Tchajwanská vláda a odborníci vyzývají k tvrdší reakci na podvratné aktivity Pekingu.
Analýza zpráv
Tchajwanská vláda zrušila rezidenční status třem ženám z Číny poté, co zjistila, že zneužily své postavení a vyzývaly k invazi na Tchaj-wan a jeho dobytí Komunistickou stranou Číny (KS Číny).
Tato trojice – známá pod přezdívkami „Yaya“, „Xiaowei“ a „Enqi“ – získala trvalý pobyt na Tchaj-wanu sňatkem s Tchajwanci. Byly aktivní na Douyinu, čínské verzi TikToku, kde šířily obsah podporující Komunistickou stranu Číny, včetně názoru, že by měl Tchaj-wan projít „ozbrojeným sjednocením“ s pevninskou Čínou.
„Yaya“, jejíž skutečné jméno je Liu Zhenya, opustila Tchaj-wan 24. března jen pár hodin před uplynutím desetidenní lhůty pro její dobrovolný odchod stanovený Národní imigrační agenturou (NIA). Její pokusy o odvolání byly zamítnuty.
V oznámení z 15. března NIA se uvádí: „Čínská manželka, žena příjmením Liu … se otevřeně vyjadřovala ve prospěch ozbrojeného sjednocení Tchaj-wanu s Čínou. Toto chování, které podporuje zničení naší národní suverenity, je nepřijatelné.“
Podobné oznámení bylo vydáno 21. března ohledně „Xiaowei“ a „Enqi“, jejichž skutečná jména nejsou veřejně známa. Uvedené ženy protestovaly před Prezidentským úřadem na Tchaj-wanu těsně před termínem pro jejich deportaci 31. března.
Všechny tři ženy mají na dalších pět let zákaz žádat o rodinné rezidenční povolení na Tchaj-wanu.
Odpověď na podvratnou činnost Pekingu
Komunistická strana Číny nikdy na Tchaj-wanu nevládla, ale považuje tento ostrov za součást Čínské lidové republiky (ČLR), přičemž jejím cílem je začlenit tuto de facto nezávislou zemi s 23 miliony obyvatel pod svou kontrolu.
Kromě posilování schopností Lidové osvobozenecké armády se čínský režim dlouhodobě snaží o infiltraci a podvratné aktivity v tchajwanské společnosti skrze své organizace „sjednocené fronty“. Cílem je ovlivnit tchajwanské úředníky, vojenské složky, podnikatelské kruhy, celebrity a influencery a přinutit je šířit názory nakloněné straně nebo poskytovat informace čínským úřadům.
13. března tchajwanský prezident Lai Ching-te uvedl, že jeho vláda pracuje na přijetí přísnějších opatření proti podvratné činnosti Pekingu. „Čína se snaží využívat svobodu Tchaj-wanu a rozdělit, zničit a rozvrátit Tchaj-wan zevnitř,“ varoval.
Lee Yeau-tarn, odborník působící na Národní univerzitě Chengchi, v rozhovoru pro čínskou edici Epoch Times uvedl, že Tchajwanci mají svobodu vyjadřovat názory o nezávislosti nebo mírovém sjednocení, ale podpora vojenské invaze ze strany čínského režimu není chráněným projevem.
„Tchajwanský stát je založen na demokratických hodnotách a lidských právech. Manželky z pevninské Číny, které tyto hodnoty uznávají, jsou vítány. Pokud však podporují vojenskou agresi vůči Tchaj-wanu, nebude to nikdy tolerováno,“ dodal.
Vyhlášení „ozbrojeného sjednocení“
Podle tchajwanského zákona o vztazích mezi obyvateli Tchaj-wanu a pevninské Číny mohou být čínští občané deportováni, pokud představují hrozbu pro národní bezpečnost Tchaj-wanu.
V květnu 2024 Liu na TikToku zveřejnila video, ve kterém komentovala vojenské cvičení čínské armády: „Možná, že když se zítra probudíme, Tchaj-wan bude pokrytý rudými vlajkami [Číny]. Už jen ta představa mě těší.“
Podobné vyjádření učinila i „Enqi“, která tvrdila, že vojenské manévry „vyjadřují silnou vojenskou moc a odhodlání bránit národní suverenitu“ a že „ozbrojené sjednocení je nevyhnutelné a nelze je zastavit“.
Tato rozhodnutí vyvolala rozsáhlou diskusi na obou stranách Tchajwankého průlivu.
Reakce
Jakmile případ Liu získal pozornost médií, začala většinu obsahu ze své stránky na platformě Douyin aktivně odstraňovat. Nahrála video, ve kterém popírala svá dřívější prohlášení a tvrdila, že nepracuje pro komunistickou stranu ani nevyzývá k „ozbrojenému sjednocení“.
Liu se společně s rodinou pokusila rozhodnutí imigrační agentury napadnout, ale tento pokus byl zamítnut tchajwanským vyšším správním soudem.
Liu, která byla nucena opustit Tchaj-wan a vrátit se do Číny, označila tuto situaci za „propast bez návratu“. Tento její výrok byl ostře kritizován jak čínskými, tak tchajwanskými internetovými uživateli, kteří jej považovali za odraz jejího skutečného postoje k životu v Číně.
Liu nakonec podlehla a rozhodla se vrátit „s hlavou vztyčenou“, místo aby byla deportována, a vyjádřila naději, že se bude moci za pět let znovu ucházet o povolení k pobytu.
28. března uspořádaly „Xiaowei“ a „Enqi“ protest před tchajwanskou prezidentskou kanceláří, aby bránily svá „práva matek“.
„Enqi“ podle místních médií opustila Tchaj-wan 31. března, těsně před vypršením odkladného termínu, zatímco ‚Xiaowei‘ byla deportována následující den.
He Xinyao, manželka z pevninské Číny žijící na Tchaj-wanu, která provozuje populární kanál na YouTube, komentovala ironii toho, že „Xiaowei“ a „Enqi“ mají svobodu nerušeně demonstrovat před prezidentským úřadem, zatímco pod vládou KS Číny by takové akce byly přísně trestány.
„Když dáte tato videa na Douyin v pevninské Číně, dostanete komentáře typu: ‚Jak to, že tě policie ještě nepřišpendlila k zemi? Jak to, že tě ještě neposlali na psychiatrii?“ řekla 29. března na videu v mandarínské čínštině.
„Vy dvě jste svými činy ukázaly, že na Tchaj-wanu můžete dělat spoustu věcí, které by v pevninské Číně byly nesmírně obtížné.“
–ete–
