Natalja Miněnkovová, která upozorňovala na zneužívání v Číně, uvedla, že ji bolí vidět, jak se její země stává nástrojem čínského režimu v pronásledování.
Moskevský soud odsoudil ženu na čtyři roky vězení za praktikování Falun Gongu, zatímco organizace sledující stav lidských práv bijí na poplach kvůli „mrazivému sladění“ mezi Ruskem a Čínou.
Sedmačtyřicetiletá Natalja Miněnkovová byla odsouzena 23. července poté, co strávila rok ve vazbě kvůli obvinění z „činnosti nežádoucí organizace“.
Rozsudek padl jen den poté, co úřady na Sibiři provedly razii v domě jedné praktikující Falun Gongu, přičemž jí zabavily telefon a notebook.
Represe vůči praktikujícím Falun Gongu v Rusku se za uplynulý rok vystupňovaly – od března 2024 bylo stíháno nebo zadrženo dalších sedm praktikujících.
Koncem června byla ruská občanka Zhu Yun rovněž odsouzena na tři roky vězení podle stejného zákona a v listopadu 2024 byla Oksana Ščetkinová z jihoruského města Pjatigorsk odsouzena na dva roky za své spojení s organizací Přátelé Falun Gongu, kterou ruský soud označil za „nežádoucí“.
Kontroverzní zákon, podle něhož je „činnost nežádoucí organizace“ považována za trestný čin, byl přijat v roce 2015 a ruské úřady jej využívají k postihování více než 100 organizací, stejně jako novinářů a aktivistů za lidská práva.
Levi Browde, výkonný ředitel Informačního centra Falun Dafa, uvedl, že trend trestání praktikujících Falun Gongu za meditaci je „nebezpečný a hluboce znepokojivý“.
Fakt, že Miněnkovová byla odsouzena tři dny po důležitém výročí Falun Gongu – 26 let od začátku pronásledování v Číně – podle něj vyvolává vážné otázky.
„Ať už to bylo úmyslné, nebo ne, načasování odpovídá pekingské taktice a naznačuje děsivé sblížení s jeho autoritářským útlakem,“ řekl Browde deníku Epoch Times.
„Je pod úroveň ruské suverenity a národní důstojnosti podléhat tlaku Pekingu na zákaz Falun Gongu a věznění vlastních občanů. Dějiny nebudou shovívavé k těm, kdo se rozhodli spolupracovat s Komunistickou stranou Číny (KS Číny) – nejbrutálnějším komunistickým režimem současnosti.“
„Širší trend nadnárodního útlaku“
Podle Browdea se s rostoucím čínským vlivem a rozšiřujícím se potlačováním Falun Gongu po celém světě rýsuje „znepokojivý vzorec“.
Zatčení Miněnkové v květnu 2024 proběhlo dva týdny před setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, které vyústilo ve slib obou zemí o „nové éře“ partnerství. Podobné zásahy se za uplynulý rok odehrály také v Srbsku a Malajsii před návštěvami Si Ťin-pchinga v těchto zemích, což podle Browdea odráží „širší trend nadnárodního útlaku spojeného s vlivem Pekingu“.
„Tyto případy vyvolávají vážné obavy, že Moskva a další vlády mohou potlačovat pokojná náboženská hnutí, aby se více sblížily s Pekingem – a používají represe jako formu diplomatické měny,“ konstatuje.
Na rozdíl od dočasných zadržení v Srbsku a Malajsii je situace v Rusku podle něj obzvlášť závažná – Moskva zařadila sedm organizací spojených s Falun Gongem na seznam zakázaných a zakázala několik publikací spojených s touto praxí, včetně hlavního učení Zhuan Falun a zprávy o státem řízeném násilném odebírání orgánů v Číně.
V roce 2017 některá ruská města zakázala výstavu výtvarného umění zobrazujícího skutečné příběhy mučení a pronásledování Falun Gongu v Číně. Místní prokuratura to tehdy odůvodnila „účelností zachování dobrých mezinárodních vztahů“.
Jak Rusko nyní vydává „tresty odnětí svobody za meditaci“, zdá se podle Browdea, že Moskva „přijímá krajní opatření, aby si naklonila Peking“.
Následovat svědomí
Miněnkovová, zástupkyně vedoucího pracovníka v dodavatelské firmě stomatologického vybavení, praktikuje Falun Gong více než deset let.
„Říkáme pravdu o pronásledování Falun Gongu a KS Číny se toho bojí,“ vypověděla u soudu 23. července. „A tady, v Rusku, si [KS Číny] dělá špinavou práci vašima rukama – rukama vyšetřovatelů, prokurátorů a příslušníků FSB (ruské tajné služby).“
„Ať už se orgány činné v trestním řízení snaží jakkoli dlouho a důkladně najít důkazy o ‚zločinu‘, z nějž jsem souzena, nenajdou nic,“ uvedla Miněnkovová. „Protože žádný zločin ani vina neexistují. A orgány činné v trestním řízení to vědí.“
Popsala popularitu Falun Gongu v Číně v 90. letech, kdy tuto praxi začalo kvůli jejím fyzickým a duševním přínosům provozovat kolem 70 až 100 milionů lidí. V roce 1999 však ateistický režim tuto praxi označil za hrozbu pro moc strany a vyhlásil ji za nepřítele, čímž spustil celonárodní snahu o její vyhlazení.
Miněnkovová sdílela, že jí Falun Gong pomohl uzdravit žaludeční potíže, bolesti v krku a chronický zánět mandlí. Změnil se i její charakter – podle jejích slov jí jednou sestra, se kterou se dříve často hádala, řekla, že se „hodně změnila“.
Řekla, že psala dopisy a účastnila se lékařských fór a dalších akcí, kde upozorňovala na pokračující pronásledování Falun Gongu – včetně násilného odebírání orgánů v Číně zaměřeného na vězně její víry – protože nemůže mlčet tváří v tvář zabíjení.
„Je velmi bolestivé vidět, že moje země místo toho, aby mě chránila před pronásledováním ze strany KS Číny a pomáhala odhalovat mučení, vraždy a násilné odebírání orgánů v Číně, se stává nástrojem v rukou čínského režimu a pronásleduje své vlastní občany,“ konstatovala Miněnkovová.
„Vězení není to nejhorší, co se člověku může stát. Mnohem horší je ztratit sám sebe tím, že se přestanete řídit vlastním svědomím.“
–ete–
