Vojenské cvičení čínské armády, které začalo v dubnu a mělo za cíl zablokovat Tchaj-wan, bylo podle odborníků především politickým gestem zaměřeným na Washington, Tchaj-pej a domácí čínské publikum.
Dne 1. dubna oznámilo Východní operační velitelství Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) na čínské verzi aplikace WeChat, že pořádá společná cvičení kolem Tchaj-wanu jako varování a odstrašení vůči tomu, co označuje za „separatistické síly za nezávislost Tchaj-wanu“.
Dvoudenní vojenská cvičení následovala po návštěvě amerického ministra obrany Petea Hegsetha v Indo-Pacifiku, během níž ujistil spojence o americkém závazku obnovit účinné odstrašení v této oblasti.
Podle oznámení armády se cvičení účastnily námořní, letecké, pozemní a raketové síly armády. Peking cvičení z 1. dubna oficiálně nepojmenoval. Dne 2. dubna však Východní operační velitelství přiřadilo kódové jméno „Strait Thunder-2025A“ pro dlouhodobé střelecké cvičení v oblastech Východočínského moře.
Tchajwanský generál ve výslužbě Yu Tsung-chi uvedl, že materiály zveřejněné ČLOA vypadají, že byly sestaveny na poslední chvíli, což naznačuje, že cvičení nebyla předem plánována.
Shen Ming-Shih, výzkumný pracovník Tchajwnaského institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum (INDSR), a bývalý ředitel jeho divize pro národní bezpečnost, poznamenal, že dlouhý střelecký test naživo pravděpodobně probíhal podél pobřeží Číny, protože ČLOA by těžko prováděla takto neplánované testy na mezinárodních vodách bez určení cílové oblasti.
„Reference na Východočínské moře může být zavádějící,“ řekl Shen pro Epoch Times.
Shen Ming-Shih rovněž poznamenal, že je „těžké říci“, zda jsou záběry zveřejněné ČLOA nově pořízené.
Komentátor vojenských záležitostí Shen Zhou také uvedl, že Komunistická strana Číny (KS Číny) se snaží prosadit narativ, že její takzvané dlouhodobé raketové dělostřelecké cvičení bylo součástí blokádních cvičení.
„Je možné, že pro veřejnost byla použita stará videa. Obrázky ukazovaly cíle na pevnině, ne na moři,“ řekl pro Epoch Times a dodal, že „takzvané vojenské cvičení je stále politického charakteru“.
Reakce na politiku USA vůči Tchaj-wanu
V materiálech doprovázejících oznámení o cvičeních ČLOA nazvala čínská kancelář pro záležitosti Tchaj-wanu prezidenta Tchaj-wanu Lai Ching-teho „parazitem“. Kancelář tvrdila, že Lai „podněcoval protičínské nálady“ svou nedávnou 17bodovou strategií proti infiltrace a špionážním aktivitám KS Číny na Tchaj-wanu.
Výzkumný pracovník INDSR, Su Tzu-yun, ředitel divize pro strategii obrany a zdroje tohoto institutu, uvedl, že KS Číny pravděpodobně reagovala na několik událostí, přičemž klíčovou roli hrála zpráva o prioritizaci obrany Tchaj-wanu americkým ministerstvem obrany.
Dne 28. března Hegseth v Manile novinářům řekl, že Trumpova administrativa opravdu Tchaj-wan upřednostní a „přesune se do této oblasti světa způsobem, jaký nemá obdoby“.
Podle Washington Post následujícího dne ministr obrany USA podepsal interní pokyny, které nařizují vysoce postaveným obranným představitelům, aby upřednostnili odstrašení možného vojenského zásahu KS Číny proti Tchaj-wanu před riziky v jiných částech světa. Redakce Epoch Times neměla dokumenty k dispozici pro nahlédnutí. Oslovila Pentagon s žádostí o komentář.
Su uvedl, že taková reorientace by byla „přechodem od verbálního závazku k činům“. Podle něj byla zpráva „hlavním důvodem, proč byla Čína velmi nespokojená a náhle uskutečnila cvičení“.
Dalším účelem cvičení bylo odvést pozornost od korupce v ČLOA a nedávného pádu vysokých činitelů armády, uvedl Su.
Xi Jinping od svého nástupu k moci v roce 2012 zahájil rozsáhlou protikorupční kampaň napříč režimem, včetně armády.
Kampaň, která podle americké zpravodajské služby cílila spíše na „politickou nedisciplinovanost a ideologickou nečistotu“, nejprve zasáhla stoupence bývalého vůdce KS Číny Jiang Zemina.
Avšak novější čistky se zaměřily na kliku z Fujianu, což je jedna ze dvou skupin považovaných za Xiho spojence.
Tato čistka vedla k trvající spekulaci, zda Xiho moc není ohrožena ze strany politických rivalů.
Od konce každoroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců 11. března bylo podle zpráv zatčeno několik vysoce postavených činitelů armády, včetně He Weidonga, místopředsedy Ústřední vojenské komise, která dohlíží na armádu, a Lin Xiangyanga, velitele Východního operačního velitelství.
Yu uvedl, že zatčení „Xiho nejtvrdších podporovatelů v armádě“ skutečně naznačují, že Xiova moc oslabuje. Ale bývalý generál varoval, že nelze zavrhnout ani možnost, že čistky jsou jen kouřovou clonou, která maskuje přípravy na skutečný útok.
Útok příliš riskantní
KS Číny nikdy na Tchaj-wanu nevládla, ale neuznává jeho zvolenou vládu a usiluje o „sjednocení“ ostrova pod svou vládu, a to buď mírovými prostředky, nebo silou. Američtí představitelé citovali zpravodajské informace, podle nichž Xi přikázal ČLOA, aby byla připravena na dobytí Tchaj-wanu do roku 2027.
Su uvedl, že i když vůdci KS Číny jsou ochotni Tchaj-wan získat silou, takový krok je pro stranu příliš riskantní.
„Pokud by vylodění (ČLOA) selhalo, byl by to politický katastrofa pro Xi Jinpinga i KS Číny. Pravděpodobně by ztratili legitimitu v řízení,“ řekl.
Su dodal, že šance na útok KS Číny na Tchaj-wan jsou nízké, pokud si režim nebude jistý, že může rychle vyhrát. Dlouhodobá blokáda by pravděpodobně narazila na vnější intervence, protože „žádná země by netolerovala“ blokádu jedné z nejrušnějších námořních tras světa.
Shen Ming-Shih uvedl, že je nepravděpodobné, že KS Číny bude eskalovat svá vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu, protože žádné z jejích nedávných cvičení nebylo větší než to, které bylo zahájeno v roce 2022 po návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.
Pokud však vnitřní mocenské boje v rámci čínského režimu zesílí, protože se Xi snaží zajistit si čtvrté funkční období v čele KS Číny, přístup znepřátelených frakcí uvnitř strany vůči Tchaj-wanu by se podle něj mohl stát nepředvídatelnějším.
Po cvičeních ČLOA 1. a 2. dubna Spojené státy, Evropská unie, Spojené království, Austrálie a další země rychle vyjádřily své obavy.
Tammy Bruceová, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, uvedla, že Spojené státy „podporují mír a stabilitu v celé Tchajwanské úžině a jsou proti jednostranným změnám statu quo, a to i prostřednictvím síly nebo nátlaku“.
Yu uvedl, že vedoucí představitelé demokratických zemí se z ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 poučili, že pouze rychlý a rozhodný odpor může totalitní režimy odradit od chybné kalkulace nebo přílišného optimismu, že země třetích stran při invazi nezasáhnou.
Na této zprávě se podíleli Luo Ya a Frank Fang.
–ete–
