Čína systematicky blokuje účast demokratického ostrovního státu Tchaj-wan v mezinárodních organizacích, k čemuž podle zahraničních výborů českého parlamentu používá zavádějící interpretace rezoluce Valného shromáždění OSN z roku 1971. Senátní výbor nyní doporučuje vládě ČR, aby se obrátila na Mezinárodní soudní dvůr v Haagu s žádostí o vypracování právního posudku zmiňované rezoluce OSN.
Ostrovní stát Tchaj-wan (oficiální název Čínská republika) nemůže vstoupit do mezinárodních organizací, jako jsou OSN, WHO, Interpol a další, což je důsledek politického nátlaku ze strany Komunistické strany Číny, která ovládá Čínskou lidovou republiku (Čínu).
Začátek sporů mezi vládou v Číně a ostrovním státem sahají až do roku 1945. Tehdy ovládal Čínu Čankajšek jako vůdce Národní strany, který ve 2. světové válce bojoval na straně Spojenců proti Japonsku. Komunistický vůdce Mao Ce-tung vyvolal v Číně v roce 1945 občanskou válku během níž komunisté Čankajška porazili a on uprchl se zbývající armádou, úřednictvem, řadou intelektuálů i dalších lidí, kteří nechtěli žít pod komunistickou nadvládou, na ostrov Tchaj-wan.
Pro komunistický režim byl v 50. letech Tchaj-wan problematický, protože na něm sídlila vláda prezentující se jako jediná legitimní vláda Číny. Snahy o dobytí Tchaj-wanu komunistickými silami však zhatila korejská válka. Komunisty ustavená Čínská lidová republika tak nespravovala Tchaj-wan ani jediný den své existence.
V roce 1971 byla schválena rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758, kterou bylo jednoznačně deklarováno, že Čínu budou v OSN reprezentovat pouze zástupci Čínské lidové republiky. Nebylo v ní však řečeno nic o samostatnosti Tchaj-wanu nebo jeho zapojení do mezinárodních organizací.
Vedení Komunistické strany Číny dnes využívá text rezoluce k opodstatňování postoje, že se Tchaj-wan nemůže zapojovat do žádných mezinárodních organizací.
Proti „překrucování“ této rezoluce se v říjnu 2024 ohradil Evropský parlament. V reakci na to vydal podobnou výtku v prosinci Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny ČR.
Dnes senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vydal prohlášení, v němž vyzval vládu České republiky, aby požádala Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, aby vypracoval právní posudek zmiňované rezoluce OSN z roku 1971.
„Také jsme vyzvali vládu, aby se Ministerstvo zahraničí na půdě všech příslušných orgánů OSN systematicky zabývalo dezinterpretací této rezoluce a napomáhalo smysluplné účasti Tchaj-wanu,“ řekl na tiskové konferenci předseda výboru senátor Pavel Fischer.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem
Evropský parlament se v říjnu 2024 konkrétně ohradil proti „neustálému překrucování rezoluce OSN č. 2758 ze strany Číny“ a odsoudil „pokračující vojenské provokace vůči Tchaj-wanu“, přičemž vojenské narušení stávajícího stavu v Tchajwanské úžině nebude podle europoslanců akceptováno „a bude na něj reagováno rozhodně a tvrdě“.
Členové Evropského parlamentu v rezoluci také zdůrazňují, že je na obyvatelích Tchaj-wanu, aby demokraticky rozhodli o tom, jak chtějí žít, a dodávají, že současný stav v Tchajwanském průlivu nesmí být jednostranně měněn (Čínou) použitím síly nebo hrozbou síly.
Komunistická strana Číny se dlouhodobě snaží o rozšiřování vojenské přítomnosti v Jihočínském moři, kterým procházejí klíčové mezinárodní obchodní a dopravní cesty. Napětí v Tchajwanském průlivu se vyhrocuje již od roku 2016, kdy Peking začal zvyšovat diplomatický a vojenský tlak na ostrov, a opakovaně vyhlásil záměr dosáhnout jeho anektování jakýmkoliv způsobem, včetně vojenské invaze.
„Čínská lidová osvobozenecká armáda byla vždy nezničitelnou a mocnou silou v obraně sjednocení vlasti,“ řekl čínský ministr obrany Tung Ťün v červnu minulého roku. „A bude kdykoli konat s rozhodností a silou, aby zabrzdila nezávislost Tchaj-wanu a aby takovéto plány nikdy neuspěly.“
Europoslanci v rezoluci zdůrazňují, že jakýkoli pokus o jednostrannou změnu statusu quo v Tchajwanské úžině, zejména prostřednictvím síly nebo nátlaku, nebude akceptován.
Jednou z posledních vojenských „provokací“ ze strany Číny bylo dubnové cvičení čínské armády, které mělo za cíl zablokovat Tchaj-wan. Podle odborníků bylo cvičení politickým gestem zaměřeným na Washington, Tchaj-pej a domácí čínské publikum.
Velitelství Čínské lidové osvobozenecké armády oznámilo, že pořádá společná cvičení kolem Tchaj-wanu jako varování a odstrašení vůči tomu, co označuje za „separatistické síly za nezávislost Tchaj-wanu“.
Dvoudenní vojenská cvičení následovala po návštěvě amerického ministra obrany Petea Hegsetha v Indo-Pacifiku, během níž ujistil spojence o americkém závazku obnovit účinné odstrašení v této oblasti.
