Bez hlubokých strukturálních reforem by se mohla prohloubit další rizika na finančním trhu a dokonce vyvolat větší hospodářskou krizi, uvedl Sun Kuo-hsiang.
Národní statistický úřad čínského komunistického režimu zveřejnil 30. září index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu za září, který dosáhl hodnoty 49,8 %, což ukazuje na pokračující pokles ekonomiky, přestože stimulační opatření režimu vedla k růstu akciového trhu.
Jedná se již o pátý měsíc v řadě, kdy se čínský PMI nachází pod hranicí 50 %.
PMI je ukazatelem převládajícího směru ekonomických trendů ve výrobním sektoru a v sektoru služeb. Hodnota nižší než 50 indikuje pokles ekonomiky.
Údaje, které zveřejnily Caixin, hlavní čínské finanční internetové stránky, a S&P Global, ukázaly, že celkový čínský index PMI v září dosáhl hodnoty 49,3, což je o 1,1 procentního bodu méně než v srpnu. Údaj je nižší než 50,5, který předpovídali analytici agentury Reuters, a je nejnižší od srpna roku 2023.
„Čínský výrobní sektor se v září snížil nejrychlejším tempem za posledních 14 měsíců, protože se snížila poptávka a oslabil trh práce,“ uvádí zpráva Caixin.
Podle oficiálních údajů ekonomické agentury se z pěti dílčích indexů PMI zpracovatelského průmyslu čtyři nacházejí v pásmu kontrakce, přičemž pouze produkční index dosáhl 51,2 %. Index nových zakázek ve výrobě dosáhl 49,9 %, index zásob surovin 47,7 %, index zaměstnanosti 48,2 % a index dodacích lhůt dodavatelů 49,5 %.
Oficiální hodnota indexu PMI pro čínský nevýrobní sektor dosáhla v září neutrální hodnoty 50, což je o 0,3 procentního bodu méně než v srpnu a nejnižší hodnota od září roku 2023. Index nových zakázek v září dosáhl 44,2 %, což naznačuje pokles poptávky na trhu; index zaměstnanosti činil 44,7 %, což naznačuje, že podnikatelské klima nadále klesá.
Čínská centrální banka dne 24. září spustila největší stimulační plán od pandemie covidu-19.
Stimulační balíček zahrnuje snížení základní úrokové sazby a míry depozitních rezerv centrální bankou o 50 bazických bodů, čímž centrální banka uvolní přibližně 1 bilion yuanů (cca 142 mld. USD) v nových úvěrech. Snižuje také úrokové sazby u stávajících hypotečních úvěrů a snižuje minimální podíl zálohové platby pro nákup druhého bydlení.
V reakci na tato stimulační opatření se tři hlavní čínské akciové indexy rychle odrazily ode dna a dosáhly úrovně, která byla několik měsíců nevídaná.
Kompozitní index cen akcií na šanghajské burze vzrostl z 2 748,85 bodu 23. září na 3 087,53 bodu 27. září a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od května. Z veřejných údajů však vyplývá, že zatímco individuální investoři vstupují na burzu ve velkém měřítku, více než 100 kótovaných společností využívá příležitosti ke snížení svých podílů.
PMI klesá, akcie rostou
Slabé údaje PMI obvykle přinášejí negativní očekávání pro ekonomiku, ale nedávný růst čínského akciového trhu může odrážet spíše očekávání trhu ohledně vládních zásahů, uvedl 1. října pro Epoch Times Sun Kuo-hsiang, profesor mezinárodních vztahů a obchodu na Nanhua University na Taiwanu.
„Růst akciového trhu se odchyluje od [základní] ekonomické situace a ukazuje, že trh je založen spíše na spekulacích než na optimistických očekáváních hospodářského oživení,“ řekl Sun. „Tato situace odráží nestabilitu čínského finančního trhu a vzestup a pokles akciového trhu jsou ovlivněny spíše politikou než skutečným hospodářským růstem.“
Americký ekonom čínského původu Davy J. Wong řekl 1. října deníku Epoch Times: „Index PMI se nadále pohybuje pod hranicí 50 bodů, což dokazuje, že se tlaky na pokles čínské ekonomiky nezměnily a pokles celé ekonomické aktivity je stále velmi zřejmý. Smršťování ekonomiky je vlastně smršťováním poptávky, což naznačuje stagnaci ekonomických aktivit.“
Mezi hlavní důvody stagnace patří podle Wonga postup státu a ústup soukromého sektoru v posledních deseti letech.
„Velké množství státních podniků obsadilo trh soukromých podniků,“ řekl Wong.
Mezi další faktory, které přispívají k útlumu čínské ekonomiky, patří ústup zahraničních investic, pokles vývozu do Evropy a Spojených států a čínské společnosti, které musí snášet vysoká cla, neboť jejich zisky rychle klesají, uvedl.
„Rozhodně není normální, aby PMI klesal a akciový trh prudce rostl,“ řekl Wong.
Čínská ekonomika v krátkodobém i střednědobém horizontu „nevykazuje možnost zlepšení“, dodal.
„Nedochází ke skutečným strukturálním reformám. Neexistuje jediná strukturální změna, takže pouhý prudký růst akciového trhu není odrazem skutečného hospodářského růstu,“ řekl Wong.
„Past likvidity“
Sun uvedl, že politika uvolňování měnové politiky čínského režimu, jako je snižování úrokových sazeb a uvolněná úvěrová politika, může krátkodobě přinést trhu určitou podporu likvidity.
„Vzhledem k nedostatečné domácí poptávce a nízké důvěře veřejnosti však mají tato opatření omezený účinek. U podniků a lidí, kteří jsou již značně zadluženi, nemusí uvolnění úvěrové politiky skutečně stimulovat spotřebu nebo investiční nadšení,“ uvedl.
Wong sdílel podobné hodnocení.
„Pokles PMI souvisí se strukturálním problémem,“ řekl Wong. „Ačkoli v krátkodobém horizontu existují některé stimulační politiky, včetně otevřených bankovních úvěrů, ziskové marže jsou na trhu, kde společnosti mají málo obchodů, omezené.
„Za těchto okolností, pokud stát bude pokračovat v investicích a nebude kde tyto prostředky absorbovat, dojde v důsledku k tomu, že se velké množství prostředků usadí v bance a bude uloženo, což nebude mít [vůbec] zamýšlený efekt.
„V ekonomii tomu říkáme past likvidity“.
Sun předpovídá, že z dlouhodobého hlediska tato opatření strukturální problémy čínské ekonomiky nevyřeší.
„Bez hlubokých strukturálních reforem nemohou mít opatření na podporu ekonomiky trvalý účinek, což může dále prohloubit rizika na finančním trhu a dokonce vyvolat větší hospodářskou krizi,“ uvedl.
Na této zprávě se podíleli Luo Ya a agentura Reuters.
–ete–
