Dívky, které dodržují protizánětlivou stravu, mohou začít menstruovat později – což by v dospělosti mohlo snížit riziko cukrovky, obezity i rakoviny prsu.
Podle nové studie mohou dívky, které se v dětství stravují zdravě – bez ohledu na tělesnou hmotnost – začít první menstruaci v pozdějším věku než ty, které konzumují méně zdravá jídla.
Výsledky naznačují, že na načasování menstruačního cyklu má větší vliv složení stravy a její případný zánětlivý potenciál než tělesná výška nebo index tělesné hmotnosti.
Studie Washingtonské univerzity je první, která zkoumá souvislost mezi konkrétními typy stravy a věkem, kdy dívky začínají menstruovat.
Nedávné výzkumy ukazují, že se nástup menstruace u dívek posouvá do stále nižšího věku – počet těch, které začnou menstruovat před devátým rokem, se více než zdvojnásobil.
Zánět jako klíčový faktor
Výzkumníci hodnotili stravu více než 7 500 dívek ve věku 9 až 14 let pomocí dotazníků a zkoumali, zda je jejich jídelníček zdravý, nebo spíše podporuje zánět v těle.
Dívky, jejichž strava patřila mezi 20 % nejzdravějších (podle nejvyššího skóre na tzv. Indexu alternativního zdravého stravování – AHEI), měly o 8 % nižší pravděpodobnost, že začnou menstruovat v následujícím měsíci, než dívky s nejnižším skóre.
Naopak dívky, jejichž strava patřila mezi 20 % nejvíce prozánětlivých (podle skóre Empirického vzorce dietního zánětu – EDIP), měly o 15 % vyšší pravděpodobnost nástupu menstruace v následujícím měsíci oproti těm, jejichž jídelníček měl nejnižší zánětlivý potenciál.
Index AHEI přiděluje více bodů potravinám považovaným za zdravé – jako jsou zelenina, luštěniny a celozrnné obiloviny – a méně bodů jídlům, jako je červené a průmyslově zpracované maso, potraviny s transmastnými kyselinami a vysokým obsahem soli. Index EDIP naopak hodnotí stravu podle její schopnosti vyvolávat zánět v těle. Mezi potraviny s vyšším zánětlivým účinkem patří červené a zpracované maso, vnitřnosti, rafinované obiloviny a nápoje s vysokou energetickou hodnotou.
Nástup menstruace v mladším věku je spojen s potenciálně vyšším rizikem některých zdravotních obtíží v pozdějším věku – včetně cukrovky, obezity, rakoviny prsu a kardiovaskulárních onemocnění.
„Zjistili jsme, že tyto dva výživové vzorce souvisí s věkem nástupu menstruace – zdravější strava byla spojena s jejím pozdějším začátkem,“ uvedla hlavní autorka studie Holly Harrisová, odborná asistentka ve Fred Hutchinson Cancer Center v Seattlu.
Co činí tuto studii obzvlášť významnou, je skutečnost, že dané souvislosti byly nezávislé na indexu tělesné hmotnosti a výšce dívek – tedy faktorech, které se dříve považovaly za hlavní ukazatele dřívější menstruace. Výsledky tak naznačují, že složení stravy a její zánětlivý potenciál mohou hrát důležitější roli, než se dosud předpokládalo.
Obecně platí, že konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, tučných ryb, ořechů a luštěnin (bohatých na vícenenasycené mastné kyseliny) při současném omezení červeného a zpracovaného masa, rafinovaných obilovin, slazených nápojů a přidané soli „prospívá všem bez ohledu na věk“, uvedla Harrisová.
„Myslím, že naše zjištění poukazují na nutnost zajistit všem dětem a dospívajícím přístup ke zdravým variantám jídel a na důležitost toho, aby školní snídaně a obědy vycházely z doporučení podložených výzkumem,“ zdůraznila s tím, že toto období vývoje může být „klíčové“ pro prevenci chronických onemocnění.
Výzkumníci zároveň upozornili na omezení studie, zejména na spoléhání se na dotazníková data, která mohou být zatížena nepřesností. Kvůli tomu nebylo možné přímo zohlednit vliv tělesného tuku.
V budoucnu plánují dále zkoumat, jak strava a tělesná konstituce v dětství a adolescenci souvisejí s charakteristikami menstruačního cyklu v dospělosti.
Jak pomoci dětem vytvořit zdravé stravovací návyky
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak mohou rodiče podpořit své dcery ve zdravém stravování, je zapojit je do celého procesu „od začátku až do konce“, uvedla pro Epoch Times nutriční terapeutka Jennifer Pallianová ze společnosti Foodess.
„Může to znamenat, že pomohou zasadit pár rostlin na zahradě, vyberou ovoce a zeleninu v obchodě nebo zamíchají suroviny v kuchyni,“ říká. „Když se děti podílejí na pěstování nebo přípravě jídla, častěji ho s chutí ochutnají.“
Pallianová zdůrazňuje, že děti se učí více pozorováním než přímým poučováním. „Společná jídla, při nichž děti vidí rodiče a sourozence jíst pestrou škálu zdravých potravin, mají obrovský vliv,“ dodává.
Mezi další praktické strategie patří:
- vytvořit doma prostředí, kde jsou výživné potraviny dobře viditelné a snadno dostupné,
- podávat jídlo atraktivně – barevně a nápaditě,
- zavést pravidelný režim jídel,
- podporovat samostatnost dětí při rozhodování o jídle a vyhnout se přehnaně omezujícím pravidlům.
Děti by si měly moci samy nandávat porce a spolurozhodovat o jídle – to jim pomáhá vytvořit si zdravý vztah k jídlu. Rodiče by se naopak měli vyvarovat přehnané kontroly, varuje Pallianová. „Takový přístup má často opačný účinek – vede k vybíravosti nebo mocenským bojům.“
–ete–
