Pro mnoho žáků je škola jediným místem, kde se setkávají s pohybovými aktivitami. Pohyb má velmi příznivý dopad na vztahy ve škole, duševní zdraví, vzdělávání i výsledky žáků. Novinářům to dnes při příležitosti představení metodiky i příkladů inspirace, které mohou školy využívat pro podporu pohybu žáků, řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jedná se i o pohyb za celý den ve škole, tedy třeba o přestávkách, nejen v hodinách tělesné výchovy či kroužcích. Škol, které by v podpoře pohybu mohly být příkladem pro ostatní, je podle něj asi desetina. Jedná se o školy z různých prostředí, mají různé podmínky.
Z průzkumu, který Česká školní inspekce dělala před dvěma lety vyplývá, že 10 až 15 procent dětí je ve všech pohybových schopnostech v rizikové úrovni, uvedl Zatloukal. To má negativní dopad na jejich fyzické a duševní zdraví, nejsou například schopní vyjít po schodech, řekl.
„Pohybové aktivity jsou efektivním opatřením pro to, abychom snižovali ten nepříznivý vliv toho rodinného zázemí a ty děti významně podpořili, což má potom dopad právě na ty jejich vzdělávací úspěchy,“ uvedl dnes Zatloukal. Jestli školy mají například sportovní areál či tělocvičnu, je důležité, ale ne úplně nezbytné, řekl. Je to podle něj i o kreativitě pedagogů.
V nové metodice k podpoře pohybu jsou podle tajemníka ministerstva Ondřeje Andryse snadno pochopitelné aktivity. Školy mohou pohybu žáků pomoci například aktivními přestávkami, podporou chůze či jízdy na kole do školy či zapojováním pohybových aktivit do výuky různých předmětů. Každá škola má podmínky k tomu, aby se žáci hýbali, jde o nastavení myšlení, uvedl Andrys.
Situace škol je podle Zatloukala hodně podmíněná socioekonomickým statutem v jejich regionech. „Proto také nejvyšší podíl žáků, kteří jsou v té rizikové úrovni, je v Ústeckém, Karlovarském kraji,“ řekl. Jedná se i o některé okresy Středočeského kraje či oblasti bývalých Sudet, uvedl. V těchto územích mají podle něj školy velký potenciál situaci změnit. Pohyb je podle Zatloukala důležitý i v mateřské škole, i těm se metodika věnuje.
Úkolem tělocviku je podle Zatloukala ukázat dětem různé sporty a možnosti pohybu, aby je například něco nadchlo a věnovaly se tomu dál. Na tělesné výchově se žáci věnují několika málo sportům, což podle Zatloukala souvisí s tím, že je zhruba polovina hodin tělocviku takzvaně neaprobovaná, tedy s učiteli, kteří tento předmět nevystudovali.
Například v 2. ZŠ Dobříš podporují pohyb žáků například pomocí sportovních kurzů, uvedl Michal Ciboch. Kurzy se zaměřují i na vzdělávání v dalších oblastech, například v zeměpisu či přírodopisu. Ciboch se snaží motivovat děti k pohybu i při výuce informatiky, dělá s nimi například průzkum toho, kolik času tráví u počítače, či se nimi protahuje.
