Podle výsledků výzkumu nizozemské lingvistky Lynn Eekhofové posiluje pravidelné čtení příběhů mezilidské dovednosti, například pocit empatie, a to jak u dětí, tak u dospělých. Jediná kniha však nepomáhá, naopak.
Nezáleží na tom, zda s někým mluvíte, čtete knihu nebo novinovou zprávu: Ve všech těchto případech by čtenář měl být schopen vcítit se do druhé osoby. Jedině tak lze pochopit, co si druhá osoba myslí a co cítí, vysvětluje lingvistka Lynn Eekhofová z nizozemské Radboudovy univerzity.
Tato vlastnost je známá jako sociálně kognitivní schopnost. Kromě empatie zahrnuje také schopnost „číst“ myšlenky druhých. Podle lingvistky lze právě toto trénovat zvýšeným a častějším čtením. Pokračovala:
„Ačkoli v příbězích obvykle vystupují lidé, kteří nejsou skuteční nebo které nevidíte, všichni čtenáři s největší pravděpodobností používají stejné schopnosti, aby tyto postavy pochopili.“
Trénujte empatii stejně jako kliky
Aby Eekhofová prozkoumala souvislost mezi čtením příběhů a sociálně kognitivními dovednostmi, nechala stovky testovaných osob číst různé příběhy. Během této doby Eekhofová pozoroval reakce čtenářů a zaznamenávala je. Zaznamenávány byly také pohyby očí.
„To ukázalo, že mezi sociálním poznáváním a příběhy existuje vzájemně se posilující vztah. Jelikož k porozumění příběhům využíváme své sociálně kognitivní dovednosti, tyto dovednosti se pravidelným čtením zlepšují. A to zase zajišťuje, že se při čtení dokážeme lépe a rychleji vcítit do postav,“ vysvětlila lingvistka.
Vědci dříve předpokládali, že přečtení jednoho příběhu není řešením nedostatku empatie. Ve skutečnosti by přečtení jediného příběhu mohlo mít mírný vliv na sociálně kognitivní dovednosti. Zřetelný pozitivní účinek se však objevuje až při opakovaném čtení. Lingvistka to přirovnává k pravidelnému silovému tréninku.
„Stejně jako deset kliků dočasně vyčerpá naše svaly na rukou, čtení příběhu dočasně vyčerpá naše sociálně kognitivní ‚svaly‘. Z dlouhodobého hlediska má však série kliků, které děláme denně nebo týdně, na naše svaly pozitivní vliv. Podobně pravidelné a intenzivní čtení příběhů má posilující účinek na sociální poznávání,“ říká Eekhofová.
Ať už se jedná o komiks Asterixe a Obelixe nebo román
To, co je možné u dospělých, je možné i u dětí – i když u nich je účinek četby ještě větší. Dlouhodobé a pravidelné čtení má proto zásadní význam – a to nejen pro úspěch ve škole. „Můj výzkum proto znovu zdůrazňuje, jak důležité je přimět děti ke čtení.“
Stejně jako v Německu se čtenářské dovednosti mladých lidí a dětí v Nizozemsku stále zhoršují. „Myslím, že bychom se měli více zaměřit na zázrak, který příběhy vytvářejí, a ne se na čtení dívat jen jako na praktickou dovednost. Je tak důležité rozvíjet lásku ke čtení,“ říká Nizozemka.
Nezáleží na tom, v jaké formě jsou příběhy zabaleny. Jak pohádky, tak romány jako Harry Potter a Pán prstenů nebo komiksy, například o Asterixovi a Obelixovi nebo kačerovi Donaldovi, zvyšují empatii.
–etg–
