Praha hlásí největší výskyt hepatitidy A za posledních 30 let – téměř 1 000 případů a 11 úmrtí. Proč se virus šíří právě v hlavním městě a co je nutné udělat, aby se podobná situace neopakovala?
Nemoc známá jako „žloutenka špinavých rukou“ se letos vrátila s nečekanou silou. Z ojedinělých případů se stala největší epidemie hepatitidy A od devadesátých let. Podle Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) bylo k 30. říjnu 2025 zaznamenáno 976 nakažených, z toho 173 dětí, a 11 úmrtí. Praha tak tvoří více než 40 procent všech registrovaných případů v České republice.
Co ukazují čísla
V roce 2024 bylo v celé zemi evidováno 636 případů, zatímco letos jich je už přes 1 300. Počet případů onemocnění tak zaznamenal prudký nárůst. Data HSHMP ukazují, že infekce se začala šířit postupně během jara a v létě explodovala. V červenci a srpnu přibývaly stovky případů týdně, což naznačuje kombinaci komunitního přenosu a oslabené prevence. Epidemická křivka nyní mírně zpomaluje, ale zůstává vysoká.

Kdo je nejvíce ohrožen
Z celkového počtu tvoří děti zhruba 18 procent – celkem 157 případů. Úmrtí se týkají převážně osob s chronickým onemocněním jater, oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Nejohroženějšími skupinami zůstávají lidé bez domova, uživatelé drog a osoby žijící v sociálně slabších oblastech či ubytovnách.
Proč právě Praha
Epidemiologové upozorňují na souběh několika faktorů:
- vysoká hustota obyvatel a časté kontakty v MHD, školách, restauracích a kolektivech,
- nízká proočkovanost populace, protože nemoc byla roky v útlumu,
- intenzivní mobilita a turistický ruch,
- rizikové prostředí v ubytovnách a zařízeních pro bezdomovce,
- přenos kontaminovanými potravinami a předměty.
V polovině října hlásila HSHMP až 61 nových případů týdně.
Společenské dopady
Epidemie dopadá na rodiny, školy i zaměstnavatele. Každý nakažený musí podstoupit izolaci a dlouhé léčení trvající týdny až měsíce. Zdravotníci hlásí hospitalizace s vážným poškozením jater, v některých případech i nutnost transplantace. Ve školách přibývá karantén, dezinfekcí a sledování kontaktů. Hygienici každý měsíc zasahují ve stovkách zařízení. Nemoc tak představuje nejen zdravotní, ale i ekonomickou zátěž – způsobuje pracovní výpadky, vyšší náklady na péči i ztrátu produktivity.
Doporučení hygieniků
- Zvýšení proočkovanosti. Hygienická stanice hlavního města Prahy doporučuje očkování především dětem, zdravotníkům a osobám žijícím v kolektivech. Upozorňuje zároveň na dočasný nedostatek vakcín a žádá ministerstvo o navýšení zásob.
- Posílení hygieny. Důsledné mytí rukou, pravidelná dezinfekce klik, madel a toalet, se zvýšeným důrazem ve školách a dopravních prostředcích. Pražský dopravní podnik již zavedl pravidelnou dezinfekci vozidel MHD.
- Zacílení prevence na rizikové skupiny. Ubytovny, zařízení pro osoby bez domova a komunity uživatelů drog vyžadují cílenou péči, očkování a osvětu.
- Zrychlení reakce při nových ohniscích. Okamžité dohledávání kontaktů, postexpoziční očkování a informování rodin, škol a zaměstnavatelů.
- Zvýšení informovanosti veřejnosti. Mnoho lidí stále považuje žloutenku typu A za „dětskou“ nebo „exotickou“ nemoc, současná epidemie však ukazuje, že postihuje i běžnou populaci.
Závěr
Praha čelí největší epidemii žloutenky A za poslední generaci. Virus využil slabiny moderní společnosti – nízkou proočkovanost, podceněnou hygienu a přetížené kolektivy. Zdravotníci dělají vše pro zastavení šíření, ale klíčová část odpovědnosti zůstává na obyvatelích – na ochotě chránit sebe i ostatní. Každý případ připomíná, že kolektivní imunita není samozřejmostí – musí se udržovat prevencí, odpovědností a zdravým rozumem.
