Každodenní rozhodnutí mají zásadní vliv na zdraví našich jater.
Míra výskytu rakoviny jater prudce stoupá.
S rozšířením fastfoodové stravy, nadměrné konzumace slazených nápojů, sedavého životního stylu a chronických infekcí během posledních padesáti let se stále častěji ukazuje, že rakovina jater úzce souvisí s každodenními návyky.
Dobrou zprávou však je, že až 60 procent případů lze předejít úpravou klíčových rizikových faktorů.
Co stojí za rozvojem rakoviny jater
Na celém světě žije s rakovinou jater přibližně 870 000 lidí – a podle odhadů by se tento počet mohl do roku 2050 téměř zdvojnásobit.
„Alkohol je považován za největší rizikový faktor vzniku rakoviny jater,“ uvedla pro Epoch Times Aleksandra Olsen, tisková mluvčí Regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu.
Nejenže může konzumace alkoholu spustit proces vzniku nádorových buněk, ale zároveň může urychlit jejich růst. Alkohol i jeho vedlejší produkt acetaldehyd poškozují játra několika způsoby. Tato kombinace vytváří oxidační stres, který funguje jako „vnitřní rez“ – poškozuje DNA a ztěžuje buňkám opravu genetického materiálu, což přispívá k rozvoji nádorů. Opakované poškození jater alkoholem vede k jizevnatění (cirhóze), v jejímž prostředí většina alkoholových karcinomů vzniká.
Alkohol navíc zvyšuje citlivost těla vůči dalším karcinogenním látkám, například tabáku, a narušuje tzv. jednouhlíkový metabolismus – biochemický systém, který reguluje aktivitu genů. Když dojde k jeho narušení, mohou být ochranné geny „vypnuty“ a škodlivé geny naopak aktivovány.
Rakovina jater však nevzniká pouze v důsledku alkoholu. Velkou roli hraje i strava. To, co jíme, může játra buď chránit, nebo naopak přispívat k hromadění tuku a rozvoji onemocnění.
Další vlivy
Nadměrné množství tuku v oblasti břicha zvyšuje zátěž jater, kterou dále zhoršuje nevyvážený střevní mikrobiom. Například strava s vysokým obsahem fruktózy může negativně měnit složení střevních bakterií – zejména poměr mezi skupinami Firmicutes a Bacteroidetes – což je nerovnováha spojená s metabolickým syndromem. Dlouhodobě tato patologie zvyšuje riziko vzniku ztučnění jater (steatózy) a následně i rakoviny jater.
Tento jev se týká průmyslově vyráběné fruktózy, například vysokofruktózového kukuřičného sirupu obsaženého v limonádách a zpracovaných potravinách – nikoli fruktózy přirozeně se vyskytující v ovoci. Průmyslová forma fruktózy je silně spojena s jizevnatěním jater (fibrózou), protože se zpracovává přímo v játrech a vyčerpává jejich energetické zdroje, čímž oslabuje funkci jaterních buněk.
Dalším významným faktorem je chronická virová infekce hepatitidou B nebo C. Tyto viry po proniknutí do jater narušují normální kontrolu buněčného růstu, aby mohly přežít. Zároveň imunitní systém v boji proti infekci vytváří zánět a další poškození tkáně. Společně tak virus i obranná reakce organismu vytvářejí prostředí, v němž se rakovina jater může snadněji rozvíjet.
Prevence – lepší než léčba
Prevence má zásadní význam, protože rakovina jater nevzniká náhle. Obvykle se rozvíjí postupně – začíná dlouhodobým poškozením jater, které přechází v jizevnatění (fibrózu) a cirhózu, až nakonec ve vznik nádoru. Tento pomalý proces poskytuje lékařům i pacientům dostatek času k zásahu – ať už prostřednictvím léčby, nebo změnou životního stylu – dříve, než se onemocnění rozvine do závažného stádia.
Omezení konzumace alkoholu
Podle hepatologa doktora Franka Murrayho mohou k zdravějšímu životnímu stylu přispět i dobře nastavené veřejné politiky, které ovlivňují postoje k pití alkoholu. Na individuální úrovni však hraje klíčovou roli podpora a otevřená komunikace. Lidé, kteří chtějí omezit pití, potřebují bezpečný prostor bez odsuzování, kde mohou mluvit o svých návycích a rizicích, která s alkoholem souvisejí.
Prvním krokem je uvědomění si problému. Poté pomáhá stanovit si reálné a bezpečné cíle – například pít méně často, vyhýbat se spouštěčům nebo nahradit pití zdravějšími aktivitami.
„I drobné změny – třeba výběr nealkoholických alternativ nebo vyhýbání se pití po kolech – mohou mít skutečný dopad,“ uvedl doktor Murray.
Aleksandra Olsen ze Světové zdravotnické organizace doporučuje několik praktických kroků pro každého, kdo chce snížit konzumaci alkoholu:
- Znát své limity: Sledujte, kolik alkoholu vypijete za týden, stanovte si hranici a pravidelně ji kontrolujte.
- Stanovit osobní cíle: Rozhodněte se předem, kolik nápojů si dáte, a dodržte to. Zařazujte dny nebo týdny zcela bez alkoholu.
- Jíst a hydratovat se: Před pitím i během něj pijte vodu a jezte – sníží se tím žízeň i vstřebávání alkoholu.
Výživa a důležité živiny
Zdravá strava je klíčová pro snížení množství tuku v játrech a jejich ochranu před metabolickým poškozením.
Středomořská strava – bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny a zdravé tuky – prokazatelně zlepšuje funkci jater i metabolické zdraví, především díky vysokému obsahu antioxidantů.
Nízkosacharidové diety mohou pomoci zlepšit citlivost na inzulin, protože přebytek sacharidů (zejména z potravin s vysokým obsahem fruktózy a z cukrových nápojů) se v játrech rychle přeměňuje na tuk.
Na zdraví jater má vliv i typ konzumovaných tuků.
Omega-3 mastné kyseliny – obsažené v tučných rybách (např. losos, sardinky), v lněném a chia semínku či vlašských ořeších – podporují správnou funkci jater, snižují zánět a jizevnatění tkáně a pomáhají játrům spalovat tuk místo jeho ukládání.
Některé doplňky stravy mohou být také přínosné:
- Vitamin E: Denní dávka kolem 800 IU může pomoci snížit hromadění tuku v játrech.
- Silymarin: Extrakt z ostropestřce mariánského snižuje jaterní enzymy i hladinu tuků v krvi a podporuje celkové zdraví jater.
- Kurkumin: Aktivní látka z kurkumy pomáhá snižovat tvorbu tuku v játrech, zvyšuje jeho odbourávání a zlepšuje citlivost na inzulin. Má rovněž antioxidační a protizánětlivé účinky.
Díky moderním antivirotikům lze dnes hepatitidu C vyléčit během 8 až 12 týdnů, a to bezpečně a s vysokou účinností.
Hepatitida B sice zatím nemá úplný lék, ale existují spolehlivé léčebné možnosti, které výrazně snižují množství viru v těle a tím i riziko dlouhodobého poškození jater.
„Prevence není jednorázový krok,“ připomíná Olsen. „Je to soubor každodenních rozhodnutí, která chrání játra dlouhodobě.“
–ete–
