Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu. V nejhorším scénáři by dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu mohlo zvýšit ceny ropy o 80 procent oproti předválečné úrovni na zhruba 108 dolarů za barel.
Zhruba 20 procent světových dodávek ropy prochází Hormuzským průlivem. Jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje ceny asi o čtyři procenta. V případě rozsáhlejších útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu by ceny mohly zůstat kolem 108 dolarů za barel až do čtvrtého čtvrtletí.
Takový šok by podle propočtů Bloombergu přidal do konce roku k inflaci ve Spojených státech asi 0,8 procentního bodu a posunul ji nad tři procenta. Centrální banky cílí na dvouprocentní inflaci. Pro eurozónu model předpokládá negativní dopad na HDP ve výši 0,6 procenta, pro Británii 0,5 procenta, přičemž inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.
Evropa je navíc citlivější na ceny plynu, které vyskočily po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). „Trvale vysoké ceny energií by dostaly Evropu na pokraj recese,“ uvedl Bloomberg. Evropská centrální banka a britská Bank of England (BoE) tak mohou být nuceny odložit plánované snižování úrokových sazeb nebo je dokonce zvýšit, pokud se inflační očekávání vymknou kontrole.
Ve Spojených státech je dopad na ekonomický růst podle autorů kvůli rozvoji těžby z břidlic méně jednoznačný, protože vyšší ceny poškozují spotřebitele, ale pomáhají producentům. „Čistý dopad na růst je v zásadě nulový,“ stojí v analýze.
Odlišná situace je u inflace. Pokud by cena ropy zůstala 108 dolarech za barel, i americká centrální banka (Fed) by podle Bloombergu minimálně pozastavila plánované snižování sazeb. V případě růstu inflačních očekávání by mohla být nucena k jejich zvýšení.
Mírnější scénář počítá s pokračováním bojů bez významnějšího poškození energetické infrastruktury a s cenou ropy kolem 80 dolarů za barel. To by inflaci v USA navýšilo asi o 0,3 procentního bodu a v Evropě zhruba o půl procentního bodu, zatímco dopad na růst HDP by byl omezený a centrální banky by mohly šok „přehlédnout“. V případě příměří by se ceny mohly vrátit k úrovni kolem 65 dolarů a inflace by mohla klesat.
Analýza připomíná, že geopolitické otřesy na Blízkém východě už v minulosti vedly k inflačním vlnám, například při ropném šoku v 70. letech. Tehdy prudký růst cen ropy vyhnal inflaci v USA do dvouciferných hodnot a vyústil v tvrdé utažení měnové politiky a ekonomickou recesi.
Provoz v Hormuzském průlivu je od soboty omezen poté, co izraelské a americké síly zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí drony a raketami na Izrael a arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Touto námořní dopravní tepnou je za normálních okolností přepravována zhruba pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.
Hormuzský průliv je podle íránské agentury Tasním od soboty fakticky uzavřen. Íránské revoluční gardy varovaly lodě, že plavba oblastí není bezpečná. Podle BBC je se lodní doprava v úžině snížila o 90 procent. Podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu Hormuzský průliv uzavřen nebyl.
