Nejvíce postiženi byli chlapci a afroamerické děti, ukazuje nová studie téměř 1 100 dětí.
Děti, jejichž matky byly během těhotenství vystaveny určitým syntetickým látkám, mají v dospívání častěji zvýšený krevní tlak. Upozorňuje na to nová studie, která zkoumala téměř 1 100 dětí.
Tzv. „věčné chemikálie“ (angl. forever chemicals) jsou perzistentní organické látky, které se v přírodě i v lidském těle hromadí, protože se jen velmi obtížně rozkládají. Odborníci varují, že tyto látky jsou dnes prakticky všudypřítomné – většina lidí je přijímá prostřednictvím potravin, vody a běžných domácích produktů.
Studie přináší důkazy o tom, že prenatální expozice některým z těchto chemických sloučenin, například perfluoralkylovaným a polyfluoralkylovaným látkám (PFAS), může mít dlouhodobé dopady na kardiovaskulární zdraví dětí. Nejvýraznější nárůst krevního tlaku byl zaznamenán u chlapců a dětí afroamerického původu.
Výzkumníci zjistili, že vyšší hladiny některých perfluoralkylových a polyfluoralkylových látek (PFAS) v krvi matek po porodu souvisely se zvýšeným krevním tlakem u jejich dětí v období dospívání. Když se hladiny tří konkrétních typů PFAS zdvojnásobily, odpovídající percentil krevního tlaku u dospívajících se zvýšil o 1 až 3 percentilové body.
„Vysoký krevní tlak u dospívajících je častější, než si většina lidí uvědomuje,“ uvedl pro Epoch Times Akshaya Srikanth Bhagavathula, docent epidemiologie na Severodakotské státní univerzitě, který se na studii nepodílel. „Ve Spojených státech má v současnosti zvýšený nebo vysoký tlak přibližně každý sedmý teenager.“ Podle něj se výskyt tohoto problému v posledních dvaceti letech zvyšuje. „Za tímto trendem nestojí jen životní styl, ale také stres, působení chemických látek z okolního prostředí a širší společenské faktory,“ dodal.
Nejvíce ohroženi jsou chlapci a děti afroamerického původu
Studie zveřejněná v časopise Journal of the American Heart Association se zaměřila na látky PFAS běžně používané v produktech, jako je nepřilnavé kuchyňské nádobí, textilie odolné vůči skvrnám, obaly na potraviny nebo osobní hygienické potřeby. Výsledky poukazují na výrazné rozdíly v tom, koho tyto látky postihují nejvíce.
Výzkumníci zjistili, že při zdvojnásobení hladin kyseliny perfluorodekanové, perfluorononanové a perfluorundekanové v krvi matek docházelo u dospívajících ve věku 13 až 18 let k nárůstu systolického krevního tlaku o 1,4 až 2,8 percentilového bodu a diastolického o 1,2 až 2,5 bodu.
Zvýšené riziko se nejvíce projevilo u chlapců a dětí narozených nehisponánským afroamerickým matkám – při dvojnásobné expozici PFAS se u těchto skupin riziko zvýšeného krevního tlaku zvýšilo o 6 až 8 procent. U chlapců se tyto účinky začaly projevovat až po třináctém roce věku, zatímco u dívek podobný trend zaznamenán nebyl.
Dřívější výzkumy naznačují, že chlapci mohou být vůči toxickým látkám citlivější kvůli pomalejšímu vylučování toxinů z organismu a vyšší míře jejich ukládání v těle.
Nejnovější výzkum vycházel z dlouhodobé studie Boston Birth Cohort, v jejímž rámci bylo sledováno 1 094 dětí po dobu v průměru 12 let. Vědci analyzovali více než 13 000 měření krevního tlaku provedených při běžných pediatrických kontrolách mezi červencem 2001 a únorem 2024.
Výzkumný tým zjistil, že PFAS mohou nepříznivě ovlivňovat krevní tlak narušením signálních drah, vyvoláváním oxidačního stresu, změnami metabolismu tuků a cukrů a zvyšováním zadržování vody a sodíku v těle.
„Vysoký krevní tlak v dospívání je raným signálem poškození endotelových buněk, tedy tenké vrstvy vystýlající cévy,“ uvedl Bhagavathula. „Znamená zvýšenou zátěž pro srdce a cévy už v mladém věku, což zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice a poškození ledvin v pozdějších letech.“ Upozornil také, že zvýšený tlak v adolescenci často přetrvává i do dospělosti.
„Naše studie ukazuje, že prenatální expozice PFAS je spojena s vyšším krevním tlakem v pozdějším dětství, zejména během dospívání,“ uvedl v tiskovém prohlášení hlavní autor studie Zeyu Li, doktorand na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. Podle něj výsledky naznačují, že tyto tzv. věčné chemikálie mohou mít dlouhodobé a potenciálně škodlivé účinky, které se projeví až po mnoha letech od narození.
Rozšířená expozice a nutnost systémových opatření
Je také dobře známo, že chemikálie PFAS mohou narušovat hormonální rovnováhu a zasahovat do normálního vývoje v období dospívání.
Podle doktora Justina Zachariaha, docenta dětské kardiologie na Baylor College of Medicine, který se na studii nepodílel, je vyšší riziko kontaminace PFAS u trvanlivých a balených potravin než u čerstvých, dobře omytých surovin. Dospělým doporučuje filtrovat vodu, obměnit kuchyňské náčiní a oděvy a požaduje srozumitelnější označování výrobků, aby se spotřebitelé mohli lépe rozhodovat.
Výzkumníci zároveň zdůraznili, že klíčové je snížit expozici těmto látkám už během těhotenství.
„Omezení vystavení PFAS – zejména během těhotenství a v dětství – vyžaduje opatření na úrovni veřejné politiky. Je nutné postupně ukončit jejich používání v průmyslové výrobě a spotřebitelských produktech a zároveň posílit monitorování a regulaci obsahu PFAS v systémech zásobování pitnou vodou,“ uvedl v tiskovém prohlášení vedoucí autor studie Mingyu Zhang, odborný asistent v nemocnici Beth Israel Deaconess Medical Center a na Harvard Medical School.
Současně ale upozornil, že individuální opatření nemusí být dostatečná.
„Silnější účinky u chlapců a u dětí narozených afroamerickým matkám ukazují, že environmentální rizika často nejvíce dopadají na již tak zranitelné skupiny,“ uvedl Bhagavathula. „Potřebujeme lepší politiku, která sníží expozici PFAS během těhotenství, a je důležité tuto oblast dále sledovat z dlouhodobého hlediska. To není něco, co by rodiny mohly vyřešit samy.“
Studie měla i některá omezení – expozice PFAS byla měřena pouze z jednoho krevního vzorku odebraného krátce po porodu a během dospívání bylo k dispozici méně měření krevního tlaku než v dětství.
Navzdory těmto omezením Bhagavathula studii označil za „silnou a velmi aktuální“. Podle něj přináší důležitý důkaz o spojitosti mezi prenatální expozicí PFAS a zvýšeným krevním tlakem v období dospívání a zároveň upozorňuje na nepřiměřené zatížení zranitelných skupin populace.
–ete–
