Po dvou měsících mírného oživení se německý průmysl v květnu opět propadl do recese: klesající objednávky, dramatický útlum domácí výroby a rostoucí přesun výroby do zahraničí vykreslují pochmurný obraz. Ostrý dopis předních členů závodních rad obsahuje vážná obvinění vůči politikům – zejména v oblasti energetické politiky.
Závodní rady jsou zaměstnanecké orgány, které ve velkých podnicích prosazují zájmy zaměstnanců. Na rozdíl od odborů působí pouze v rámci dané společnosti a neorganizují stávky.
Podle informací stanice n-tv uvedlo Spolkové ministerstvo hospodářství, že situace zůstává nestabilní. Vzhledem k „přetrvávajícím obchodním a geopolitickým nejistotám“ nelze vyloučit další oslabení průmyslové poptávky.
Jedním z možných závěrů je, že výrazný nárůst zahraničních objednávek je částečně způsoben předzásobením v obavách, že USA zvýší cla na dovoz z Evropy.
„Nejvážnější krize od druhé světové války“
Na pozadí stále napjaté situace, které německé průmyslové podniky čelí v mezinárodní konkurenci, zaslala minulý týden skupina zástupců zaměstnanců naléhavý dopis kancléři Friedrichu Merzovi. Dopis datovaný 3. července podepsali členové závodních rad společností BASF, ArcelorMittal, LEAG a Lausitz Energie. K signatářům se připojili také zástupci odborového svazu IGBCE Severovýchod.
Zástupci zaměstnanců poukazují na ztrátu přibližně 100 000 pracovních míst v průmyslu v posledních letech. Podle závodních rad by to mohl být jen začátek. Signatáři hovoří o „nejvážnější hospodářské krizi od druhé světové války“. V dopise se uvádí, že „nikdy dříve nebylo tolik kvalitních pracovních míst ohroženo jako dnes“.
V dopise také stojí, že německá energetická politika se podle nich „vyvinula v jedno z nejnebezpečnějších rizik pro konkurenceschopnost a hospodářství země“. Fotovoltaika a větrná energie mají podle autorů již 35 let výsadní postavení, ale nepřispívají významněji k bezpečnosti dodávek a zároveň přinášejí náklady na rozvoj elektrické soustavy v řádu stovek miliard eur.
Odstoupení od jaderné energie i uhlí vedlo k závislosti a učinilo dodávky elektřiny dražšími a nejistějšími než kdy dříve, argumentují představitelé zaměstnanců firem. Země je dle nich závislá na „nespolehlivé fotovoltaice a větrné energii a drahém dovozu plynu“. Výsledné vysoké ceny elektřiny „nejsou jen sociálně nespravedlivé, ale ohrožují nyní i naše hospodářství – a tím i naši prosperitu a sociální smír“, píše se v dopise.
Současné kroky vlády ke snížení cen elektřiny pro průmysl prostřednictvím dotací představují podle nich „pouhé řešení následků, nikoli odstranění skutečných příčin energetické krize“. Firmy podle nich nepotřebují dotace, ale rozumné podmínky pro vytváření pracovních míst a hodnot.
Jen pár dní po podepsání otevřeného dopisu potvrdil naléhavost varování další významný zaměstnavatel – americký chemický koncern Dow Chemical. Jak informovala stanice MDR, firma plánuje do konce roku 2027 uzavřít část svých závodů v Böhlenu (Sasko) a Schkopau (Sasko-Anhaltsko). O práci by mělo přijít přes 500 lidí.
Dow Chemical v současnosti provozuje v Německu 13 závodů a zaměstnává přibližně 3 400 lidí. Jako důvody rozhodnutí firma uvedla vysoké náklady na energie a provoz a nedostatek poptávky v klíčových evropských odvětvích.
Chceme konec klimatického „průkopnictví“
Zástupci závodních rad požadují okamžité přijetí „průmyslové a hospodářské agendy 2030“. Místo „povzbudivých hesel a prázdné rétoriky“ má podle nich konečně zaznít jasné slovo a konkrétní signály ke korekci energetické transformace.
Autoři požadují především systémové změny – zastavení „chaotické“ expanze obnovitelných zdrojů, ukončení uzavírání elektráren, revizi vodíkové strategie pro průmysl a konec německého nárokování na titul světového „průkopníkem“ v ochraně klimatu.
–ete–
