Sami výzkumníci na toto rozlišení pečlivě upozorňují.
„I když se neprojevily rozdíly v kognitivních schopnostech, pozorujeme měřitelné změny ve struktuře mozku,“ uvedl v prohlášení hlavní autor studie Michael I. Goran, ředitel programu pro výživu a obezitu v Children’s Hospital Los Angeles.
Podle něj může strava dětí v raném věku „utvářet vývoj mozku způsoby, jimž teprve začínáme rozumět“.
„[Tento výzkum] dále potvrzuje něco, co víme již dlouho: výživa hraje důležitou úlohu v tělesném růstu dětí, vývoji jejich mozku, učení i celkovém zdraví,“ sdělila Epoch Times registrovaná nutriční terapeutka a profesorka na katedře výživy Lékařské fakulty Case Western Reserve University Lindsay Maloneová, která se na studii nepodílela.
Batolata a děti školního věku dnes získávají více než 60 procent svého denního kalorického příjmu z vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Ve Spojených státech pochází u dětí ve věku od jednoho do pěti let z těchto výrobků více než polovina jejich energetického příjmu. Odborníci dlouhodobě varují, že UPF zvyšují u dětí riziko cukrovky, obezity a srdečních onemocnění v pozdějším věku. Tento výzkum k tomu přidává nový rozměr, neboť poukazuje na možný vliv na samotný vývoj mozku.
Co se považuje za vysoce průmyslově zpracovanou potravinu
Vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou průmyslové výrobky z rafinovaných surovin a přídatných látek, jejichž účelem je zajistit pohodlnou konzumaci a dlouhou trvanlivost. Zpravidla obsahují jen málo celistvých potravin, případně žádné, a často se do nich přidávají sladidla, aromata, emulgátory nebo jiné látky upravující jejich vzhled, chuť či konzistenci. Mezi běžné příklady patří některá jídla rychlého občerstvení, mražené hotové pokrmy, průmyslově vyráběné pečivo a cukrářské výrobky, masné výrobky a mléčné výrobky.
Rané dětství je vzhledem k vysoké neuroplasticitě – schopnosti mozku reorganizovat nervová spojení – považováno za rozhodující období jeho vývoje. Kvalita stravy v této době může podle výzkumníků ovlivňovat vývoj nervové soustavy.
Diana Cusaová, registrovaná nutriční terapeutka a certifikovaná specialistka na péči a vzdělávání v oblasti diabetu ze společnosti Northwell Health v New Yorku, která se na studii nepodílela, uvedla, že pro podporu vývoje mozku a kognitivních funkcí je důležitá strava bohatá na živiny.
To znamená zajistit dětem dostatek omega-3 mastných kyselin, železa, cholinu, vitaminů skupiny B a antioxidantů.
Nová zjištění navazují na předchozí studie u dospělých, které spojovaly vyšší příjem UPF s menším objemem mozku a zhoršením kognitivních funkcí, včetně pozornosti a paměti. Tyto výsledky přiměly vědce, aby zkoumali, zda k podobným účinkům dochází také u dětí.
Goran uvedl, že k pochopení mechanismů stojících za změnami, které jeho tým pozoroval, je zapotřebí další výzkum.
„O tom, jak působení stravy v raném věku ovlivňuje vyvíjející se mozek, se toho stále musíme mnoho naučit,“ řekl. „Odhalení základních mechanismů bude důležité pro pochopení toho, co tato zjištění znamenají pro dlouhodobé zdraví.“
Výzkumný tým chce nyní zjistit, která vývojová období mohou být na složení stravy nejcitlivější, a prozkoumat související biologické procesy.
UPF mohou vést ke změnám ve struktuře mozku tím, že v důležitých obdobích růstu vyvolávají zánět a nedostatek živin. Když vědci hovoří o „zmenšování“ mozku, nemají tím na mysli, že mozkové buňky okamžitě odumírají. Znamená to spíše, že jsou buňky v některých hlubokých oblastech mozku méně hustě uspořádány, existuje mezi nimi méně spojení a mění se jejich vnitřní prostředí.
Jak mohou rodiče omezit UPF
Podle Cusaové jsou změny nejúčinnější tehdy, když rodiče jdou dětem příkladem. Omezení těchto potravin navíc prospívá celé rodině, nejen dětem. Nabídla následující praktická doporučení:
- Vařte častěji doma: Upřednostňujte celistvé, průmyslově nezpracované suroviny, jako jsou ovoce, zelenina, obiloviny, zdroje bílkovin a mléčné výrobky.
- Zapojte děti do přípravy jídla: Nechte je podílet se na nakupování, přípravě pokrmů i samotném vaření.
- Nakupujte promyšleně: Vybírejte především v okrajových částech supermarketu, kde se zpravidla nachází většina nejméně zpracovaných potravin. Čtěte složení výrobků a hledejte krátké seznamy se známými přísadami.
- Kontrolujte seznam přísad: Vyhýbejte se výrobkům obsahujícím glukózo-fruktózový sirup, kukuřičný sirup, přidané cukry, částečně ztužené oleje (transmastné kyseliny), umělá barviva, aromata a sladidla či velké množství obtížně vyslovitelných chemických přísad.
- Připravujte svačiny předem: Volte například plátky jablka s arašídovým máslem, mrkev s hummusem, vejce uvařená natvrdo, sýr s celozrnnými krekry, bílý jogurt s bobulovým ovocem nebo ořechy.
- Jako hlavní nápoj volte vodu: Voda by měla být základním nápojem a slazené nápoje by se měly omezit.
Maloneová zdůraznila, že to neznamená, že by rodiče měli usilovat o naprostou dokonalost.
„Většina dětí bude někdy jíst vysoce průmyslově zpracované potraviny,“ řekla. „A to je v pořádku.“
Rodiny také povzbudila, aby se zaměřily na dlouhodobou pravidelnost.
„Pokud většina jídel obsahuje ovoce, zeleninu, kvalitní zdroje bílkovin, celozrnné obiloviny a zdravé tuky,“ uvedla Maloneová, „budujete pro vývoj svého dítěte pevný výživový základ a současně ponecháváte prostor pro narozeninový dort, večer s pizzou i další oblíbená jídla.“
–ete–
