„Úřady to využijí i jako záminku k útokům na běžné náboženské aktivity, aby potlačily lidská práva,“ říká odborník na Čínu.
Komunistická strana Číny (KS Číny) vydala nová pravidla zaměřená na online aktivity náboženských představitelů, čímž dále zpřísnila kontrolu nad náboženskými skupinami. Podle analytiků jde o součást širší snahy KS Číny potlačit veřejné projevy víry a kontrolovat běžné občany.
Dne 16. září vydala čínská Národní správa pro náboženské záležitosti nový kodex chování pro online jednání náboženského duchovenstva.
Nový kodex zakazuje náboženským představitelům podílet se na „zahraniční náboženské infiltraci, extremistických ideologiích, kultech a pseudonáboženstvích“. Zdůrazňuje také, že duchovní v Číně musí podporovat „vlastenectví, socialismus a vedení KS Číny“.
Nová pravidla po skandálu v chrámu Shaolin
Analytici naznačují, že tento krok může souviset s nedávným pádem Shi Yongxina, bývalého opata slavného chrámu Shaolin. Shi byl v červenci vyloučen z buddhistického duchovenstva a postaven před vyšetřování kvůli údajnému zpronevěření, korupci a udržování milostných vztahů, z nichž vzešlo několik dětí mimo manželství, což čínský buddhismus zakazuje. Byl rovněž obviněn, že proměnil chrám v podnikatelský projekt s placenými atrakcemi a komerčními aktivitami.
Komentátor čínského dění Li Linyi řekl deníku Epoch Times, že i když skandál pravděpodobně přiměl Peking k zásahu, nová pravidla jdou mnohem dál než jen proti jednomu muži.
„Takzvané zákony a nařízení, které KS Číny dříve vydávala, neměly žádný účinek na mocné osobnosti, jako byl Shi Yongxin, protože měly politickou podporu,“ uvedl. „Nyní, když Shi padl, zavedli nové nařízení. Úřady to využijí jako záminku k útokům na běžné náboženské aktivity, aby potlačily lidská práva a vytvořily nové důvody pro vybírání pokut všude možně.“
Širší síť kontroly
Nový kodex chování zakazuje duchovenstvu používat online platformy – včetně živých přenosů, krátkých videí, online setkání, skupin na WeChatu a dokonce i osobních účtů na sociálních sítích – kázání, pořádání bohoslužeb či účasti na aktivitách, jako jsou modlitby, křty nebo svěcení. Zdůrazňuje také, že online aktivity musí podporovat vedení čínské komunistické strany a nesmí obsahovat obsah, který by „podvracel státní moc“ nebo zpochybňoval autoritu strany.
Pravidla se vztahují nejen na pevninskou Čínu, ale také na náboženské pracovníky z Hongkongu, Macaa a Taiwanu a na cizince působící v Číně.
Kritici uvedli, že politika je méně o regulaci náboženských představitelů než o kontrole veřejné komunikace.
„Na první pohled cílí na duchovenstvo, ve skutečnosti se ale dotýká běžných občanů,“ podotýká Lin Bin, který získal doktorát z politologie na University of New South Wales v Austrálii. „Pro mnoho Číňanů je WeChat také způsobem, jak zůstat ve spojení s okolním světem. Nyní, když čínský režim ještě více zpřísňuje kontrolu, to zasahuje i možnost lidí z pevninské Číny komunikovat s čínskými komunitami v zahraničí.“
Nezávislý badatel působící v Číně, který z bezpečnostních důvodů požádal o anonymitu, sdělil Epoch Times, že načasování odráží nejistotu režimu.
„Ideologie KS Číny se zhroutila a s horšící se ekonomikou lidé hledají duchovní útěchu,“ dodává. „KS Číny se obává rychlého probuzení veřejnosti, proto zakazuje tento druh projevu.“
Součást širší kampaně proti náboženské svobodě
Pozorovatelé se domnívají, že nová opatření jsou součástí širší kampaně proti náboženské svobodě vedené šéfem strany Xi Jinpingem.
Před více než třemi lety, v březnu 2022, Peking představil Opatření pro správu internetových náboženských informačních služeb. Tento předpis vyžadoval oficiální schválení pro každého, kdo chtěl šířit náboženská učení, bohoslužby nebo aktivity online prostřednictvím webů, aplikací, blogů, živých přenosů či platforem pro rychlé zasílání zpráv.
Na slyšení v Kongresu USA v roce 2022 varoval tehdejší předseda Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu Nury Turkel, že tato regulace vytvořila „odstrašující efekt“ na náboženské komunity v Číně, zejména neregistrované skupiny, tím, že kriminalizovala velkou část jejich online aktivit.
Podle odborníků nyní Peking nejnovějším kodexem chování využívá náboženství jako novou oblast pro dohled a cenzuru.
Na této zprávě se podíleli Ning Haizhong a Luo Ya.
–ete–
