Ministři financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol budou dnes na dálku jednat o společném uvolnění ropy z nouzových rezerv. S odvoláním na informované zdroje o tom informoval deník Financial Times (FT). Ceny ropy od minulého týdne prudce vzrostly a jsou nad 100 dolary za barel.
Cílem je podle zdrojů FT zmírnit prudký růst cen, který ohrožuje globální ekonomiku. Tři země G7 včetně Spojených států podle FT dosud vyjádřily tomuto kroku podporu. Už minulý týden agentury informovaly, že o uvolnění ropy z nouzových zásob uvažovalo Japonsko.
Ceny ropy výrazně vzrostly v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se minulý týden poprvé zhruba po dvou letech dostala nad 90 dolarů za barel a růst pokračuje. Americká lehká ropa WTI vykázala nejvyšší týdenní růst od roku 1983. Při dnešním obchodování v Asii se oba kontrakty dostaly výrazně nad 100 dolarů za barel.
Videokonference ministrů se šéfem IEA kvůli ekonomickým dopadům americko-izraelského útoku na Írán má začít v 08:30 newyorského letního času (13:30 SEČ). Někteří američtí činitelé se podle FT přiklánějí k zásahu v rozsahu 300 až 400 milionů barelů, což je přibližně čtvrtina až třetina ze zhruba 1,2 miliardy barelů strategických zásob, které drží 32 členských zemí IEA.
Tlak na stabilizaci trhu roste ve Spojených státech, kde průměrná cena benzinu za týden vzrostla z 2,98 na 3,45 dolaru za galon (téměř čtyři litry). Prezident Donald Trump nicméně na sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobě vyšší ceny ropy jsou „velmi malou cenou za bezpečnost a mír“ a že po skončení íránské hrozby opět rychle klesnou.
Strategické rezervy ropy členských států IEA vznikly po ropném embargu arabských zemí v roce 1974 a mají umožnit koordinovanou reakci na výpadky dodávek nebo prudké cenové šoky. Celkem zahrnují přes 1,24 miliardy barelů veřejných zásob a další stovky milionů barelů mají ropné společnosti. Kolektivní uvolnění zásob bylo od vzniku agentury využito pětkrát, naposledy v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Jakmile izraelské a americké síly zahájily útok na Írán, klesla doprava v Hormuzském průlivu o 90 procent. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až 11 milionů barelů denně.
Podle analýzy agentury Bloomberg by dlouhotrvající konflikt s cenami dlouhodobě kolem 108 dolarů za barel vedl k silnému globálnímu růstu inflace a negativně by se podepsal i na hospodářském růstu.
List The Wall Street Journal (WSJ) minulý týden informoval, že Kuvajt začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy.
